Kachnička hřívnatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKachnička hřívnatá
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
RodChenonetta
Brandt, 1836
Binomické jméno
Chenonetta jubata
(Latham, 1802)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chenonetta jubata

Kachnička hřívnatá (Chenonetta jubata) je středně velká australská kachna. Jedná se též o jediného zástupce rodu Chenonetta.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá 45–51 cm. Samci jsou převážně šedí s tmavě hnědou hlavou, strakatou hrudí a černým břichem. Samice mají hlavu světlejší s bílým pruhem nad a pod okem a strakatou hruď. Obě pohlaví pak mají šedá křídla s černými letkami a bílým zrcátkem.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Žije v zalesněných močálech, otevřených lesích a na travnatých plochách na rozsáhlém území Austrálie. Je převážně býložravá, ale v malé míře požírá též hmyz. Po potravě přitom většinou pátrá v hejnech. Hnízdí v dutinách stromů, kam klade 9-11 smetanově bílých vajec. Na jejich inkubaci se podílí samotná samice, o mláďata se již starají oba rodiče.[2][3] Chov kachničky hřívnaté ale není příliš náročný ani ve středoevropských podmínkách - kachničkám pro úspěšný odchov stačí celoroční dostatek vody a mít přes zimu k dispozici přístřešek s podestýlkou.[4] Kachničky hřívnaté lze proto v ČR spatřit buď jako okrasného ptáka a nebo i v zoologických zahradách, v roce 2014 v Zoo Plzeň. V minulosti to byly také Zoo Liberec, Zoo Praha, Zoo Ostrava či v Zoo Tábor. [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
  2. Pizzey, Graham; Knight, Frank (1997). Field Guide to the Birds of Australia. Sydney, Austrálie: HarperCollinsPublishers. str. 111. ISBN 0-207-18013-X. (anglicky)
  3. Australian Wood Duck [online]. Birds in Backyards [cit. 2010-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-13. (anglicky) 
  4. JARDA. j-n.wz.cz [online]. j-n.wz.cz [cit. 2016-01-25]. Dostupné online. 
  5. {{ZooTierListe https://zootierliste.de/en/?klasse=2&ordnung=210&familie=21011&art=2070808&subhaltungen=1}}

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]