Kamenný most (Hradec Králové)
| Kamenný most | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Okres | okres Hradec Králové |
| Město | Hradec Králové |
| Číslo mostu | HK-027 |
| Komunikace | Cimlerova |
| Řeka | Labe |
| Architekt | František Sander |
| Začátek výstavby | 1910 |
| Otevřen | 28. dubna 1912 |
| Souřadnice | 50°13′49,16″ s. š., 15°49′27,75″ v. d. |
| Parametry | |
| Délka | 52,4 m m |
| Šířka | 5,2 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
| Kód památky | 46464/6-4333 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenný most (nazýván také Kameňák nebo most na Pláckách) je secesní železobetonový silniční most v Hradci Králové spojující místní části Věkoše a Plácky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního mostu stál od konce 18. století dřevěný mostek. Ten již nevyhovoval dobovým parametrům a byl zbourán během regulačních prací na Labi roku 1907. Přes tento mostek vedla ústupová cesta rakouské Severní armády.[1]
Projektace nového mostu byla zadána Františku Sanderovi v roce 1910. Práce vykonávala firma Františka Jiráska z Hradce Králové.[2] Most byl zkolaudován 28. dubna 1912. Na konci druhé světové války byl podminován Německými vojsky. Také proto bylo postaven dřevěný most kus nad tímto mostem. Miny byly odstraněny a ke zničení mostu nedošlo (údajně však jedna z min spadla do Labe a nikdy nebyla vylovena).[3]
3. května 1958 byl most zapsán do seznamu kulturních památek. Během kontroly mostu v roce 1969 byl stav mostu popsán jako špatný. Na mostu se objevovaly trhliny a zmizelo i ozdobné kování.[4] Byl omezen provoz na mostě. V letech 1997 až 1998 byla provedena oprava mostu, která stála 7 milionů korun.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Most je postaven z železobetonu. Má jeden nízký segmentový oblouk. Zábradlí je plné, z umělého kamene. Na vjezdech se opticky rozevírá širokými konvexními křivkami s nevysokými vstupními pylony na soklech, složených z prstencových článků.[5] Zábradlí zdobí ozdobné koule z umělého kamene.[6]
Most je široký pouze 5 metrů a provoz je tedy pouze jednosměrný. Povrch mostu byl postaven ze žulové dlažby a kamenných obrubníků. Na mostě byly vytvořeny dva malé chodníky a jednoproudá vozovka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, KAMILA, 1977-. Technické památky České republiky : mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. vyd. Olomouc: Rubico 206 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7346-141-6, ISBN 80-7346-141-2. OCLC 862711616
- ↑ MALINA, JIŘÍ, 1940-. Hradec Králové : umělecké památky ve městě na soutoku Labe a Orlice. Vyd. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Oftis 120 s. Dostupné online. ISBN 80-86042-90-1, ISBN 978-80-86042-90-9. OCLC 56854983
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2014-04-21 [cit. 2021-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-21.
- ↑ KVĚTENSKÝ, Jan. Historie královéhradeckých mostů a jejich úloha v životě města po roce 1900. Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce PhDr. Vlastimil Havlík, Ph.D. Dostupné online
- ↑ silniční most - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Kamenný most přes Labe v Hradci Králové z kamene není. Vznikl ze železobetonu. Regiony [online]. 2015-06-02 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenný most na Wikimedia Commons
