Kamose

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kamose
Kamesiu, Ka-met- masi
Rakev Kamose, nalezená roku 1857 v Dra Abú el-Naga
Rakev Kamose,
nalezená roku 1857 v Dra Abú el-Naga
Doba vlády 1555−1550 př. n. l.[1]
Rodné jméno
<
D28
D52
F31sA24
>
Kamesiu
Trůnní jméno
M23L2<
N5M13M40L1
>
Wadj-cheper-Re
Horovo jméno  
G5<h1
N28
D36
D2
Z1
W11 X1
I9
h1>O33
  Chai-her-nesetef
Jméno obou paní
F25Y5
N35
W24
W24 W24
Wehem-menu
Manželka Ahotep II.[2]
N12R4
X1 Q3
B7
Potomci Ahmose Sitkamose
Otec Sekenenre Tao
Matka Tetišeri[3]
Úmrtí před 1584
Hrobka Dra Abú el-Naga[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamose (Ka-met-masi) byl nejdříve za vlády svého otce Sekenenre Taa vojenským velitelem v bojích proti Hyksósům. Po jeho násilné smrti se stal jeho následníkem a králem Horního Egypta. Je řazen k posledním králům 17. dynastie. Jeho vláda se odhaduje na 5 roků v rozmezí přibližně mezi lety 1555 až 1550 př. n. l.[5]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Stéla Kamose o vítězství nad Hyksósy; Museum Luxor
Bárka z 17. dynastie; fotografie Émile Brugsch
Egyptský válečný vozík "Tutanchamon- class"; 19. dynastie [6]
Rhind matematický papyrus,[7] Britské Museum

Celá historie vlády Kamose se vztahuje k jeho boji proti Hyksósům, kteří již téměř dvě století napadali Dolní Egypt a nakonec v 15.dynastii ovládli podstatnou část úrodného severu v nilské deltě. Egypťané ovládali z Vesetu Horní Egypt a části sousedící Núbie. Je zřejmé, že po celou dobu rozdělení země docházelo k vojenským střetům z obou protivných stran. Vojenské úspěchy Egypťanů se za vlády Kamose množily, přispěla k tomu, jednak spoluúčast nubijských nomádských harcovníků a jednak zlepšená vojenská výzbroj, mezi jinými to byly válečné vozíky přizpůsobené k pohybu po pevnině, tak po vodě, zejména pak bárky pro přeprava vojsk a zásob po Nilu. Obdobně byly používány dvoukolové válečné vozíky, v odkazech označované jako “Tutankhamon-class” chariots. Používání válečných dvojkolek je doloženo i pro dobu vlády Hyksósů.[8][6][9]

Historie těchto dějů jsou zaznamenány na dvou stélách, jedna postavená v Karnaku, druhá sestávající z několika fragmentů, byla nalezena v roce 1954 v sále soch paláce Ramesse II. Na druhé stéle jsou vylíčeny vojenské úspěchy Kamose v boji proti Hyksósům (přepis hieroglyfického textu) :

''...Tvář Dolnoegypťana nebyla ode mne odvrácena. Začal se mne bát, už když jsme se stále plavili na sever, ještě než jsme bojovali. Než jsem ho dostihl, uviděl pomoc. Ale já jsem ho zajal na cestě a nedovolil mu tam dorazit . Pak jsem ho poslal zpět, propustil jsem ho na východě Atfíhu (město ve středním Egyptu). Má síla vnikla do jeho srdce a jeho smysly byly ochromeny, když mu jeho posel řekl, co jsem udělal Kynopolitskému (?), nomu jenž býval na jeho území. Vyslal jsem napřed silnou skupinu, která šla po souši, aby zpustošila oázu Bahríja, zatímco já jsem byl v el-Kes, abych zabránil cizímu vojsku být mi v zádech. Plul jsem na jih, odvážně a radostně, ničil jsem každého nepřítele, který byl po cestě. Jak skvělá plavba proti proudu vládce, nechť žije, je zdráv a prospívá jeho vojsku. Nikdy jsme neprohráli, nikdo nepátral po svém společníku a jejich srdce netruchlila. Do kraje Théb jsem dorazil v době záplav. Každá tvář zde byla šťastná, Théby slavily. Muži a ženy k sobe přicházeli, každá žena objímala svého druha, žádná tvář nebyla potřísněna slzami. Zanechal jsem sochu Amona uvnitř jeho chrámu na místě, kde se říká: „Přijmi všechny dobré věci, jako tento meč, synu Amonův, nechť žiješ, jsi zdráv a prospíváš, králi Vadjcheperre Kamose, udatný, nechť žiješ, jenž sis podmanil jih a sever, jenž se zmocňuješ země svou chrabrostí, nechť žiješ, jsi zdráv a prospíváš, tvé srdce je spokojeno s tvým “ka” jako Re navěky.“ Jeho Veličenstvo rozkázalo svému šlechtici a nomarchovi, jedinému tajemníku paláce a předáku celé země, pokladníku krále Dolního Egypta, ochránci obou zemí, vůdci , dozorci dvora, statečnému Nešimu: „Nechť všechno, co mé Veličenstvo udělalo udatného je zaznamenáno na stéle, která navěky spočine na místě v Karnaku v Thébském nomu.“ Pak Neši řekl Jeho Veličenstvu: „Budu jednat v souladu se vším tím, co mi můj pán rozkázal."...

—Hyksósové: vládci cizích zemí[10]

Vítězství Kamose nad Hyksósy nebylo podle historických zdrojů úplné, úspěšně pokračovalo i za vlády Kámosova následníka a jeho bratra Ahmose I., zakladatele 18. dynastie a Nové říše.[11][12]

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1913 Herbert Eustis Winlock (americký archeolog Metropolitního muzea) identifikoval malou pyramidu v Birabi (Dra Abú el-Naga) s rozměry čtvercové základny o straně jen 8 metrů, zbudovanou z hliněných cihel.[13] Malý záhrobní komplex zahrnoval chrám s obvodovou stěnou. Podzemní prostory nebyly dosud prozkoumány. Egyptologové pyramidu přisoudili faraonu Kamosovi a také jeho bratru Ahmosovi I., zakladateli 18. dynastie.[14]

Regenerace[editovat | editovat zdroj]

Druhá přechodná doba mezi koncem vlády 12. dynastie až do konce 17. dynastie a počátkem 18. dynastie trvala přibližně 230 až 250 let. To je období, ve kterém se v populaci vystřídalo téměř deset generací se svými zvyklostmi, zkušenostmi z denního života a pamětí kulturních souvislostí. První fáze druhé přechodné doby, byla charakteristická invazními výboji příchozích skupin ze syropalestického severu, které byly identifikovány s Hyksósi. Atributy tohoto období odpovídají stádiu "kolapsu civilizace" definovanému Miroslavem Bártou.[15] 15. dynastie s centrem v Avaris v střední fázi druhé přechodové doby byla dobou stabilizace společnosti, vzájemné asimilace, prolínání kultur a formování nových prvků do kultury, osvojení si egyptského písma, jazyka, architektury a mocenských struktur. V poslední fází druhé přechodné doby, koncem 17. dynastie za vlády hornoegyptslého krále Sekenenre Taa a jeho následníka Kamose, se jejich mocensko-vojenské schopnosti obrátily proti vládě Hyksósů a za vlády Ahmose I., přibližně ve 20. roce jeho vlády, byl tento proces opětného sjednocení země završen. Druhé přechodové období nahradila postupně prosperující 18. dynastie a historicky významná Nová říše.

Podle dostupných zdrojů, období Hyksóského vpádu, jejich vlády v 15. dynastii a vlastně celé druhé přechodové období nebylo jen dobou násilí či barbarského ničení dřívějších kultur.[16] Ve společnosti se obnovily nejen tradiční kulturní prvky, ale také nově osvojené, správní systémy, architektura, vojenské schopnosti, a také literární, jak dokládají zachované texty v papyrusu Westcar .[17][18][19] Celkově lze tedy poslední fázi přechodného období označit za proces "regenerace civilizace" ze střední bronzové ery.[20] Při posuzování druhé přechodové doby je nezbytné respektovat širší rámec dějinných souvislostí nejen v Egyptě ale také v oblasti celého Středního východu. K paralelní historii přispívaly děje v říši Chetitů, Asyřanů a dalších mocenských celků, které měly vliv na populační transfery.[21]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SHAW, Ian. Oxford history of Ancient Rgypt [online]. Oxford: Oxford University Press, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-05. (anglicky) 
  2. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Queens of Egypt [online]. 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b LEHNER, Mark. The Complete Pyramides [online]. London: Thames & Hudson, 1997. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TOMICH, Alexander Ilin. Second Inermediate period [online]. Los Angeles: Univeresity of California, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b SANDOR, Bela. Tutankhamun’chariots: csecret treasure of engineering mechanics. Fatigue Fract. Engging Mater. Červenec 2004, roč. 27, čís. 7, s. 637-646. Dostupné online. 
  7. The Rhind Mathematical Papyrus [online]. London: Britské Museum, 1865. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SANDOR, Bela. The Rise and Decline of the Tutankhamun-class Chariot. Oxford Jounal of Archeology. Květen 2004, roč. 23, čís. 2, s. 153-175. Dostupné online. 
  9. The Chariot: A Weapon that Revolutionized Egyptian Warfare [online]. Appalachian State University: Dostupné online. (anglicky) 
  10. Hyksósové: vládci cizích zemí [online]. Uherské Hradiště: 2004. Dostupné online. (česky) 
  11. Ahmose, son of Ebana: The Expulsion of the Hyksos [online]. San José State University: Dostupné online. (anglicky) 
  12. ENGBERG, Robert. The Hyksos Reconsidered [online]. Chicago: Univesity Chicago, 1939. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Kamose Pyramide [online]. Chicago: 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  14. LEHNER, Mark. The Complete Pyramides. London: Thames and Hudson Ltd,, 1997. ISBN 978-0500285473. S. 189. 
  15. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin; EVŽEN, Neústupný. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. (česky) 
  16. Hyksósové: vládci cizích zemí [online]. Uherské Hradiště: 2004. Dostupné online. (česky) 
  17. Papyrus Westcar [online]. UK Praha: Dostupné online. (česky) 
  18. ILIN-TOMICH, Alexander. Second Intermediate Period [online]. Los Angeles: UCLA Encyclopedia of Egyptology, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  19. BEGNATO, Dominico. The Westcar papyrus: a transliteration, translation and language analysis. Vienna: Macqurie Univerdity Sydney, 2006. ISBN 9783902498168. 
  20. BADER, Bettina. Egypt and the Mediterranean in the Bronze Age: The Archaeological Evidence. [Handbooks]. Aug. 2015. Dostupné online. 
  21. PETRIE, Flinders. A History of Egypt [online]. New York: Ch.Scribner’s sons, 1897. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K.S.B. Ryholt: The Political Situation in Egypt during the Second Intermediate Period c. 1800–1550 B.C. Copenhagen 1997
  • James, T.G.H. Egypt: From the Expulsion of the Hyksos to Amenophis I. in The Cambridge Ancient History, vol. 2, part 1, ed. Edwards, I.E.S, et al. p. 290. Cambridge University Press, 1965.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Sekenenre Tao
Znak z doby nástupu Egyptský král
cca 1555−1550 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ahmose I.