Kadaň (hrad)
| Hrad Kadaň | |
|---|---|
 hrad od jihovýchodu | |
| Účel stavby | |
obřadní síň, herna, dům s pečovatelskou službou, městská knihovna, muzejní expozice | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | polovina 13. století |
| Přestavba | 1467, 1504–1507, po 1534, 1750–1755 |
| Stavebník | Přemyslovci |
| Další majitelé | České království |
| Současný majitel | Město Kadaň |
| Poloha | |
| Adresa | Kadaň,  Česko |
| Ulice | Tyršova |
| Souřadnice | 50°22′28,6″ s. š., 13°16′10,7″ v. d. |
  Kadaň | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37480/5-1696 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kadaňský hrad (německy Kaadner Burg) je původně gotický královský hrad v Kadani v Ústeckém kraji. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a typologicky se řadí mezi středoevropské kastely. [2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad v Kadani leží ve významné strategické poloze na rulové skále nad řekou Ohří. Opevnění středověkého města navazuje z obou stran přímo na hrad.[3][4]
Prvním známým purkrabím byl v letech 1277 až 1292 Albrecht ze Žeberka, vykonávající správu v Žateckém kraji.[5] Podle historických pramenů na hradě příležitostně pobýval Václav II. v letech 1295 a 1297, kdy se přímo v Kadani sešel s kurfiřtem Svaté říše římské Otou IV., aby se dohodli na společném postupu proti králi Adolfovi.
Další významnou událostí bylo také setkání Václava II. s Gutou Habsburskou na hradě. S ní se sice v roce 1285 oženil, ale až do roku 1287 žili odděleně. Součástí doprovodu Guty Habsburské byl i pražský biskup Tobiáš z Bechyně, který královnu doprovázel po celou cestu z Chebu do Kadaně a pak následně do Prahy.
Hrad byl sídlem samosprávy rozsáhlého kraje a v letech 1306–1312 dokonce územní jednotky zvané Kadaňská župa.
Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. zažilo město velký rozkvět, tento fakt se projevil i na stavební podobě hradu, který po velkém požáru prošel kompletní rekonstrukcí. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy a Kadaň navštívil hned dvakrát a to v letech 1367 a 1374.[6][3]
Kadaň se stala v roce 1422 hlavním sídlem křižácké výpravy a také sídlem velitele Fridricha Braniborského. V té době byl nenávratně poškozen raně gotický kastel a jako královské sídlo už hrad nikdy nesloužil.
Král Jiří z Poděbrad nechal roku 1467 obnovit zařízení hradu. Opravu prodělal hradní palác, věž, val a příkop. Dále byl k městu vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Roku 1504 nařídil Jan Hasištejnský z Lobkovic novou přestavbu hradu a od roku 1501 na něm sídlil novomanželský lobkovický pár. Kompletní rekonstrukce byla hotová až v roce 1504 a obsahovala nově osazená záclonová okna, nové sklípkové klenby, podobně jako ve františkánském klášteře. V té době stavba ztratila svůj původní raně gotický vzhled.[6]
Roku 1595 se objekt stal z rozhodnutí krále Rudolfa II. majetkem města. Největší škody utrpěl hrad během třicetileté války a to především během švédského obléhání, které hrad proměnilo na příštích téměř sto let v ruinu.[6]
Po požáru v roce 1746 byl hrad výnosem Marie Terezie přestavěn na kasárna. Bylo uvažováno o demolici severního křídla hradu a výstavbě nových obytných prostor pro armádu.[6] Hrad by tímto zásahem přišel o celou pozdně gotickou bránu a o celé severní křídlo včetně fragmentu severozápadní čtvercové věže.
V roce 1811 město opět vyhořelo, ani hradu se požár nevyhnul. Hradní areál byl poté obnoven v letech 1816–1818. V roce 1905 byla už schválena výstavba nového severního křídla nových kasáren. Na konci 19. století patřil hrad městu a armádnímu eráru[6].
21. století[editovat | editovat zdroj]
Kadaňský hrad stal zhruba na třicet let depozitářem muzea, dokud nebyl po revoluci opraven a pronajímán nejrůznějším institucím a kulturně-sociálním zařízením (dům s pečovatelskou službou, městská knihovna, obřadní síň, galerie, vinotéka, restaurace).[3] Prostory hradní restaurace byly roku 2012 nahrazeny pobočkou městského muzea, kde byla otevřena stálá expozice zabývající se dějinami a stavebním vývojem hradu v kontextu dějin Kadaně. V prostoru, kde dříve sídlila galerie Karla Havlíčka, byl roku 2014 zřízen víceúčelový muzejní prostor, kde je možné si zkusit zahrát širokou škálu společenských her.[3]
Stavební podoba hradu[editovat | editovat zdroj]
Původní hrad typově patřil mezi středoevropské kastely. Stál na čtverhranném půdorysu se čtyřbokými věžemi v rozích. Mezi nimi s výjimkou východní strany postupně vznikla palácová křídla. Alespoň část místností v patrech zpřístupňoval arkádový ochoz.[6] Hrad byl opevněn i proti městu parkánem a příkopem. Během pozdně gotické přestavby byly zbořeny obě západní věže a parkán byl zastavěn budovou brány. Paláce byly nově zaklenuty a osvětleny okny.[2] Archeologické průzkumy odhalily základy dvou věží jižního křídla. Východní a západní průčelí se napojuje na opevnění města.[6]
Nad řekou stojí třípodlažní podsklepená tři křídla kasáren upravených za vlády Marie Terezie.[6] Z původního hradu se zachovala severovýchodní věž, která má nyní obnovenou valbovou střechu. Severní křídlo je dvoupodlažní a je prolomeno pozdně gotickou vstupní branou.
Podél jižního křídla vede vstup na procházkovou trasu po městském hradebním okruhu. Průčelí všech křídel hradu je v současnosti obnoveno. Odhaleny byly také fragmenty raně gotických okenních otvorů, které ukazují na změny ve výšce podlaží. Interiér hradu však nese stopy různých přestaveb, úprav a rekonstrukcí. V tomto průčelí nad řekou jsou dále odhaleny prvky pískovcového ostění sdružených raně gotických okének ukončených trojlaločnou jeptiškou. Gotická okénka jsou pak dále zachována také v severovýchodní věži. Pozdně gotická ostření se nacházejí v severní bráně. Vznik hradního areálu na skalní rulové terase lze klást do doby vlády Přemysla Otakara II.[6]
Hrad je zbytkem nejvýraznějšího raně gotického kastelu královského hradu ve střední Evropě.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-20]. Identifikátor záznamu 149398 : Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Kadaň, s. 235–236.
- ↑ a b c d Kadaň Hrad [online]. Atlas Česka [cit. 2015-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie královského města Kadaně [online]. Městské muzeum v Kadani [cit. 2015-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kadaň – hrad, s. 185–186.
- ↑ a b c d e f g h i j PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Památky Kadaně. 1. vyd. Kadaň: Město Kadaň, 2009. 373 s. ISBN 978-80-254-5947-8.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Kadaň – hrad, s. 329–333.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kadaň na Wikimedia Commons - Kadaň na Hrady.cz
