Jozef Gahér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jozef Gahér
Základní informace
Narození 28. dubna 1934
Dvorany nad Nitrou
Úmrtí 12. března 2013 (ve věku 78 let)
Bratislava
Žánry klasická hudba, opera, balet a elektroakustická hudba
Povolání hudební skladatel a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Gahér (28. dubna 1934 Dvorany nad Nitrou12. března 2013 Bratislava) byl slovenský hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnáziu v Topoľčanech studoval skladbu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u Jána Cikkera a v letech 1957–1960 ještě Vysokou školu pedagogickou. Do roku 1968 učil na Střední pedagogické škole v Modre. Poté byl pedagogem na Katedře slovenského jazyka a literatury PdFUK v Trnavě. Vedle toho dále rozšiřoval své hudební vzdělání. V letech 1969–1972 studoval Janáčkově akademii múzických umění v Brně skladbu u Ctirada Kohoutka a v letech 1973–1975 absolvoval na téže škole postgraduální studium experimentální kompozice u Alois Piňose.

V roce 1974 získal na Filozofické fakultě Univerzity P. J. Šafárika v Prešově titul PhDr. pro obor slovenský jazyk. V letech 1981–1986 působil na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Trnavě. V následujících letech vyučoval Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Bratislavě a v roce 1994 se stal docentem skladby a teorie skladby na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako skladatel byl Jozef Gahér neobyčejně plodný a zasáhl prakticky do všech oborů klasické hudby.

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Jarmilka (dětská opera,)
  • Sen v lese (dětská opera, libreto Ľudmila Krchňavá, 1956)
  • Katarína (libreto H. Gahérová podle F. M. Dostojevského, 1971)
  • Scénické variácie na motívy Rómea a Júlie (libreto skladatel, 1976),
  • Irasema (libreto skladatel podle José de Alencara, 1977)
  • Penelope XX. (libreto H. Gahérová podle Uedy Akinariho, 1978)
  • Hra štyroch (libreto skladatel podle L. N. Tolstého, 1979)
  • Aucassin a Nicolette (starofrancouzské poesie, 1981)
  • Lavína (libreto autor podle Františka Švantnera, 1983)
  • Malka (libreto O. Laciak podle Františka Švantnera, 1984
  • Pastier a pastierka (libreto skladatel podle Viktora Astafjeva, 1987)
  • Dante Alighieri (libreto skladatel podle Lajose Marótiho, 1992)

Balety[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Tatranská rapsódia (1950, rev. 1957)
  • Nízke Tatry v zime (3 symfonické obrazy, 1955)
  • Serenáda (1955)
  • Koncert pre husle a orchester č. 1 (1955–57)
  • Symfonická fantázia (1955–58)
  • Symfonietta (1963)
  • Koncertantná symfónia (1963)
  • Karnevalový koncert (1964)
  • Koncert pre husle a orchester č. 2 (1964)
  • Portréty (1965)
  • Štyri vety prírody pre veľký orchester (1965)
  • Symfonický diptych (1967)
  • Koncert pre violu a orchester (1968)
  • Dukla, concerto pro defunctis (1969)
  • Veľkonočná hudba Concerto grosso č. 1 (1970)
  • Tryasimetron. Concerto grosso č. 2 (1970)
  • Dvojmonológ (1971)
  • Na pochodu se neumírá (1973)
  • Concerto grosso č. 3 pre flautu, husle, klavír a orchester (1975–77)
  • Okrúhlenie jesene. Concerto grosso č. 4 (1976)
  • 1. symfónia pre veľký orchester (1977)
  • 2. symfónia (1978)
  • 3. symfónia pre klavír a orchester (1979)
  • Monodráma pro klavír a orchestr (1979)
  • Koncert pre husle a orchester č. 3 (1980)
  • Concerto grosso č. 5 (1980)
  • Eroica pre dychový orchester (1982)
  • Symfónia (1982)
  • Concerto grosso č. 6 (1982)
  • Madrigaly (1984)
  • Koncert pre fagot a orchester (1984)
  • Tryasimetron pre tri nástrojové skupiny (1985)
  • Koncert pre hoboj a orchester (1988)
  • Koncert pre kontrabas a sláčikový orchester (1990)
  • Koncert pre husle a orchester č. 4 (1992)
  • Koncert pre akordeón a orchester (1996)
  • 5. symfónia (1998)
  • Koncert pre dve violy a orchester (1998–1999)
  • Hudba pre violu a sláčikový orchester (1999)
  • Agnus dei (2000)
  • 6. symfónia (2001)
  • Symfónia pre komorný orchester (2001)
  • Finále pre orchester (2004)
  • Serenáda pre komorný orchester (před 2005)
  • Sinfonia monopartita (2008)
  • Ciaccona - concercata quasi fantasia pre klavír a orchester (2008)

Vokální díla s orchestrem[editovat | editovat zdroj]

  • Smrť kráľa Saula (Kniha Šalamúnova, 1967)
  • Sonáta pre barytón, husle, miešaný zbor a orchester (1967)
  • Země má i tvá (1971)
  • Epištola 1 (1. list Pavla ku Korinťanom, 1972)
  • Stabat mater 1939–45 (1974)
  • Recordare Domine (Prorok Izaiáš, 1992)
  • In monte Oliveti (1993)
  • Rorate caeli desuper (Prorok Izaiáš, 1995)
  • Canticum canticorum (kantáta, text král Šalamoun, 1997)
  • Liptovské modulácie (kantáta pre soprán a orchester 1998)
  • Epištola 2 (1. list Pavla ku Korinťanom, 2003)
  • Litanie Lauretane (kantáta pre sóla, miešaný zbor, organ a orchester, 2003)
  • Dráma sveta (kantáta, 2007)
  • Missa solemnis pre soprán, flautu, violončelo, miešaný zbor, sláčikový orchester a organ (2007/2008)

Elektroakustické skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Passacaglia (Variácie na basovú tému, 1971)
  • Dvojkoncert (1975)

Kromě toho komponoval velké množství komorní hudby (mj. 10 smyčcových kvartet), mnoho písní a sborů. Zabýval se rovněž využitím počítačů při kompozici. Na toto téma publikoval několik prací.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1962, Státní hudební vydavatelství, Praha, s.
  • Marián Jurík: Jozef Gahér. In: 100 slovenských skladateľov. Ed. Marián Jurík, Peter Zagar. Bratislava : Národné hudobné centrum, 1998, s. 99 – 100

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

84955372