Joseph Strobach von Kleisberg
| Josef Strobach z Kleisberku | |
|---|---|
| Narození | 3. prosince 1803 Nový Bor |
| Úmrtí | 22. ledna 1890 (ve věku 86 let) Vídeň |
| Povolání | státní úředník |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Joseph Strobach Ritter von Kleisberg (3. prosince 1803, Nový Bor - 22. ledna 1890, Döbling) byl česko-rakouský státní úředník, v letech 1860-1870 vykonával úřad c.k. policejního ředitele ve Vídni. V roce 1866 byl povýšen do rytířského stavu s přídomkem von Kleisberg a v roce 1870 po svém odchodu do penze byl povýšen do stavu svobodného pána.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Josef Strobach pocházel z Nového Boru v severních Čechách. Po studiu práv na Německé univerzitě v Praze odcestoval v roce 1827 do Itálie, kde pracoval nejprve na policejním ředitelství v Benátkách, které v té době patřily k Rakouskému císařství. Později byl přeložen do Vicenzy a do Verony a pracoval také v milánské v kanceláři lombardsko-benátského místokrále, arcivévody Rainera Josefa. Během revoluce v roce 1848 byl převelen opět do Benátek, kde měl zajistit tajné dokumenty.
V roce 1850 byl Strobach přeložen jako policejní rada do Prahy a o dva roky později se stal policejním řediteleem v Lublani, v roce 1855 policejním ředitelem v Linci, v roce 1858 v Miláně, který připadl Rakouskuv roce 1895 spolu s Lombardskem. Od roku 1860 byl ve Vídni povýšen na dvorního radu a stal se ředitelem c.k. policejního ředitelství.[1]
Jako policejní ředitel se osvědčil v roce 1862 při záplavách ve Vídni způsobené rozvodněným Dunajem a v roce 1866 během neúspěšné války s Pruskem.
V roce 1867 ho tehdejší místopředseda vlády hrabě Eduard Taaffe, odpovědný za bezpečnostní otázky, vyslal na Světovou výstavu v Paříži, aby zde získal informace o moderních postupech práce policie a na základě těchto zkušeností Strobach v roce 1868 navrhl založení strážní služby podle francouzského vzoru. V roce 1869 plán schválil císař František Josef I. a v červnu téhož roku již byli v Leopoldstadtu k vidění první strážníci ve službě. Dále Strobach představil plán na vytvoření sboru kriminálních policistů, který byl realizován až později, od roku 1872.
Na podzim 1869 Strobach onemocněl a očekával se jeho odchod do penze, ještě v témže roce však byl na pokyn nového c.k. ministra vnitra Carla Giskry 10. října do Vídně povolán vládní rada Anton von Le Monnier (též Lemonnier), od července 1860 policejní ředitel v Brně, a Strobach byl jmenován jeho zástupcem.[2] Teprve 9. března 1870 byl Strobach zproštěn úřadu a jako uznání za jeho mnohaleté působení byl povýšen do hodnosti barona s osvobozením od daní. Ve funkci vídeňského policejního ředitele jej nahradil Le Monnier, který byl zároveň jmenován dvorním a ministerským radou.[2]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Joseph Strobach byl ženatý s dcerou milánského guvernéra. Z tohoto manželství se narodili dva synové a dcera († 1887). Syn Franz se stal doktor práv a byl zaměstnán na c. k. Ministerstvu obchodu. Druhý syn sloužil jako námořník v Nizozemské východní Indii v roce 1870.[3]
Úmrtí jeho milované dcery v roce 1887 pravděpodobně způsobilo propuknutí jeho duševní nemoci.[4] Od července 1888 proto pobýval v sanatoriu pro duševně nemocné v Döblingu, kde pak také Joseph Freiherr von Strobach-Kleisberg 22. ledna 1890 zemřel. Byl pohřben na Hietzinském hřbitově,[5] jeho hrob je však zanedbaný.[6]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- V dubnu 1854 Josepha Strobacha vyznamenal císař František Josef I. rytířským křížem Řádu Františka Josefa,[3] který ho opravňoval k povýšení do šlechtického stavu.
- 11. března 1866 obdržel rytířský diplom s přídomkem Ritter von Kleisberg.[3]
- 19. září 1866 byl Joseph Strobach Ritter von Kleisberg vyznamenán Rytířským křížem Leopoldova císařského řádu.[7]
- 9. března 1870 byl u příležitosti svého odchodu do důchodu povýšen do stavu dědičného barona s diplomem ze dne 1. července téhož roku. [3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Strobach von Kleisberg na německé Wikipedii.
- ↑ Adolph Lehmann’s Allgemeiner Wohnungs-Anzeiger …. k.k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1861, S. 245 (Lehmann Online, S. 690 in wienbibliothek digital).
- ↑ a b HISTORISCHE COMMISSION BEI DER KÖNIGL. AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN. Monnier, Anton Ritter von Le. 1.. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 172.
- ↑ a b c d BLKÖ:Strobach von Kleisberg, Joseph Freiherr – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ANNO, Wiener Zeitung, 1890-01-23, Seite 16. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Wiener Zeitung, 1890-01-25, Seite 16. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
- ↑ www.friedhoefewien.at. web.archive.org [online]. 2016-04-13 [cit. 2023-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-13.
- ↑ ANNO, Wiener Zeitung, 1866-09-23, Seite 1. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Constantin von Wurzbach: Strobach von Kleisberg, Joseph Freiherr. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 40. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1880, S. 58–60.
- Herr v. Strobach pensionirt. Vom gewesenen Polizeidirektor. (Feuilleton), beide in: Neues Wiener Tagblatt, 11. března 1870, S. 1.
- Local-Anzeiger: Pensionirung des Polizei-Directors Strobach. In: Die Presse, 12. března 1870, S. 2.
- Zentralinspektorat der Wiener Bundessicherheitswache: Sechzig Jahre Wiener Sicherheitswache. Selbstverlag der Bundespolizeidirektion Wien, Wien 1929.
- H. Gebhardt: Strobach von Kleisberg Josef Frh.. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 13, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2010, ISBN 978-3-7001-6963-5, S. 412.
