Křížovka

Luštění křížovky

První křížovka byla zveřejněná v New York World 21. prosince 1913

Křížovka v Národní Politice z roku 1937

„Křížovka je vědomostně kombinační úloha založená na úplném nebo částečném křižování výrazů vpisovaných po znacích do obrazce a obsahující tajenku.“ Takto definuje křížovku Český svaz hádankářů a křížovkářů ve svých „Směrnicích pro tvorbu křížovek“. Křížovka je druh hádanky, která si získala popularitu po celém světě. V českém a slovenském prostředí musí obsahovat tajenku, v jiných zemích to není pravidlem. Křížovka je především druhem zábavy, volnočasovou aktivitou, která je určena nejširší veřejnosti. Kromě toho se rozvinul také křížovkářský sport, který má formu luštitelských přeborů a korespondenčních soutěží.

Historie

Křižování slov je známo už od starověku. Mezi archeologické nálezy z Říma a Herculanea z přelomu 1. a 2. století n. l. patří i tzv. čtverec SATOR: Jedná se o latinský nápis převedený do čtvercové podoby: Sator Arepo tenet opera rotas. Větu lze přeložit jako Rozsévač Arepo drží s námahou kola, nebo volněji Oráč Arepo pracuje s pluhem. Jiný volný překlad vychází z možností, které nabízí latinsko-český slovník, podle něhož sator může být „Stvořitel“, Arepo je jméno, tenet znamená „ovládá“, opera znamená „činnost“ a rotas může být i „kruhová dráha“. Slova ve čtverci by tak mohla mít volný význam: Stvořitel Arepo ovládá vesmír. Je to slovní hříčka, nikoli však křížovka, neboť nejde o řešitelskou úlohu. Nicméně lze říci, že se stal předobrazem křížovky zvané čtvercovka, v níž se zapisují shodné výrazy ve vodorovném i svislém směru. Na skutečné křížovky však bylo třeba si počkat až do 19. století.

Křížovkářské úlohy bez obrazců (jen s legendou) se objevily v populárním americkém dětském magazínu St. Nicholas z roku 1873. Prozatím nejstarší doloženou křížovkou na světě je doplňovačka Diamond Word (Slovní diamant), která se luštila podle legendy ve vodorovném směru a která obsahovala tajenku BAGPIPE (= dudy) ve vodorovném i svislém směru. Zmíněný magazín v té době přinášel i jiné miniaturní křížovky, jako například čtvercovky ve formě shodných minikřížovek nebo minikřížovek s legendou pro oba směry vpisování. Později se objevovaly spojené čtvercovky či figurální dokreslovky. Zajímavá je například figurální doplňovačka ve tvaru přesýpacích hodin z roku 1886 s tajenkou CLEVELAND.

V roce 1890 publikoval svoji křížovku italský muzikolog, hádankář a žurnalista Giuseppe Airoldi pro 50. číslo milánského časopisu Il Secolo Illustrato della Domenica.

Dosud nejstarší české známé publikované křížovky s úplným křižováním byly zjištěny v Besedách lidu č. 11 z 1. června 1894. Je možné, že čeští autoři byli inspirováni zahraničními časopisy. Autorem byl český hádankář s nečeským jménem Paolo Salvietti z Litomyšle a jde o dvě hádanky čtvercové (čtvercovky) ve formě písmenných výplněk (místo legendy je dán výčet použitých písmen). Následovaly minikřížovky řady dalších českých autorů. Název „hádanka křížová“ se v Čechách objevil poprvé roku 1895 v časopise Zlatá Praha, termín „křížovka“ byl použit roku 1903 v Besedách lidu a v Českém hádankáři. V roce 1899 se ve Sborníku hádanek „Zlaté Prahy“, objevila historicky přelomová křížovka pražské autorky Milady (Mlady) Antošové. Jednalo se o křížovku s úplným křižováním ve tvaru čepice, kterou autorka nazvala „Čapka z písmen“ a která byla po jistou dobu považována za vůbec nejstarší křížovku na světě. Toto prvenství sice díky novým výzkumům ztratila, ale jeden světový primát si však tato křížovka prozatím ponechala: je dosud první známou figurální křížovkou s úplným křižováním.

Guinnessova kniha rekordů uvádí, že vůbec první křížovku na světě sestavil Angloameričan Arthur Wynne. Publikoval ji 21. prosince 1913 pod názvem word-cross v zábavné příloze Fun deníku New York World. I přesto, že dlouho před tímto datem se křížovky prokazatelně tvořily a řešily již v české kotlině i jinde ve světě, má toto datum význam pro masové rozšíření křížovek po světě. Wynnovou zásluhou zůstává, že zavedl do křížovek rozdělovací značky, tedy že v jednom řádku či sloupci za sebou mohlo následovat více výrazů.

Poté, co americké křížovky překonaly hranice řady států, zareagovaly na nový fenomén v Československu nejrychleji Lidové noviny, které se rozhodly na svých stránkách křížovky nového typu (tj. americké křížovky) pod názvem Criss-Cross puzzle pravidelně publikovat. Ve vydání z 18. ledna 1925 se objevila první taková křížovka, která znamenala významný krok pro popularizaci a masové rozšíření křížovek. Ohlas na křížovky publikované v Lidových novinách byl mimořádný. Pro spousty čtenářů se luštění od té doby stalo vášní. Lze říci, že v roce 1925 nastala v Československu opravdová křížovkářská horečka. Jedním z náruživých luštitelů byl také Karel Čapek. Téhož roku se objevily také zárodky prvních pravidel pro tvorbu křížovek včetně hodnocení kvality. Koncem roku 1925 vznikl časopis Křížovka a následovaly další časopisy. V roce 1949 vznikl časopis Hádanka a křížovka, jehož název byl v roce 1991 změněn na Křížovka a hádanka. Časopis vychází dodnes a je platformou Českého svazu hádankářů a křížovkářů.

Během 20. století zaznamenaly křížovky v Československu prudký vývoj. Autoři vytvářeli nové druhy a varianty křížovek, pokročila křížovkářská teorie, rozvinul se křížovkářský sport se spoustou soutěží, které dnes nabízí zejména Český svaz hádankářů a křížovkářů. Spolu s rozvojem křížovek se vyvíjela i křížovkářská teorie. Pravidla pro vytváření křížovek se postupně zpřísňovala. Kladl se větší důraz na dodržování diakritiky a symetrii obrazce. Postupně vymizely komolené výrazy, v legendě doplňované poznámkami (bez hlavy) = bez prvního písmene a (bez paty) = bez posledního písmene, dále například byly zakázány výrazy psané obráceně. V rámci ČSHAK byla ustavena Odborná křížovkářská komise, která, mimo jiné, vytváří a novelizuje pravidla tvorby křížovek, pravidla hodnocení kvality křížovek, pravidla hodnocení správnosti řešení křížovek, propozice soutěží apod. Tento orgán dbá na rozvoj české křížovkářské teorie.

Zásady křížovek

Struktura křížovky

Základními prvky křížovky jsou:

• zadání, jehož součástí je zpravidla název křížovky, případný průvodní text, legenda (souhrn legendových výrazů), různé doplňkové informace a obrazec;
• vpisované výrazy, tj. výrazy, které luštitel řeší podle legendových výrazů (obepisů);
• tajenka, tj. text, který se objeví v políčkách označených v legendě nebo přímo v obrazci. Tajenka může být v obrazci skryta podle nějakého pravidla, například v nějaké diagonále, políčkách s jiným počtem písmen atd. Tajenka je obvykle nějaký citát nebo vtip, případně doplňuje text souvisejícího článku nebo komentář k obrázku.

Obrazec křížovky je tvořen zejména obrysem, síťkou, koridory pro vpisování vyluštěných výrazů, políčky a rozdělovacími značkami. Obrazec křížovky nemusí být vždy zadán a řešitel na jeho podobu musí přijít správným křižováním vpisovaných výrazů. Takovým křížovkám se říká dokreslovky. Pokud je zadána alespoň část obrazce (například jeho obrys), jedná se o polodokreslovky.

Někdy se místo legendových výrazů objevuje u křížovky seznam vpisovaných výrazů, které musí být správně umístěny do obrazce. Takovým křížovkám se říká výplňky.

Políčka jsou ohraničené prostory, do kterých se zapisují znaky vyluštěných výrazů. Rozlišují se políčka základní (u běžných křížovek to bývají políčka čtvercová) a políčka mozaiková. Do jednotlivých políček křížovky se zapisují znaky, které dohromady tvoří jednotlivé vpisované výrazy. Znaky mohou být buď samostatná písmena (i čísla), nebo shluky, slabiky či výrazové znaky.

Značení políček

Podle způsobů značení počátku vpisovaných výrazů se křížovky označují jako

• Francouzské – označují se sloupce a řádky od levého horního rohu v jednom směru číslicemi a v kolmém směru písmeny (jako klasické české křížovky), pak je legenda rozdělena na výrazy psané vodorovně a výrazy psané svisle
• Americké a britské – první políčko výrazu je očíslováno
• Švédské – legenda se vpisuje do obrazce křížovky do prázdného políčka před prvním políčkem výrazu

• 
  Francouzská křížovka
• 
  Americká křížovka
• 
  Britská křížovka
• 
  Švédská křížovka

Druhy křížovek

Ve světě i v Čechách se vyvinulo velké množství druhů a variant těchto úloh. Základní dělení je na křížovky:

• podle křižování: s úplným křižováním (všechna políčka obsahují znaky, které jsou součástí výrazů v obou směrech), s neúplným křižováním (některá políčka obsahují znaky, které nejsou součástí výrazů v obou směrech)
• podle typů použitých políček: křížovky normální (obsahují jen základní políčka), křížovky mozaikové (obsahují jen políčka odvozená ze základních políček, tj. políčka zlomková nebo násobná) a křížovky polomozaikové (obsahují základní i mozaiková políčka)
• podle typu znaků vpisovaných do příslušných políček: písmenné (jen jedno písmeno), shlukové (stejný počet písmen, ale víc než jedno), slabikové (jedna slabika), výrazové (celý výraz) a střídavé (počty písmen v políčkách se střídají podle určitého systému)
• podle povahy koridorů: standardní, šikmá, kruhová, vícesměrná

Vedle uvedených druhů křížovek existují tzv. odrůdy, které jsou charakterizovány spolu s příklady ve Speciální části křížovkářských Směrnic (ČSHAK). Odrůd je díky velké kreativitě českých autorů velké množství. Jmenujme alespoň ty nejznámější. Jsou to různé druhy doplňovaček, kris-krosy, hřebenovky, rámcovky, ypsilonky, meandrovky, prolínačky, obrysovky, nálevky, minusovky, zrcadlovky, shodné křížovky, čtvercovky, roháčky, řetězovky, polořetězovky, postupovky, darvinovky, odstředovky, dostředovky, osovky, buňkovky, síťovky, vlnkovky, stupňovky, kaskádovky, jednosměrné křížovky, oběhovky, ráčkovky, terčovky, lubelské křížovky, odrazovky, sloupcovky, dešťovky atd. Jednotlivé druhy křížovek lze také vhodným způsobem sdružovat nebo kombinovat. Podle české klasifikace křížovek existuje na dvě stovky různých druhů a forem křížovek a křížovkářských odrůd. Velkou část těchto křížovek vynalezli čeští autoři.

V České republice je nejrozšířenějším a nejpopulárnějším typem křížovky tzv. švédská křížovka, tj. křížovka, v níž je legenda ke vpisovaným výrazům uvedena přímo v obrazci. Za královnu křížovek se považuje kvalitně zpracovaná figurální křížovka. K vrcholům řešitelského umění patří vyluštění figurálních křížovek, u nichž není zadán obrazec.

Křížovkářský sport

Křížovky se luští nejčastěji rekreačně, pro zábavu. Při tomto způsobu luštění si řešitelé vystačí se svou pamětí a kombinačními schopnostmi, případně s nějakým běžným křížovkářským slovníkem či internetovými zdroji. Řešitelům obvykle stačí vyřešit tajenku a případnými nevyplněnémi políčky se netrápí. Zcela jinak je tomu však u křížovkářského sportu, tedy soutěžního řešení křížovek. V těchto soutěžích se hodnotí správnost kompletního řešení, tj. každé políčko. Za nevyřešená políčka se přidělují ztrátové body. Vyhrává ten, kdo vyřešil křížovku zcela správně nebo s nejnižším počtem ztrátových bodů. Při rovnosti ztrátových bodů rozhoduje druhé kritérium, kterým je dřívější čas odevzdání řešení.

Český svaz hádankářů a křížovkářů (ČSHAK) pořádá řadu soutěží různé obtížnosti. Jsou to soutěže přeborové a soutěže korespondenční, ale také soutěže autorské.

• Přeborové soutěže jsou součástí seriálu Grand Prix a patří mezi ně i Mistrovství ČR jednotlivců a družstev v řešení křížovek.
• Korespondenční soutěže prezentuje ČSHAK na svých webových stránkách a v časopisu Křížovka a hádanka. U těchto soutěží si již soutěžící nevystačí jen se svou pamětí, ale po mnohých výrazech musí pátrat v různých pramenech. Vzhledem k rozšířenosti internetových zdrojů bývají korespondenční soutěže výrazně náročnější a autoři křížovek mnohdy používají nejednoznačnou legendu či přímo chytáky. K nejvýznamnější korespondenčním soutěžím ČSHAK patří Křížovkářský desetiboj (KD), Lázeňské oříšky (LOK), Křížovkářská kvalifikační soutěž (KKS), Nolčova křížovkářská maturita (NKM), Jemelíkova luštitelská akademie (JLA) a Mezikroužková luštitelská soutěž křížovkářů (MLSK). Zvláštní postavení má autorsko-řešitelská Česká křížovkářská liga (ČKL).

Význam křížovek

Křížovka jako společenský fenomén

V Čechách si křížovky získaly poměrně brzy značnou oblibu a staly se fenoménem. Luštitelská vášeň se stala předmětem humorných skečí. Křížovky se staly součástí časopisů a dalších tištěných periodik. Milovníci křížovek a hádanek se již od počátku 20. století začali sdružovat do hádankářských a křížovkářských klubů, spolků a kroužků. Řada z nich existuje dodnes.

Křížovka a rozšiřování znalostí

Křížovka je zdrojem poučení, a to nejen díky tajenkám. Luštění nejen procvičuje paměť, ale vhodnou formou může přispívat k rozšiřování slovní zásoby a získávání nových znalostí. V křížovkách se totiž často objevují slova z různých oborů, jména osobností, nová slova (neologismy), slova nářeční, slova, která se používala dříve a která tak díky křížovkám zůstávají v živém povědomí i pro současného člověka. Zcela běžná je v křížovkách práce se synonymy či přesnými definicemi.

Křížovka a duševní zdraví

Křížovky patří mezi uznávané duševní aktivity, které pozitivně ovlivňují zdraví. Je to totiž syntetická činnost, která nejen procvičuje paměť, ale zlepšuje i kombinační, vybavovací a orientační schopnosti, postřeh, rychlost uvažování, přesnost, důkladnost a vytrvalost – tedy velmi žádoucí aspekty zdravého života. Lidé, kteří se dožili vysokého věku, často uvádějí, že mimo jiné rádi luštili křížovky a tím se udržovali v duševní formě a svěžesti. Křížovky tak svým skromným, leč nezanedbatelným podílem mohou přispívat ke kvalitě života. Zásadu, že mozek je třeba trvale trénovat, křížovky splňují beze zbytku. Podle vědců patří křížovky mezi aktivity, které omezují riziko Alzheimerovy choroby a dalších forem demence. Jde totiž o to, že používáním a trénováním nervových zakončení udržujeme celý systém plasticity mozku v dobré kondici. Platí proto, že používáním a trénováním paměti si vytváříme rezervu pro případné onemocnění v budoucnu.

Křížovka jako hra

Křížovku lze použít i jako jednu z her pro děti v klubovně, místnosti. Mohou si nakreslit čtverečkovanou síť 3x3 a do ní vepsat slova o třech písmenech tak, aby měla smysl vodorovně i svisle. Tajenku není třeba vymýšlet. U starších dětí lze zadat síť větší, třeba 5x5

Lze v luštění křížovek soutěžit. Zkopírovat a namnožit stejnou křížovku a dětem dát úkol ji vyluštit. Kdo dříve úkol zvládne, vyhrál.

Zajímavosti

Mezi vášnivé křížovkáře patřili také Karel Čapek, Jan Werich, Jan Masaryk, Zita Kabátová, Ema Destinnová, Eduard Haken, Jiří Grossmann či Miroslav Horníček. Křížovky miloval také autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien.

Český rekord v řešení švédské křížovky na čas drží mnohonásobný mistr republiky Mgr. Petr Vejchoda, který křížovku o velikosti 14 x 17 políček dokázal vyluštit na Festivalu rekordů v Pelhřimově za 88,85 sekund. Český rekord v tvorbě křížovek drží ing. Stanislav Bulín, který standardní křížovku o 100 políčkách, 40 výrazech a se dvěma zadanými tajenkami dokázal vytvořit za 7 minut a 23 sekund. Další zápis do databáze českých rekordů si připsal specialista na tvorbu figurálních křížovek ing. Vladimír Jemelík, CSc., který do Pelhřimova přijel s opravdovou raritou. Šlo o křížovkové ztvárnění dřevorubce dle suprematického obrazu malíře Kazimira Maleviče Dřevorubec, které bylo předloženo k řešení v rámci MLSK – Mezikroužkové luštitelské soutěže křížovkářů v roce 2007. V tomto tzv. křížovkovém celku složeném ze 76 dílčích křížovek nebyly použity žádné rozdělovací linky, což je znakem vysoce náročné tvorby. Současně patří tato křížovka do kategorie těch nejobtížnějších křížovek vůbec. Všichni tři jmenovaní rekordmani jsou zapsáni v české databázi rekordů a jsou členy brněnského hádankářského a křížovkářského kroužku Kabrňáci.

Největší známou křížovku světa vytvořil během 24 hodin čtyřčlenný tým USA na 7. Mezinárodním křížovkářském maratonu v roce 1990 v Bjelovaru. Jejich křížovka tvořila pás o rozměrech 0,25 x 51,65 m, tj. 12,9125 m² a obsahovala 129 125 políček. Největší českou křížovku vytvořilo naše čtyřčlenné družstvo na 10. Mezinárodní křížovkářském maratonu v Banské Bystrici roku 1996. Tato křížovka obsahovala 71 750 políček.

V roce 2014 vyšla publikace Největší křížovka na světě. Jediná švédská křížovka byla rozdělena na sektory a na každé z 204 stran byl otištěn jeden sektor. Po slepení těchto na sebe navazujících sektorů by vznikla obří křížovka se 70 380 políčky o celkových rozměrech 2,805 m x 1,512 m, a tedy o ploše 4,24 m². O autorství této naší největší otištěné křížovky se podělili vynikající křížovkáři Českého svazu hádankářů a křížovkářů – Dušan Karkuš, Vladimír Klos a Petr Vejchoda.

Křížovkáři tvořili součást britského týmu geniálního matematika Alana Turinga a podíleli se tak na rozluštění nacistického kódu Enigma v průběhu 2. světové války.

Odkazy

Související články

• Číselná křížovka
• Sudoku
• Zakódovaný obrázek
• Kris-kros

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu křížovka na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo křížovka ve Wikislovníku
• Směrnice pro tvorbu křížovek na webu Českého svazu křížovkářů a hádankářů
• Kategorie křížovek jejich dělení na http://mozkolam.cz/kategorie-hlavolamu/krizovky/
• Křížovky na stránkách Českého svazu křížovkářů a hádankářů
• Časopis Křížovka a hádanka
• kroužek Kabrňáci

Autoritní data	NKC: ph117217 BNF: cb11932541x (data) GND: 4033096-5 LCCN: sh85034303 LNB: 000085482, 000268948 NLI: 987007533510405171