Julija Navalná
Julija Borisovna Navalná | |
---|---|
Julija Borisovna Navalná (19. února 2024) | |
Rodné jméno | Юлия Борисовна Абросимова |
Narození | 24. července 1976 (48 let) Moskva |
Alma mater | Plechanovova ruská ekonomická univerzita |
Povolání | ekonomka, politička a aktivistka |
Politické strany | Jabloko (2000–2011) Rusko budoucnosti |
Choť | Alexej Anatoljevič Navalnyj (2000–2024)[1] |
Děti | Darja Alexejevna Navalná Zachar Alexejevič Navalnyj |
Web | yulianavalnaya |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julija Borisovna Navalná (rusky Ю́лия Бори́совна Нава́льная, Julija Borisovna Navalnaja, rodným jménem Abrosimovová, rusky Абро́симова; * 24. července 1976, Moskva, Sovětský svaz) je ruská ekonomka a aktivistka.
Jejím manželem byl ruský opozičník Alexej Navalnyj, který v únoru 2024 zemřel v trestanecké kolonii na Sibiři.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Navalná vystudovala zahraniční obchod v Moskvě. V roce 1998 se seznámila se svým budoucím manželem Alexejem, svatbu měli o dva roky později. Měli spolu dvě děti.
Svého manžela vždy podporovala. V roce 2014, když byl Navalnyj poprvé uvězněn, proti němu odmítla svědčit navzdory policejním výhrůžkám.[3]
V srpnu 2020 poté, co byl Navalnyj otráven a hospitalizován na klinice v Omsku, požádala jeho žena přímo ruského prezidenta Vladimira Putina o povolení k odjezdu manžela do Německa. Stalo se tak za situace, kdy byl život Navalného v ohrožení a ruští lékaři jej odmítali na léčení do zahraničí propustit.[4]
S rostoucí popularitou Navalné se v médiích objevovaly úvahy, zda by se mohla stát „ruskou Cichanouskou“, tedy lídryní celonárodní opozice. Svého manžela mohla zastoupit např. podle politologa Konstantina Kalačeva, podle kterého má šarm, charisma i odvahu. „Z manželky politika se sama stala političkou,“ uvedl.[5] V polovině ledna 2021 mediální skupina Tsargrad, kterou vlastní miliardář blízký Kremlu Konstantin Malofejev, pohrozila zveřejněním soukromých zpráv mezi Navalným a jinými ženami, pokud Navalná neslíbí, že se nestane „ruskou Cichanouskou“.[5]
Dne 23. ledna 2021 byla Navalná zadržena na demonstraci, která se na podporu jejího muže konala v Moskvě. Později téhož dne ji úřady propustily.[6]
Po smrti Alexeje Navalného
[editovat | editovat zdroj]Po smrti svého manžela Alexeje Navalného označila za jeho vraha ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusy vyzvala k pokračování v boji za svobodné a mírumilovné Rusko. Sama se rozhodla pokračovat v manželově práci. Oběť, kterou přinesl, podle ní nesmí přijít nazmar. „Nevzdávejme se. Já se nebojím a vyzývám vás k tomu, abyste se také nebáli,“ uvedla Julija Navalná.[7]
Navalná je přesvědčena, že její manžel byl otráven novičokem a úřady proto s vydáním těla čekaly, až z těla vyprchají stopy této nervově paralytické látky.[8] Petici za vydání těla rodině v Rusku podepsaly tisíce lidí.[9] Stalo se tak nakonec až osm dní po jeho smrti.
Jeho pohřeb se uskutečnil 1. března v Moskvě, v chrámu Matky Boží v Marjině a na Borisovském hřbitově.[10] Přes policejní dohled se částečně proměnil v protirežimní a protiválečný protest, lidé skandovali např. Putin je vrah, Rusko bez Putina nebo Ne válce.[11]
Navalná v tento den zveřejnila na síti X vzpomínkové video a vzkaz manželovi:
— Yulia Navalnaya, эмоциональное послание покойному мужу
Poledne proti Putinovi
[editovat | editovat zdroj]Před prezidentskými volbami, které se v Rusku konaly od 15. do 17. března 2024, vyzvala Navalná Rusy nesouhlasící s režimem k akci Poledne proti Putinovi.[14]
K účasti na ní vybídl nespokojené Rusy dva týdny před svou smrtí její manžel Alexej Navalnyj. „Bude to celonárodní protest proti Putinovi, blízko místa, kde žijete. Může na něj přijít každý, kdekoli. Budou se ho moct zúčastnit miliony lidí. A desítky milionů lidí toho budou moci být svědky,“ uvedl Navalnyj, podle nějž není způsob, jak takovou akci zastavit. Účast v poledne je podle něj tradičně vysoká, takže je „prostě nemožné“ rozpoznat, kdo přišel hlasovat proti Putinovi. Akce s názvem Poledne proti Putinovi má být podle Navalného i vyjádřením nesouhlasu s elektronickým hlasováním, které režimu umožní snadnější falšování výsledků.[15][16] List Novaja gazeta akci označil za „politický testament Navalného“.[17]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ «Я очень тебя люблю». История Юлии Навальной — жены, которая не боится и верит. 21. srpna 2020. Dostupné online. [cit. 2021-07-21].
- ↑ Ruský opoziční lídr Navalnyj je po smrti. Novinky.cz [online]. 2024-02-16. Dostupné online.
- ↑ VESELÁ, Natálie. Nová královna na šachovnici? Julija Navalná vystoupila ze stínu svého muže. iDNES.c [online]. 2021-1-26. Dostupné online.
- ↑ ROTH, Andrew. Alexei Navalny's wife asks Putin to let him be treated in Germany. The Guardian [online]. 2020-8-21. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b AFP. Yulia Navalnaya, Kremlin critic's wife, in the spotlight. France 24 [online]. 2021-1-18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Rusové protestovali za Navalného. Tři tisíce zatčených včetně opozičníkovy ženy. iDNES.cz [online]. 2021-1-23. Dostupné online.
- ↑ HRDINOVÁ, Anna. Video: Nebojte se, také se nebojím. Vdova po Navalném označila Putina za vraha. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-19. Dostupné online.
- ↑ ŽOHOVÁ, Magdalena. Navalného tělo nevydají ruští vyšetřovatelé dřív než za dva týdny. Novinky.cz [online]. 2024-02-19. Dostupné online.
- ↑ ZBOŽÍNEK, Jaroslav. Tisíce lidí podpořily petici za vydání Navalného těla rodině. Novinky.cz [online]. 2024-02-18. Dostupné online.
- ↑ BAUER, Vojtěch. Navalného pohřbí v pátek v Moskvě. Novinky.cz [online]. 2024-02-28. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Navalného pohřeb provázelo skandování proti válce. Putin je vrah, znělo davem. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online.
- ↑ DOHNAL, Martin. Nevím, jak bez tebe žít. Julia Navalná zveřejnila dojemný vzkaz manželovi. Novinky.cz [online]. 2024-03-01. Dostupné online.
- ↑ NAVALNÁ, Julia. dojemný vzkaz manželovi [online]. sociální síť X, 1. března 2024 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ „Poledne proti Putinovi.“ Vdova po Navalném svolává na den voleb protest. www.novinky.cz [online]. 2024-03-06. Dostupné online.
- ↑ Navalnyj z vězení burcuje ruské voliče. Běžte k volbám a dejte najevo nesouhlas, uvedl. www.newstream.cz [online]. ČTK, 2024-02-01. Dostupné online.
- ↑ Navalny Calls On Russians To Flock To Polling Stations At Noon During Election To Show Opposition To Putin. www.rferl.org [online]. RFE/RL, 2024-02-01. Dostupné online.
- ↑ «Полдень против Путина»: политическое завещание Навального. Манифест гражданского движения «Мир. Прогресс. Права человека» им. Сахарова, «Новая газета Европа», 28.02.2024
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julija Borisovna Navalná na Wikimedia Commons