Křepelka japonská
 Křepelka japonská | |
|---|---|
 Křepelka japonská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
| Rod | křepelka (Coturnix) |
| Binomické jméno | |
| Coturnix japonica (Linnaeus, 1758) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křepelka japonská (Coturnix japonica) je pták z čeledi bažantovitých. Je příbuzná křepelce polní (Coturnix coturnix), dříve zařazovaná jako její poddruh. Jejich kříženci vykazují nižší fertilitu.[2] V České republice nemá její chov dlouhou tradici. Ve světě je využívána pro vejce a jejího masa, a to hlavně v Asii, Americe a západní a jižní Evropě. Křepelka japonská pochází z jihovýchodní Asie.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Křepelka japonská je velmi malá, je považována za nejmenší druh drůbeže. Mají vejčitý nebo oválný tvar těla, protože ocasní pera jsou velmi krátká. Váží kolem 100-120 g.[3] Jsou známé dva typy japonských křepelek – nosná a masná brojlerového typu. Nosný typ byl vyšlechtěn k vysoké produktivitě (až 320 vajec za rok). Masný typ byl vyšlechtěn k vysokému a rychlému nabírání hmotnosti (oproti nosnému typu až 290 g).[4] Chovají se v několika barevných variantách: divoké, italské, ebenové, tuxedo, bílé anglické a další.
Křepelky divokého zbarvení připomínají křepelky polní. Temeno hlavy a záda jsou hnědá s béžovými a zrzavými proužky. Hnědou část hlavy odděluje nad okem béžový proužek. Od oka se táhne tmavě hnědý proužek, který se stáčí pod zobák. U této barevné varianty je viditelná pohlavní dvojtvárnost. Samičky mají světlá prsa a bříško s tmavě hnědým vločkováním. U samečků jsou prsa rezavá bez vloček a mají výrazně hnědou linii pod zobákem. Někteří samečci mají lehce rezavou hlavičku. Kuřata jsou většinou béžová s tmavými pruhy na zádech.
Italské zbarvení je béžové až žluté s hnědými vzory na zádech. Od oka se táhne hnědý proužek, který se stáčí směrem nahoru kolem temene a dolu pod zobák. I u tohoto typu lze rozlišit samičku od samečka. Samičky mají také hnědé vločkování na prsou, zatímco samečci mají prsa rezavá bez vzorů. Samci tohoto zbarvení mají většinou celou hlavu tmavě hnědou nebo místy rezavou.
Ebenově zbarvení jedinci mají celé tělo tmavě hnědé barvy. Někdy je slabě viditelná kresba. Pohlaví jsou u této varianty zbarvená stejně.
Tuxedo může být buďto odvozené od divokého zbarvení nebo ebenového. Křepelky mají zbarvená záda, zatímco prsa a bříško je bílé. U tohoto zbarvení nelze rozlišit pohlaví podle peří. Anglické mají celé tělo bílé kromě hnědé skvrny na temeni hlavy. U této varianty jsou pohlaví také stejně zbarvená.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Křepelka japonská je všežravec. Kromě rostlinné stravy např. trávou, semeny se živí malými bezobratlými živočichy a jejich larvami. Chovatelé je většinou krmí speciální směsí granulí pro křepelky. Dá se jim podat i zelenina jako okurky, salát, zelí atd.
Rozmnožování a chování
[editovat | editovat zdroj]U druhu se vyskytuje pohlavní dvojtvárnost. Samečci bývají menší než samičky.[5] U některých barevných variant lze rozlišit pohlaví podle kresby nebo zbarvení peří. V rozmnožovacím období lze samečka rozpoznat podle žlázy u kloaky, která tvoří bílou pěnu. Jedná se o tekutinu, která má podporovat životnost a pohyb spermií.[6] Dále je lze rozpoznat podle hlasového projevu. Samčí kokrhání zní jako: "čaka-prí". Samičky téměř nikdy nekokrhají. Obě pohlaví se ozývají zvukem podobným cvrčkovi, pokud se ocitnou sami nebo je něco vyděsí.
Druh je polygamní. Křepelčí kohoutek potřebuje alespoň 5 samic, aby nedocházelo k oškubávání a úrazům. Pokud na malém prostoru máte dva kohoutky, začnou spolu soupeřit a silnější toho slabšího dokáže uklovat. Zároveň i samičky se musí navzájem znát, jinak dokážou být velice agresivní.[7]
Samice vlivem šlechtění kladou skoro každý den. Snůška v zimě a během přepeřování je nižší. Vajíčka jsou malá se skvrnitou skořápkou. Některé varianty mají skořápku bez skvrn nebo dokonce modrou (celadonské).[8] Křepelčí vajíčka obsahují oproti slepičím několikanásobné množství fosforu, železa a vitamínů B1 a B12.[7][zdroj?]
Kvůli šlechtění pro vysokou snášku samice na vejcích sedí velmi vzácně. Pokud samice začne kvokat, málokdy vydrží na místě a zřídka vyvede mláďata. Často se tedy používají elektrické líhně. Kuřata křepelek jsou velmi malá a váží kolem 7 g po vylíhnutí.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Handbook of the birds of Europe the Middle East and North Africa. 2: Hawks to bustards. Repr. vyd. Oxford: Oxford Univ. Press ISBN 978-0-19-857505-4.
- ↑ The UFAW Handbook on the Care and Management of Laboratory and Other Research Animals. Příprava vydání Robert Hubrecht, James Kirkwood. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-4051-7523-4, ISBN 978-1-4443-1877-7.
- ↑ Křepelky japonské jsou malé, ale pilné: chov ve voliéře, vajíčka, kuřata. www.ireceptar.cz [online]. 2015-08-16 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ MILLS, Andrew D.; CRAWFORD, Lawrence L.; DOMJAN, Michael. The behavior of the japanese or domestic quail Coturnix japonica. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 1997, roč. 21, čís. 3, s. 261–281. Dostupné online [cit. 2025-10-03]. doi:10.1016/S0149-7634(96)00028-0. (anglicky)
- ↑ SINGH, R. P.; SASTRY, K. V. H.; PANDEY, N. K. The role of the male cloacal gland in reproductive success in Japanese quail (Coturnix japonica). Reproduction, Fertility and Development. 2012, roč. 24, čís. 2, s. 405. Dostupné online [cit. 2025-10-03]. ISSN 1031-3613. doi:10.1071/RD11057. (anglicky)
- 1 2 Křepelka japonská - popis. Křepelka japonská [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Coturnix Genetics. Pips 'n Chicks [online]. [cit. 2025-10-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GONZÁLEZ-REDONDO, Pedro; ROBUSTILLO, Pascual; CARAVACA, Francisco P. Effects of Long-Term Storage on Hatchability and Incubation Length of Game Farmed Quail Eggs. Animals. 2023-07-03, roč. 13, čís. 13, s. 2184. Dostupné online [cit. 2025-10-03]. ISSN 2076-2615. doi:10.3390/ani13132184. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu křepelka japonská na Wikimedia Commons
