Kanál Bystre
| Kanál Bystre | |
|---|---|
| Délka | 170,36 km |
| Řeka | Dunaj |
| Stát |  Ukrajina |
| Světadíl | Evropa |
| Parametry | |
| Plavební hloubka | 7,05 m |
Kanál Bystre (ukrajinsky Глибоководний судновий хід „Дунай – Чорне море“, Hlubinná vodní cesta Dunaj – Černé moře) je dopravní projekt, který Ukrajina realizuje od roku 2003 s cílem obnovit plavbu mezi Dunajem a Černým mořem po historické trase v deltě Dunaje a vytvořit tak konkurenční alternativu k rumunským kanálům Dunaj – Černé moře.
Od srpna 2004 byla přeprava zahájena v experimentálním režimu. V letech 2004–2006 bylo při bagrovacích pracích a zkušebních lodních jízdách prováděno také sledování vlivu těchto prací a průjezdů lodí na přírodní rezervace v Dunajské deltě.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kanál spojuje nejsevernější hlavní rameno delty Dunaje, tzv. Kilijské rameno, s Černým mořem. Jeho celková délka je 170,36 km; skládá se ze čtyř částí:
- mořský přístupový kanál v oblasti ústí Bystre, který je 3,30 km dlouhý a průměrně 7,65 m hluboký,
- úsek moře – Vylkove, který je 19,051 km dlouhý, 60–120 m široký s hloubkou plavební dráhy až 7,26 m,
- úsek Vylkove – Izmailskyi Chatal, délka 95,415 km, přirozená šířka plavební dráhy 120 m, přirozená hloubka do 7,26 m a minimální hloubka plavební dráhy 7,05 m,
- úsek Izmailskyi Chatal – Reni, 54,36 km dlouhý, nejméně 120 metrů široký a nejméně 7,26 metrů hluboký podél dna přírodní plavební dráhy.
Kanál umožňuje:
- jednosměrný provoz lodí na prvním úseku mořským kanálem a částečně na druhém úseku podél ústí Bystre v oblasti biosférické rezervace Dunaj v délce 11,78 km (6,9 % z celkové délky splavné trasy),
- obousměrný provoz na ostatních částech v délce 158,58 km (93,1 % z celkové délky splavné trasy).
Projekt výhledově počítá s vybudováním lodní trasy, zajišťující průjezd lodí s ponorem 7,2 m, což je alternativa k Sulinskému průplavu (severní větev kanálu Dunaj – Černé moře vedoucí Sulinským ramenem na území Rumunska). První etapa výstavby zajišťovala proplutí plavidel o ponoru 5,85 m. Lodě s takovým ponorem tvoří asi 80 % z celkového počtu námořních plavidel a říčně-mořských plavidel, která vplouvají do přístavů na dolním toku Dunaje.
Problémy projektu[editovat | editovat zdroj]
Trasa kanálu v délce několika kilometrů prochází přírodní rezervací, která od roku 1991 patří ke kulturnímu dědictví UNESCO a rozkládá se na území Rumunska i Ukrajiny. Žije v ní na 90 druhů ryb a 300 druhů ptáků, z nichž mnohé patří k vzácným nebo ohroženým. Sousední Rumunsko, USA a Evropská unie opakovaně upozorňovaly, že kanál naruší vzácný ekosystém oblasti.[1]
Možným důsledkem zásahu do dunajské delty je poškození hnízdišť unikátních ptačích kolonií a rybích trdlišť v ústí Dunaje. Přitom ryby jsou důležitým prvkem ukrajinské ekonomiky.[2]
Význam[editovat | editovat zdroj]
V červenci 2022 bylo toto dopravní spojení opět obnoveno, aby se urychlil vývoz ukrajinského obilí.[3] Zprovoznění kanálu Bystre bylo umožněno i opětovným dobytím nedalekého Hadího ostrova ukrajinskými silami. Lodě mohou kanál využít při plavbě do ukrajinských říčních přístavů Izmajil, Reni a Usť-Dunajsk.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Глибоководний судновий хід «Дунай – Чорне_море» na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ PROSTŘEDÍ, EnviWeb cz-zpravodajství o životním. Ukrajina otevřela kontroverzní plavební kanál v deltě Dunaje. EnviWeb.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Ukrajina chce zaříznout dunajskou deltu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-07-23 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Ukrinform - zprávy z Ukrajiny | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Trasa pro obilí. Ukrajina po zisku Hadího ostrova využívá kanál v deltě Dunaje. iDNES.cz [online]. 2022-07-13 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.