Josif Samuilovič Šklovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iosif Samuilovič Šklovskij
Narození18. červnajul. / 1. července 1916greg.
Hluchiv
Úmrtí3. března 1985 (ve věku 68 let)
Moskva
Místo pohřbeníVostrjakovský hřbitov
Alma materFyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Lomonosovova univerzita
Povoláníastronom a astrofyzik
ZaměstnavateléLomonosovova univerzita
Ústav kosmických výzkumů Ruské akademie věd
OceněníKarl G. Jansky Lectureship (1968)
medaile Catheriny Bruceové (1972)
Leninova cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josif Samuilovič Šklovskij (rusky Иосиф Самуилович Шкловский; 18. červnajul./ 1. července 1916greg.3. března 1985) byl sovětský astronom a astrofyzik. Je znám díky své práci v teoretické astrofyzice a jiných tématech, jakož i jako autor knihy z roku 1962 o mimozemském životě, jejíž revidovanou a rozšířenou verzi pomohl napsat americký astronom Carl Sagan v roce 1966 jako Intelligent Life in the Universe.

V roce 1960 obdržel Leninovu cenu a v roce 1972 Medaili Catheriny Bruceové. Asteroid 2849 Šklovskij a kráter Šklovskij (na Marsově měsíci Phobosu) jsou pojmenovány na jeho počest. Od roku 1966 byl korespondenčním členem Sovětské akademie věd.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Šklovskij se narodil v Hluchivě, městě v ukrajinské části ruské říše, do chudé ukrajinské židovské rodiny. Po absolvování sedmileté střední školy pracoval jako předák na stavbě Bajkalsko-Amurské magistrály. V roce 1933 začal studovat Fyzikálně-matematickou fakultu Moskevské státní univerzity.

Studoval až do roku 1938, kdy začal vyučovat postgraduální kurz v oddělení astrofyziky na Šternbergově astronomickém institutu, kde zůstal pracovat až do konce života. Zemřel v Moskvě ve věku 68 let.

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Šklovskij (vlevo) a Jakov B. Zeldovič v roce 1977

Specializoval se na teoretickou astrofyziku a radiovou astronomii, dále na studium slunečních korón, supernov, kosmického záření a jejich původu. V roce 1946 ukázal, že rádiové záření přicházející k nám ze Slunce pochází od ionizované vrstvy jeho koróny. Vyvinul matematické metody pro rozlišení mezi tepelnými a netepelnými rádiovými vlnami v Mléčné dráze. Dále je známý pro svůj návrh, že záření z Krabí mlhoviny je synchrotronovým zářením, ve kterém neobvykle energické elektrony zatáčejí prostřednictvím magnetického pole při rychlosti blízké rychlosti světla. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi.

V roce 1959 zkoumal orbitální pohyby Marsova vnitřního satelitu Phobosu. Došel k závěru, že jeho oběžná dráha je ve stádiu rozpadu, a poznamenal, že pokud tento by byl tento rozpad přičítán tření o atmosféru Marsu, pak by satelit musel mít výjimečně nízkou hustotou. V této souvislosti vyslovil návrh, že by Phobos mohl být dutý, a pravděpodobně umělého původu. Tento výklad byl později vyvrácen podrobnějším studiem, ale zjevný náznak mimozemského vlivu podnítil představivost veřejnosti, i když je nejasné, jak vážně Šklovskij toto tvrzení myslel. Nicméně Šklovskij a Sagan[1] argumentovali pro vážné úvahy o "paleokontaktu" s mimozemšťany na počátku historické éry a pro zkoumání mýtů a náboženských tradic na důkaz takového kontaktu.

Jeho kniha z roku 1962 Вселенная, жизнь, разум (Vesmír, život, inteligence), byla rozšířena a znovu vydána v roce 1966 americkým astronomem Carlem Saganem, který je podepsán jako spoluautor, pod názvem Intelligent Life in the Universe (1966). Šlo o první komplexní diskusi o této oblasti. Diskutovali biologické stejně jako astronomické otázky předmětu, její unikátní formát, střídající se odstavce napsali Šklovskij i Sagan, čímž prokázali hluboké vzájemné porozumění a mohli tak vyjádřit své názory bez kompromisů.

V roce 1967, ještě před objevem pulsarů zkoumal Šklovskij v rentgenovém a optické záření objekt Scorpius X-1 a správně dospěl k závěru, že záření přichází z akreující neutronové hvězdy.[2]

Citace[editovat | editovat zdroj]

V září 1965,[3] učinil následující prohlášení, pokud jde o vyhlídky lidstva do budoucnosti:

Hluboké problémy číhají na rozvíjející se civilizaci, přičemž se každý z nich může ukázat jako fatální. Jsme již seznámeni s několika kritickými (situacemi):
(a) Sebezničení jako výsledek termonukleární katastrofy nebo nějakého dalšího objevu, který může mít nepředvídatelné a nekontrolovatelné následky.
(b) Genetické nebezpečí.
(c) Nadprodukce informací.
(d) Omezená kapacita jednotlivých mozků, která může vést k nadměrnému zaměření, s následným nebezpečím degenerace.
(e) Urychlení krize vytvořením umělých inteligentních bytostí.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho monografie, Five Billion Vodka Bottles to the Moon: Tales of a Soviet Scientist, byla publikována po jeho smrti v roce 1991 nakladatelstvím W. W. Norton & Co.

V této své knize Šklovskij připomíná svou návštěvu Philipa Morrisona, který v roce 1959 se svým kolegou Giuseppe Cocconim z Cornellovy univerzity sepsal článek do časopisu Nature, který ohlašuje začátek moderního pátrání po mimozemském životě, a jejich diskusi o těchto otázkách.

Byl známý pro jeho ostrý vtip a extrémní sympatie. Kolegové v oddělení astronomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley vzpomínají jeho návštěvu v roce 1970. Jako autor knihy Intelligent Life in the Universe byl tázán postgraduálním studentem, zda jsou pozorování UFO v Sovětském svazu stejně běžná jako ve Spojených státech. "Ne," odpověděl. "V této oblasti jsou Američané daleko vyspělejší než my."

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • I. S. Shklovsky: Cosmic Radio Waves, Cambridge, Harvard University Press, 1960
  • I. S. Shklovsky: Вселенная, жизнь, разум (anglicky Universe, Life, Intelligence), Moscow, USSR Academy of Sciences Publisher, 1962
    • Rozšířený a upravený anglický překlad knihy, společně s Carl Saganem, poprvé vyšel roku 1966 pod názvem Intelligent Life in the Universe, pozdější vydání 1998 v nakladatelství Emerson-Adams Press (ISBN 1-892803-02-X)
  • I. S. Shklovsky: Physics of the Solar Corona, Pergamon Press, Oxford, UK, 1965
  • I. S. Shklovskii, Supernovae, New York: Wiley, 1968
  • I. S. Shklovsky: Stars: Their Birth, Life, Death,San Francisco, 1978, ISBN 0-7167-0024-7
  • I. S. Shklovsky: Five Billion Vodka Bottles to the Moon: Tales of a Soviet Scientist, W. W. Norton & Company, 1991.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iosif Shklovsky na anglické Wikipedii.

  1. Shklovski, I.S and Carl Sagan.
  2. SHKLOVSKY, I.S. On the Nature of the Source of X-Ray Emission of SCO XR-1. Astrophys. J.. April 1967, s. L1–L4. DOI 10.1086/180001. Bibcode 1967ApJ...148L...1S. (anglicky) 
  3. NSA Technical Journal, Winter 1966 - Vol. XI, No. 1: Communications with Extraterrestrial Intelligence [1] Archivováno 16. 12. 2011 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]