Křesťanskodemokratický střed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křesťanskodemokratický střed
Centro Cristiano Democratico
ZkratkaCCD
Datum založení18. ledna 1994
Datum rozpuštění6. prosince 2002
PředsedaPier Ferdinando Casini
SídloŘím, Itálie
PředchůdceKřesťanská demokracie
Sloučení doUnie středu
Ideologiekřesťanská demokracie
Politická pozicestředstředopravice
Mezinárodní org.Křesťanskodemokratická internacionála
Evropská stranaEvropská lidová strana
Politická skupina EPEvropská lidová strana
KoaliceStředopravicová koalice
Náboženstvíkatolictví
Barvy
     modrá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křesťanskodemokratický střed (italsky Centro Cristiano Democratico, zkratka CCD), byla italská křesťanskodemokratická politická strana, aktivní v letech 19942002. Zahrnula v sobě většinu někdejšího pravicového křídla Křesťanské demokracie. Roku 2002 spolu s dalšími dvěma středovými stranami vytvořila Unii středu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Křesťanskodemokratický střed založili doprava orientovaní členové Křesťanské demokracie, kteří odmítli její transformaci do Italské lidové strany (PPI) a podporovali alianci se stranou Forza Italia (FI) Silvia Berlusconiho. PPI se s Berlusconim spojit odmítla a vytvořila centristickou alianci Pakt pro Itálii. Čelnými postavami CCD byli od počátku Pier Ferdinando Casini a Clemente Mastella.

Na základě dohody s PPI Křesťanskodemokratický střed získal 15 procent majetku zaniknuvší Křesťanské demokracie a PPI byla uznána právním nástupcem DC. Pro parlamentní volby 1994 CCD vstoupil do koalice Pól svobody v severní Itálii a Pólu dobré vlády v jižní Itálii. Voleb se strana zúčastnila na kandidátce Forza Italia a získala 27 poslanců a 12 senátorů. Následně CCD vstoupil do první vlády Silvia Berlusconiho, kde obsadil posty ministra práce a ministra školství.

Po pádu Berlusconiho kabinetu se konaly v roce 1996 nové volby. Těch se Křesťanskodemokratický střed zúčastnil na společné kandidátce se Spojenými křesťanskými demokraty (CDU), skupinou pravicově zaměřených politiků, kteří roku 1994 ještě zůstali v PPI, ale o rok později ji stejně opustili. Koalice CCD – CDU ve volbách obdržela 5.8 % hlasů a 30 poslanců (z toho 19 CCD). V Senátu získal Křesťanskodemokratický střed 15 mandátů. Volby ale celkově vyhrála středolevicová koalice Olivovník, strana tak putovala do opozice.

Roku 1998 stranu opustil Clemente Mastella a založil vlastní formaci Křesťanští demokraté pro republiku, se kterou podpořil středolevicovou vládu Massima D'Alemy.

Parlamentních voleb 2001 se Křesťanský demokratický střed opět zúčastnil v alianci se Spojenými křesťanskými demokraty. Kandidátka dostala 3.2 % hlasů, v mandátech si nicmeně polepšila na 40 ve sněmovně (z toho 24 CCD) a 29 v senátu (CCD 21). Celá středopravá koalice Dům svobod navíc volby jasně vyhrála; CCD tak získal zastoupení v druhé Berlusconiho vládě a Pier Ferdinando Casini byl navíc zvolen předsedou Poslanecké sněmovny.

V roce 2002 se CCD a CDU sloučily (ještě s uskupením Evropská demokracie) do Unie křesťanských a středových demokratů.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Poslanecká sněmovna[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1994 v rámci FI
27/630
27 7. Vláda
1996 s CDU 5.8
19/630
8 8. Opozice
2001 s CDU 3.2
24/630
5 6. Vláda

Senát[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1994 součást PdLPBG
12/315
12 7.
1996 součást PpL
15/315
3 6.
1996 součást CdL
21/315
6 5.

Evropský parlament[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
1994 v rámci FI
3/87
3 7.
1999 805 320 2.6
2/87
1 9.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Democratic Centre na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]