Křížový záliv
| Křížový záliv Залив Креста | |
|---|---|
 Křížový záliv | |
| Maximální hloubka | 70 m |
| Zeměpisné souřadnice | 66°0′0″ s. š., 179°15′0″ z. d. |
| Nadřazený celek | Beringovo moře |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
| Sídla | Egvekinot, Konergino, Uelkal |
| Přítoky | Tnekweem |
 | |
Křížový záliv[1] (rusky Залив Креста) je záliv Beringova moře, část Anadyrského zálivu. Leží při jižním pobřeží Čukotského poloostrova.
Historické informace[editovat | editovat zdroj]
Záliv byl objeven v roce 1648 během expedice Sejmona Děžňova. V roce 1665 ho zmapoval kozák Kurbat Ivanov a do své mapy ho zakreslil pod názvem Nočan. Později byl záliv znám pod jménem Velký záliv.[2] Současné jméno mu dal objevitel Vitus Bering v roce 1728 na počest svátku svatého kříže.[3]
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Křížový záliv vniká do pevniny v délce 102 km. Jeho šířka při vstupu je 25 km a ve střední části dosahuje 45 km. Hloubka je až 70 m.[1] Břehy zálivu jsou strmé, většinou tvořené menšími zátokami a ústími řek. V zimě zamrzá.
V zálivu je polodenní příliv a odliv. Výška průlivu je asi 3 metru.[1]
Pobřeží je tvořeno bažinatou tundrou. V severní části zálivu, kde se nachází osada městského typu Egvekinot, je horská tundra. Na východním pobřeží je osada Konergino a na západním pobřeží se nachází osada Uelkal. Do zálivu ústí menší krátké řeky, největší a nejznámější z nich je Tnekweem.
Do vod zálivu vplouvají tuleni, mroži a velryby.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Залив Креста na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 401.
- ↑ ПОСПЕЛОВ, вгений Михайлович. Креста, залив. 1. vyd. Moskva: Астрель, 2008. S. 254.
- ↑ ЛЕОНТЬЕВ, Владилен Вячеславович; НОВИКОВА, Клавдия Александровна. Топонимический словарь Северо-Востока СССР. 1. vyd. Magadan: Кн. изд-во, 1989. 456 s. S. 205.
