Julius Veselý
| Julius Veselý | |
|---|---|
 Julius Veselý (Český svět, 1910) | |
| Rodné jméno | Julius Josef Veselý |
| Narození | 28. dubna 1852 Nasavrky u Chrudimi  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1920 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | bankéř, podnikatel |
| Ocenění | Rytířský kříž Řádu Františka Josefa III. třídy |
| Choť | Arnoštka Veselá (roz. Steppanová) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julius Josef Veselý (28. dubna 1852 Nasavrky u Chrudimi – 19. března 1920 Praha[1]) byl český bankéř a podnikatel, dlouholetý generální ředitel Pražské úvěrní banky, jedné z prvních a největších bank a pojišťoven v rakousko-uherském mocnářství. Dlouhodobě žil a působil v Kolíně, posléze přesídlil s rodinou do Prahy. Roku 1912 se stal historicky prvním českým rejdařem vlastnícím zaoceánskou loď, když zakoupil obchodní parník přejmenovaný na Arna.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí a bankovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v městečku Nasavrky nedaleko Chrudimi do české rodiny. Vystudoval reálku v Kutné Hoře a obchodní akademii v Praze, poté byl zaměstnán jako úředník v Měšťanském pivovaru v Plzni. Roku 1875 nastoupil jako účetní do Úvěrní banky v Kolíně, kam se přestěhoval a kde se po pěti letech stal se ředitelem. V prvních letech své činnosti v Kolíně se zde angažoval i v prosperujícím cukerním průmyslu: roku 1880 se zasloužil o zřízení cukerního skladiště v blízkosti kolínského nádraží, které usnadnilo distribuci cukrové řepy a cukru z celého polabského cukrovarnického regionu. Rovněž v Kolíně působil jako aktivní divadelní ochotník v rámci spolku Tyl a rovněž se jako člen Divadelního družstva podílel na výstavbě kolínského divadla.[2]
.jpg)
Rovněž byl považován za odborníka na poli akciových trhů, bankovnictví či pojišťovnictví. Roku 1888 se výrazně zapojil do veřejné debaty k zákonu o skladištích vydáním textu Úvaha o návrhu zákona o zřízení a užívání veřejných skladišť, na základě kterého byl návrh zakona dále upravován. Sídlo banky se roku 1899 přeneslo do Prahy a název instituce byl změněn na Pražská úvěrní banka. Vedle čilé bankovní práce inicioval Veselý jako generální ředitel banky také vznik penzijního fondu či nemocenské pokladny pro úřednictvo banky. Banka sídlila v honosném sídle v pozdější ulici 28. října v těsné blízkosti Václavského náměstí a ulici Na příkopě, vystavěné podle návrhu Emila von Förstera a zbudována firmou stavitele Matěje Blechy, rovněž jednoho z podílníků banky. Z funkce ředitele odstoupil roku 1917.[2]
Za své zásluhy o rakousko-uherské bankovnictví byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa III. třídy.
Rejdařem[editovat | editovat zdroj]
Roku 1911 začal podnikat v oboru rejdařství, tj. obchodní zaoceánské plavby. 12. dubna 1912 zakoupil v rotterdamském přístavu britský nákladní parník Gelderland postavený roku 1900.[3] Loď pak nechal přejmenovat podle své manželky Arnoštky, Arna.[4] Rozsáhlejší obchodní aktivity však překazily okolnosti první světové války.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Julius Veselý zemřel 18.[5] nebo 19. března 1920 ve věku 67 let.[1] Pohřben byl v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.[1]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Julius Veselý se roku 1878 v Kolíně oženil[6] s Arnoštkou (Ernestinou) Steppanovou (Štěpánovou) pocházející z Chroustovic u Chrudimi. Měli spolu celkem pět dětí. Nejmladší dcera Arnoštka byla rovněž spolumajitelkou lodi Arna.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Gotharda v Bubenči, sign. BBČ Z22, s. 132
- ↑ a b Veselý, Julius, 1852-1920 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Radek. Historie československé námořní plavby sahá až do 13. století. Dopravní noviny [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ HUBENÝ, Jaroslav. Dobrodruh Boris Gol objevil potopený křižník i loď rejdaře z Nasavrk. iDNES.cz [online]. 2013-12-03 [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Julius Veselý 1852 - 1920. BillionGraves [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Kniha oddaných - Kolín 71 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2022-05-06]. Dostupné online.
