Kajan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKajan
alternativní popis obrázku chybí
Kajan indický (Cajanus cajan)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Faboideae
Tribus Phaseoleae
Rod kajan (Cajanus)
Adans., 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajan (Cajanus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to keře nebo liány s trojčetnými listy a motýlovitými květy, rostoucí v tropické Asii, Africe, na Madagaskaru a v Oceánii. Kajan indický (Cajanus cajan)[1] je důležitá luštěnina, pěstovaná v sušších oblastech tropů celého světa.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kajany jsou keře, polokeře nebo dřevnaté či bylinné liány s tročetnými listy a drobnými palisty nebo bez palistů. Květenství jsou úžlabní nebo koncové hrozny. Kalich je zvonkovitý, s 5 krátkými laloky, horní 2 laloky jsou téměř nebo zcela srostlé. Pavéza je téměř okrouhlá, obvejčitá nebo obvejčitě oválná, nehetnatá a se svinutými oušky. Křídla jsou úzce až široce oválná, ouškatá, člunek je okrouhlý, na vrcholu tupý. Tyčinky jsou dvoubratré, 9 jich je srostlých a 1 volná. Semeník je téměř přisedlý a obsahuje 2 až 6 vajíček. Čnělka je dlouhá, čárkovitá, na vrcholu zahnutá a nese drobnou hlavatou bliznu. Lusky jsou zploštělé, pukavé, podlouhle čárkovité a obsahují 2 až 10 ledvinovitých až téměř kulovitých semen.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kajany se vyskytují v počtu asi 30 druhů v tropické Asii, Africe, na Madagaskaru a v Oceánii. Druh Cajanus scarabeoides má velmi rozsáhlý areál rozšíření zahrnující tropickou Asii, Afriku i Oceánii.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byly do rodu Cajanus v převládajícím pojetí řazeny pouze 2 druhy: Cajanus cajan a africký druh C. kerstingii.[3] V roce 1986 sem byla přeřazena drtivá většina druhů rodu Atylosia a počet druhů rodu kajan se tak rozrostl na 30.[4][5]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Semena kajanu obsahují aminokyseliny (např. fenylalanin) a vitamíny B2 (riboflavin) a B6 (pyridoxin). V kůře kořenů jsou obsaženy flavony, isoflavony (např. kajanol), steroly, triterpenoidy a deriváty antrachinonu.[6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Semena kajanu indického

Význam[editovat | editovat zdroj]

Kajan indický je pátá nejdůležitější plodina na světě poskytující luštěniny. Je pěstován v sušších oblastech tropů celého světa a je využíván také jako zelenina, krmivo, zelené hnojivo a využití má i v medicíně. V Indii je to 2. nejdůležitější luštěnina. Původ této plodiny byl dlouho neznámý a spekulovalo se že pochází z Afriky, kde byl pěstován již 2000 let před naším letopočtem. V současnosti je za místo původu považována spíše Asie.[2][3][7] Kajan indický je také občas pěstován jako okrasná rostlina, v mírném klimatu jej lze pěstovat jako jednoletku.[8]

Zelené listy a semena kajanu snižují hladinu cholesterolu. Pasta z listů, soli a vody je v tradiční indické medicíně podávána na lačno při žloutence. Listy také slouží k léčení onemocnění ústní dutiny a zevně na zarděnky a jiná vyrážková onemocnění kůže.[6] V medicíně jsou využívány i kořeny druhu Cajanus scarabeoides.[2]

Stonky kajanu indického jsou místně používány na doškové střechy, pletené koše a výrobu dřevěného uhlí. Listy jsou používány jako krmivo housenek bource morušového. Pěstuje se také jako krycí rostlina a zelené hnojení.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.garten.cz/forum/vt/cz/7347-kajan-indicky-cajanus-cajan/
  2. a b c d REN, Sa; GILBERT, M.G. Flora of China: Cajanus [online]. Dostupné online. 
  3. a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  4. International Legume Database: Cajanus [online]. Dostupné online. 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. 
  6. a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 
  7. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. 
  8. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]