Kaltenleutgeben

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kaltenleutgeben
Kaltenleutgeben

Radnice v Kaltenleutgebenu
Kaltenleutgeben – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 356 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Rakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy Dolní Rakousy
okres Mödling
Kaltenleutgeben
Red pog.svg
Kaltenleutgeben
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 17,5 km²
Počet obyvatel 3 112 (2005-12-31)
Hustota zalidnění 178 obyv./km²
Správa
Status městys
Starosta Josef Graf (SPÖ)
Oficiální web www.kaltenleutgeben.gv.at
Adresa obecního úřadu Hauptstraße 78
2391 Kaltenleutgeben
Telefonní předvolba 02238
PSČ 2391
Označení vozidel MD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaltenleutgeben je městys v okrese Mödling v Dolních Rakousích.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kaltenleutgeben leží v Industrieviertelu v Dolních Rakousích, v jižní části Vídeňského lesa. 73,41 % výměry katastru je zalesněna. Plocha městyse činí 17,5 čtverečních kilometrů. Obec sousedí s jihozápadním okrajem města Vídně a je oblíbenou příměstskou rekreační oblastí pro Vídeňany.

Zástavba Kaltenleutgebenu je v údolí Dürren Liesingu, které se táhne na východ do Perchtoldsdorfu. Úzké a až 80 metrů hluboké údolí má velmi svažitá úbočí. Kaltenleutgebenerský úval svými pasekami a čerstvým vzduchem prospívá vídeňskému jižnímu území.

Mimo Kaltenleutgebenu nejsou již další katastrální území.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Severně leží Breitenfurt bei Wien, severovýchodně Vídeň, východně Perchtoldsdorf, jihovýchodně Gießhübl, jižně Hinterbrühl a západně je obec Wienerwald.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dávnověku byla oblast součástí provincie Pannonia. Jádro Dolních Rakous má stejně proměnlivé dějiny jako celé Rakousko. Po "anšlusu" Rakouska v roce 1938 se stala obec součástí 24. okresu Vídně.

Teprve od roku 1954 se obec stala opět samostatnou v rámci země Dolní Rakousko. V důsledku obecních reforem došlo ke změně nových hranic. Tak přišla o část stepních pastvin u Gießhüblu, jako i "Rotte Wassergspreng", které přešlo pod sousední obec Weissenbach.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Můstek přes potok v obci

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou obce je Josef Graf (SPÖ). Vedoucím úřadu a zástupcem starosty je Peter Fuchs (SPÖ), druhým zástupcem starosty je Elisabeth Beiglböck (ÖVP). V obecním zastupitelstvu je 21 křesel s rozdělením mandátů

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 124, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 11. Počet výdělečně činných v místě bydlišti podle sčítání obyvatel 2001 bylo 1403, to představuje 48,93 %.

Hlavním provozem v Kaltenleutgebenu byla po desetiletí cementárna Perlmoser, která nyní patří pod koncern Lafarge v Taleingangu, kde jsou vyšší zásoby vápence. Dnešní provoz je jen udržovací, protože výroba se již odstěhovala. Pro továrnu se také stavěla Kaltenleutgebenerská dráha od Jižní dráhy z Liesingu.

Dnes je obec spíše sídlištěm pro bydlení. Mnoho vídeňanů si zde buduje přechodná bydliště, protože toto území je z Vídně snadno dostupné.

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Spisovatel Mark Twain (autor Toma Sawyera a Huckleberryho Finna) zde žil po 2 roky (1898)[1] ve in der Vile Sonnhof.
  • Joe Berger (1939-1991) - narodil se v Kaltenleutgebenu, byl básník, dramatik, vypravěč, novinář a aktivista.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kaltenleutgeben. (Personalnachricht.) Badener Zeitung, 22. Oktober 1898, S. 4, links Mitte [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaltenleutgeben na německé Wikipedii.