Kamenné Žehrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamenné Žehrovice
Hlavní ulice (Karlovarská třída) v Kamenných Žehrovicích
Hlavní ulice (Karlovarská třída) v Kamenných Žehrovicích
Znak obce Kamenné ŽehroviceVlajka obce Kamenné Žehrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 656 (2023)[1]
Rozloha9,16 km²[2]
Katastrální územíKamenné Žehrovice
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ273 01
Počet domů573 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKarlovarská třída 6
27301 Kamenné Žehrovice
ou@kamennezehrovice.cz
StarostkaLenka Husariková
Oficiální web: www.kamennezehrovice.cz
Kamenné Žehrovice na mapě
Kamenné Žehrovice
Kamenné Žehrovice
Další údaje
Kód obce532452
Kód části obce62847
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenné Žehrovice jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji, asi 7 km jihozápadně od města Kladna, na hlavní silnici z Prahy do Karlových Varů (v blízkosti dálnice D6). Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. Přírodní hranici obce tvoří na severovýchodě zalesněné území a Turyňský rybník, táhnoucí se do sousední vesnice Srby, jehož přítokem je potok Kačák, který Kamennými Žehrovicemi protéká. Znak a vlajka byly obci uděleny 12. února 1992.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1271, dále se lze dočíst, že byla vlastnictvím církve a také, z rozhodnutí královského majestátu, několika více či méně významných pánů. Například roku 1270 získal Kamenné Žehrovice Ostrovský klášter a roku 1558 připadly rodu Martiniců (později Clam-Martiniců), panu Janu Bořitovi z Martinic, jejichž vlastnické právo později potvrdil český král.

V katastru obce se nacházela pískovcová ložiska (pískovec se zde těžil až do 20. století), což zapříčinilo rozvoj řemesla kamenického. Pískovec byl významným stavebním materiálem, zejména ve středověku ale také na počátku novověku. A tak našel Žehrovák své využití jak při stavbě Karlova mostu, Národního divadla, tak i městského opevnění a Chrámu sv. Víta.

V obci byly také dva vodní mlýny na potoku Loděnice: po proudu Turyňský mlýn pod hrází rybníka, Kolský mlýn pod hřbitovem (náhon vedl druhou stranou Údolí lásky), níže na potoce (v obci Doksy) byl mlýn v Doksech.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Pozůstatky dolu Wannieck.

Od roku 1916 byl uveden do provozu důl Wannieck a po druhé světové válce probíhala těžba uhlí i v dole Nosek, mezi Kamennými Žehrovicemi a Tuchlovicemi, který byl roku 1989 přejmenován na důl Tuchlovice. Provoz v dole Wannieck byl ukončen roku 1982. Těžba v dole Tuchlovice pak trvala až do 31. března 2002, kdy byl důl oficiálně uzavřen. Z Kamenných Žehrovic do dolu Tuchlovice vedla do roku 2010 vlečka.[4][5]

Roku 1950 se od obce Kamenné Žehrovice osamostatnila obec Srby,[6] dnes část obce Tuchlovice.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1937 země česká, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[10]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kamenné Žehrovice (přísl. Srby, 2617 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, 2 autodopravci, bednář, cihelna, obchod s cukrovinkami, důl Vaněk, 2 elektrotechnické potřeby, galanterie, 4 holiči, 13 hostinců, hotel Vališ, obchod s hudebními nástroji, 2 inženýři, kamenický závod, kapelník, klempíř, kolář, konsum Včela, 2 kováři, kožišník, 6 krejčí, lakýrník, výčep lihovin, malíř, obchod s materiálním zbožím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 3 pekaři, pohřební ústav, 5 řezníků, sedlář, 33 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna v Novém Strašecí, spořitelní a záložní spolek pro Srby, starý materiál, stavební družstvo, stavitel, 5 obchodů se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 4 trafiky, 3 truhláři, velkostatek Snop, 2 obchody s velocipedy, 2 zámečníci, zelinářství, železářství.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Budova školy před rekonstrukcí (fotografie z roku 2007)
Stav školy po rekonstrukci.

Kamenné Žehrovice se rozkládají po obou stranách hlavní silnice (Karlovarská třída) a žije zde přibližně 1700 obyvatel v 547 domech, převážně z 18. století, v asi 50 ulicích. Je zde základní škola, mateřská škola, pošta, knihovna, zdravotní středisko, obchod s potravinami, obchod s oděvy, železářství, sběrna surovin, květinářství a zahradnictví. Obec je plynofikována a připojena na kanalizaci.

Po druhé světové válce zde byly vybudovány dvě samoobsluhy (Jednota) s masnou, dnes už však slouží pouze jedna, ve druhé sídlí potravinářská firma. Bývalé JZD se přeměnilo na firmu zpracující plasty. Před pár lety byla v obci otevřena lékárna, která je již ovšem opět zrušena.[kdy?] Chystá se také výstavba nové kapličky, která v dřívějších dobách nevydržela nápor zemědělských strojů. Pravidelně se zde konají kulturní akce, např. Mariánská pouť a trhy lidových řemesel, vánoční a velikonoční koncerty, atp.

V roce 2017 byla opravena a zateplena zanedbaná budova základní školy, přičemž z ní zmizela řada historizujících prvků (barokní vikýř na štítu, klasicistní portál). Na rekonstrukci se snesla kritika na sociálních sítích pro nevkusnost.[15][16]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Okolo obce vede dálnice D6 Praha – Karlovy Vary, obec leží uprostřed mezi exitem 16 (Velká Dobrá) a exitem 25 (Kačice). Obcí vede silnice II/606 v úseku Pletený Újezd – Kamenné Žehrovice – Stochov – Nové Strašecí. Kamenné Žehrovice s Kladnem spojuje silnice II/238.
  • Železniční doprava – Obec Kamenné Žehrovice leží na železniční trati 120 z Prahy a Kladna do Rakovníka. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1863. Přepravní zatížení tratě 120 mezi Kladnem a Rakovníkem v roce 2011 činilo obousměrně 7 rychlíků, 1 spěšný vlak a 10 osobních vlaků.[17] Asi dva kilometry od obce leží mezilehlá železniční stanice Kamenné Žehrovice. U nádraží jsou pozůstatky Lánské koněspřežky doplněné informační tabulí naučné stezky.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Zbečno, Žatec.[18]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí Kamenných Žehrovic lze najít mnoho míst na procházky přírodou (obcí prochází Drvotova naučná stezka). V blízkosti se nalézá již zmíněný Turyňský rybník, památné stromy Jasan u Turyňského rybníka a Mrákavský dub, mokřad Kalspot s výskytem chráněných obojživbelníků, lesy i louky či Lánská obora se zámkem. V rámci výletu lze navštívit nedaleký Skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě či Hornický skanzen MAYRAU ve Vinařicích. V blízkosti je také hrad Křivoklát.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Usedlost čp. 17
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha Panny Marie Bolestné
  • Boží muka se sochou svatého Rocha
  • Zaniklá ves Německá Lhota

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ŠŤASTNÝ, Jan. Železnice Kamenné Žehrovice-Tuchlovice důl. zrus-zan-zel.blogspot.com [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  5. Vlečka na důl Tuchlovice, Hornictví na serveru "Kladno minulé". www.hornictvi.kladnominule.cz [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  7. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Vyhláška ministra vnitra č. 5/1937 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 530-531. (česky a německy)
  15. Rekonstrukce školy čelí nebývalé kritice. Kladenský deník. 2017-08-24. Dostupné online [cit. 2017-08-25]. 
  16. Ostudná rekonstrukce stoleté školy: Kdo má hrůzu v Žehrovicích na svědomí?. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-25]. 
  17. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  18. Portál CIS o jízdních řádech
  19. FRYDRYCH, Karol. Hospodářský adjunkt Josef Friedrich-Frydrych. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. 2006, čís. 15, s. 27–29. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]