Julija Solncevová

Julija Solncevová
Rodné jméno	Юлия Ипполитовна Пересветова
Narození	7.jul. / 20. srpna 1901greg. ; Moskva
Úmrtí	29. října 1989 (ve věku 88 let) ; Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Ruská akademie divadelního umění; Lomonosovova univerzita
Povolání	filmová režisérka a herečka
Manžel(ka)	Olexandr Dovženko (1950–1956)
Ocenění	Stalinova cena (1949); medaile Veterán práce; medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945; národní umělec RSFSR; zasloužilý umělec RSFSR; Řád čestného odznaku; národní umělec SSSR; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julija Solncevová (Юлия Солнцева, 7. srpna 1901 — 28. října 1989) byla ruská filmová herečka a režisérka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala Lomonosovovu univerzitu, s herectvím začínala v moskevském Komorním divadle pod vedením Alexandra Jakovleviče Tairova. Hrála hlavní ženské role ve filmech Kráska z Marsu, Prodavačka cigaret z Mosselpromu (oba 1924) a Země (1930). V roce 1929 se provdala za Olexandra Dovženka, režiséra filmu Země a pak působila jako spolurežisérka jeho filmů Ščors (1939) a Mičurin — Život v květech (1948). Samostatně režírovala hrané filmy Poéma o moři (1958), Pověst plamenných let (1960, cena za nejlepší režii na festivalu v Cannes), Začarovaná Desna (1965, adaptace Dovženkovy vzpomínkové prózy), Takové vysoké hory (1974) a Svět ve třech rozměrech (1979) a dokument Zlatá brána (1969) o Dovženkově životě a díle. Obdržela Stalinovu cenu, Leninův řád a roku 1981 titul národní umělkyně SSSR.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Richard Blech a kol.: Encyklopédia filmu. Obzor, Bratislava 1993, ISBN 80-215-0219-3, s. 760

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Julija Solncevová na Wikimedia Commons
Julija Solncevová v Internet Movie Database (anglicky)
http://www.kino-teatr.ru/kino/director/sov/14398/bio/
Julija Solncevová ve Filmové databázi