Křesadlový zámek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mechanismus francouzského křesadlového zámku

Křesadlový zámek je mechanismus používaný v minulosti především na palných zbraních k zažehnutí výmetné náplně. Křesadlový zámek zapaluje výmetnou náplň úderem křesacího kamene na ocílku.[1][2]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Označení zámek bylo u palných zbraní používáno pro zážehové mechanismy založené na více principech. V seřazení podle doby vzniku jsou předchůdci křesadlového zámku doutnákový zámek, a kolečkový zámek. Naopak následníky křesadlového zámku jsou perkusní zámky různých konstrukcí. Perkusní zámky byly nahrazeny bicím mechnismem a zápalkou, která je součástí jednotného náboje, což je princip který je na počátku 21. století nejrozšířenější.

Animace principu křesadlového zámku

Princip a různé konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Princip křesadlového zámku je patrný z animace, Na obrázku v úvodu článku jsou popsány jednotlivé součásti zámku. Otočný kohout (anglicky cock), je poháněn pružinou natahovanou střelcem. Kohout má v čelistech stažených šroubem (anglicky jaws, jaw screw) uchycený křesací kámen (flint).

Jako křesací kámen býval používán obvykle pazourek. Křesací kámen musí držet v čelistech kohoutu a jeho pracovní část musí mít nejlépe ostrou hranu. Paurek je vhodný kámen na kterém lze tuto hranu vytvořit relativně jednoduše. Kamínek může být používán na několik set výstřelů, ale musí být opakovaně ostřen. Pro daný účel lze použít i jiné nerosty, například achát. U něj je ale výroba potřebného tvaru složitější a tedy i dražší.

Po stisku spouště se kohout pootočí a udeří křesacím kamínkem na ocílku, která je součástí krytu pánvičky (na obrázku označeno jako frizzen). Kryt pánvičky se odklopí a vzniklé jiskry zapálí prach na pánvičce. Hoření projde otvorem nazývaným zátravka do hlavně a dojde k výstřelu. Kryt pánvičky s ocílkou má svou pružinu, která jej drží na místě v poloze připravené k zapálení. (frizzen spring) Křesadlový zámek má více konstrukcí a prošel určitým vývojem.

Ukázka křesadlového zámku bez krytu pánvičky

Zámky švédské[editovat | editovat zdroj]

Švédské (též kuronské) zámky neměly kryt pánvičky. Střelný prach na pánvičce nebyl dostatečně chráněn před vlhkostí a zámek tak byl méně spolehlivý.[3]

Zámky francouzské[editovat | editovat zdroj]

Zámky s krytem pánvičky byly nazývány francouzské. Tento typ zámku ukazuje obrázek v úvodu článku.

Křesadlový zámek 1820 pro použití na dělech
Křesadlový zámek na stolních hodinách

Použití křesadlových zámků[editovat | editovat zdroj]

Křesadlové zámky byly nejčastěji na ručních palných zbraních a to jak na dlouhých tak krátkých zbraních. Existovaly ale i zámky pro použití na dělech. Jejich použití přineslo zvýšení přesnosti střelby zejména u lodních děl. Na lodích bylo vzhledem k pohybu lodi na vlnách provést odpálení v přesně daný příhodný okamžik. Navíc bylo potřeba, aby obsluha děla stála za dělem a sledovala kam aktuálně míří. Vzhledem k zpětnému pohybu musela obsluha ještě dodržet bezpečnou vzdálenost. Křesadlové zámky na dělech byly proto obsluhovány pomocí lanka dostatečné délky.

Jiné, byť méně časté použití křesadlových zámků bylo v křesadlových zapalovačích používaných před vynálezem spolehlivých zápalek. Jedno z použití na připojeném obrázku je křesadlový zapalovač jako součást hodin, které v předem nastavený čas zapálí svíci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hartink,A.E. : Encyklopedie pistolí a revolverů, Rebo production, Praha (1998) , ISBN 80-85815-66-4
  2. Žuk,A.B. : Revolvery&Pistole, Rebo production, Praha (1998) , ISBN 80-85815-66-4
  3. Hartink,A.E. : Encyklopedie pušek a karabin, Rebo production, Praha (1997) , ISBN 80-85815-87-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]