Přeskočit na obsah

Jykuno Amlak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jykuno Amlak (ይኩኖ አምላክ), trůnní jméno Tesfa Ijesus (ተስፋ ኢየሱስ)
Etiopský císař (neguse negest/nəgusä nägäst)
Portrét
Vyobrazení Jykuno Amlaka z kostela Genneta Marjam u Lalibely.
Doba vlády10. srpen 127019. červen 1285
NáboženstvíEtiopské pravoslavné křesťanství
Narození50. léta 13. století
Amharsko, stát dynastie Zagwe
Úmrtí19. červen 1285
Etiopské císařství
PohřbenKostel Atronsa Marjam
PředchůdceJytbarak (dynastie Zagwe, jiná titulatura)
NástupceJygba Syjon
PotomciJygba Syjon
DynastieŠalomounovci
OtecTesfa Ijesus[1]
MatkaEmine Sion[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jykuno Amlak na malbě ze 17. století.

Jykuno Amlak nebo Jekuno Amlak (ge'ez ይኩኖ አምላክ, neznámo – 19. června 1285), trůnním jménem Tesfa Ijesus (ge'ez ተስፋ ኢየሱስ) byl první etiopský císař z dynastie Šalomounovců, kterou založil a která Etiopii vládla do roku 1974, z národa Amharů vládnoucí v letech 12701285. Ovládl oblasti Wollo a Šewa poté, co svrhl vládu dynastie Zagwe nad Etiopskou vysočinou. Po Jykunově smrti roku 1285 nastoupil jeho syn Jygba Syjon.[3]

Původ a vzestup k moci

[editovat | editovat zdroj]

Jykuno Amlak pocházel ze staré významné amharské rodiny a jeho otcem byl Tesfa Ijesus.[4] Pozdější spisy na podporu Šalomounovské dynastie uvádí, že se jednalo o přímého potomka panovníků Aksúmu v mužské linie pocházející od Šalomouna, ač pro to neexistuje věrohodný doklad. Dynastické texty ho oslavovaly jako obnovitele původní aksúmské dynastie a osvoboditele od neizraelitských uzurpátorů z dynastie Zagwe.[5]

Jykuno Amlak byl původně místním vládcem pevnosti Amba Gešen a Ambassel kolem jezera Hajk.[6] Vzdělání získal v klášteře svatého Štěpána (Ystifanos) u jezera Hajk. Dle pozdější hagiografie ho vychoval mnich a světec Tekle Hajmanot a následně mu pomohl svrhnout dynastii Zagwe. Dle starší hagiografie mu pomohl k moci světec a opat stejného kláštera Ijesus Moa. Obě dvě hagiografie pochází z výrazně mladší doby, než žil Jykuno Amlak.[7]

Kostel Genneta Marjam, tradičně připisovaný Jykuno Amlakovi.

Dle legendy o Ijesovi Moa se tři měsíce před Amlakovým domem pohyboval kohout, který říkal, že kdo sní jeho hlavu, se stane králem. Vládce z dynastie Zagwe kohouta zabil a uvařil, avšak kuchař odhodil kohoutovu hlavu, kterou snědl Amlak. Příběh je obdobný příběhu z Království Kaffa, kde se první král měl dozvědět, že snězení hlavy jistého kohouta z něj učiní krále. Příběh také odpovídá etiopské Knize o kohoutovi, dle které Ježíš Kristus při Poslední večeři jedl kohouta, což mu umožnilo zmrtvýchvstání.[8]

Dle ústní historie Jykuno Amlaka uvěznil poslední král z dynastie Zagwe na hoře Malot, avšak podařilo se mu uprchnout, získal lidovou podporu v Amharsku a Šewa a pomoc Sultanátu Šewa. Amlak zvítězil v bitvě u Ansaty v dnešním okrese Tach Gajint cca 60 km východně od jezera Tana nad posledním králem z dynastie Zagwe. Jméno posledního krále není s jistotou známo, jelikož se raní Šalomounovci snažili o jeho zapomnění[9], ale pravděpodobně se jmenoval Jytbarak, což uvádí i moderní etiopský historik Taddesse Tamrat[10], avšak jiní historikové uvádí jméno Nyakuto Láab.[11]

Jykuno Amlak nastoupil 10. září 1270 na etiopský trůn. Jako trůnní jméno přijal jméno svého otce Tesfa Ijesus. Vedl válečnou kampaň proti Království Damot nacházející se v jižní části Etiopské vysočiny. Dle arabských textů z Hararu znovudosadil do Sultanátu Šewa svrženého sultána Dil Marraha.[12]

Jykuno Amlak si dopisoval s císařem Byzantské říše Michaelem VIII. Palaiologem a poslal mu darem několik žiraf.[13] Dochoval se také Amlakův dopis egyptskému mamlúckému sultánovi Bajbarsovi.[14]

Amlakovi je připisován kostel Genneta Marjam poblíž Lalibely s jeskynními malbami.[15] Dne 19. června 1285 Amlak zemřel a na trůn nastoupil jeho syn Jygba Syjon. V 15. století nechal císař Bejyde Marjam I. (1468–1478) pochovat Jykuno Amlaka v kostele Trůnu Marie (Atronsa Marjam).[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yekuno Amlak na anglické Wikipedii.

  1. SELASSIE, Sergew. Ancient and Medieval Ethiopian History to 1270. Addis Abeba: [s.n.], 1972. Dostupné online. S. 285. (anglicky) 
  2. SELASSIE, Sergew. Ancient and Medieval Ethiopian History to 1270. Addis Abeba: [s.n.], 1972. Dostupné online. S. 285. (anglicky) 
  3. FESSHA, Yonathan Tesfaye. Ethnic Diversity and Federalism: Constitution Making in South Africa and Ethiopia. [s.l.]: [s.n.], 2016. ISBN 9781317140986. S. 153. (anglicky) 
  4. SHINN, David H; OFCANSKY, Thomas P. Historical Dictionary of Ethiopia. [s.l.]: Scarecrow Press, 2013. Dostupné online. ISBN 9780810874572. S. 5. (anglicky) 
  5. KAPLAN (KAPITOLA), Stephen; BAUSI ETC (CELÁ KNIHA), Alessandro. Ethiopia: History, Culture and Challenges. [s.l.]: Michigan State University Press Dostupné online. ISBN 9783643908926. Kapitola Solomonic dynasty, s. 111. (anglicky) 
  6. DUPUY, Richard Ernest. The Harper Encyclopedia of Military History: From 3500 BC to the Present. [s.l.]: HarperCollins, 1993. [books.google.cz/books?id=fikOAQAAMAAJ&q=yekuno+amlak+ambasel&redir_esc=y Dostupné online]. ISBN 9780062700568. S. 428. (anglicky) 
  7. HUNTINGFORD, George Wynn Brereton. The Wealth of Kings and the End of the Zāguē Dynasty. Bulletin of the School of Oriental and African Studies. University of London: Cambridge University Press, 1965, roč. 28, čís. 1, s. 1-23, tato informace s. 2. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HUNTINGFORD, George Wynn Brereton. The Wealth of Kings and the End of the Zāguē Dynasty. Bulletin of the School of Oriental and African Studies. University of London: Cambridge University Press, 1965, roč. 28, čís. 1, s. 1-23, tato informace s. 4–6. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HASSEN, Muhammad. The Oromo of Ethiopia, 1500-1850: With special emphasis on the Gibe region. [s.l.]: University of London, 1983. Dostupné online. S. 4. (anglicky) 
  10. TAMRAT, Taddesse. Church and State in Ethiopia. Oxford: Clarendon Press,, 1972. Dostupné online. S. 68. (anglicky) 
  11. HASEN, Getachew Mekonnen. Wollo, Yager Dibab. Addis Abeba: Nigd Matemiya Bet, 1992. S. 28–29. (amharsky) 
  12. SELASSIE, Sergew. Ancient and Medieval Ethiopian History to 1270. Addis Abeba: [s.n.], 1972. Dostupné online. S. 290. (anglicky) 
  13. WALLIS, Budge, E. A. A History of Ethiopia: Nubia and Abyssinia. 1. vyd. Londýn: Methuen & Co. s. 285., 1928. Dostupné online. S. 285. (anglicky) 
  14. TAMRAT, Taddesse. Church and State in Ethiopia. Oxford: Clarendon Press,, 1972. Dostupné online. S. 69. (anglicky) 
  15. HENZE, Paul B. Layers of Time, A History of Ethiopia. New York: Palgrave, 2000. Dostupné online. S. 59. (anglicky) 
  16. LINDAHL, Bernhard. "Local History in Ethiopia. Uppsala: Nordiska Afrikainstitutet, 2006. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Jykuno Amlak na Wikimedia Commons
Předchůdce:
Jytbarak (dynastie Zagwe)
Etiopský císař
Jykuno Amlak
12701285
Nástupce:
Jygba Syjon