Josef Weitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Josef Weitz
Narození 1890
Ruské impérium Volyň, Ruské impérium
Úmrtí 1972
Flag of Israel.svg, Izrael
Místo odpočinku židovský hřbitov na Olivové hoře
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Les Jatir v Izraeli vysázený z iniciativy J.Weitze

Josef Weitz (18901972) (hebrejsky: יוסף ויץ) byl sionistický předák a funkcionář židovských organizací v mandátní Palestině a ve státu Izrael. Je spojován zejména s osidlovací a zalesňovací politikou a v Izraeli bývá označován jako Av ha-Jaיarot (אב היערות, „Otec lesů“).

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1890 v regionu Volyně v západní části tehdejšího Ruského impéria. Roku 1908 se v rámci druhé alije přestěhoval do tehdejší turecké Palestiny. Nejprve se usadil v Rechovot. Zapojil se do levicové organizace ha-Po'el ha-ca'ir a stal se odborovým předákem sdružujícím židovské zemědělské dělníky. Pracoval tehdy na farmě Sedžera v Dolní Galileji a v jiných osadách.[1]

Sionistický předák[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce a vzniku britského mandátu Palestina začal působit jako funkcionář nejprve v Sionistické exekutivě, od 30. let 20. století v Židovském národním fondu, kde řídil jeho odbor pro půdu a zalesňování a byl tak hlavní postavou pozemkových transakcí, které v té době umožňovaly Židům získat od Arabů pozemky, na kterých se pak rozvíjely židovské osady. V této aktivitě pokračoval i po vzniku státu Izrael, kdy například dojednával i vznik Izraelské pozemkové správy (Israel Land Administration).[1]

V období po roce 1948 spoluurčoval politiku židovského státu vůči arabským utečencům, kteří během první arabsko-izraelské války v roce 1948 opustili svá sídla v hranicích nyní kontrolovaných Izraelem. Ještě před koncem války apeloval na premiéra Davida Ben Guriona, aby v jednáních o příměří a mírovém urovnání nepřipustil jakýkoliv návrat běženců.[2] Zároveň navrhl plán na řízenou emigraci zbylých křesťanských Arabů z Izraele do Argentiny, kam se sám vydal na inspekční cestu.[3] V kruzích kritických k Izraeli a k sionismu bývá proto Weitz označován za duchovního otce etnických čistek. V této souvislosti se připomíná jeho citát z března 1941:„Celková evakuace obyvatel z této země a její předání židovskému národu je tou správnou odpovědí.“[4]

V 60. letech 20. století se podílel na plánování výstavby židovských sídel v Galileji jakým bylo město Karmiel[5] nebo síť nových vesnic při libanonských hranicích (Operace Sof Sof).

Ve své funkci zodpovídal i za velké meliorační projekty jako vysušení Chulského jezera nebo výsadba lesů.[6] V roce 1966 na jeho naléhání začala výsadba lesu Jatir, který byl situován na pomezí Hebronských hor a pouště Negev. Projekt zalesnění pouštní krajiny byl tehdy provázen pochybami. Po půlstoletí ale vědci prokázali, že jatirský les výrazně změnil klima a kvalitu ovzduší v tomto regionu.[7]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Josef Weitz měl s manželkou Ruchamou tři syny: Ra'anana, Jechiama a Šarona. Jechiam byl v roce 1946 zabit při bojovém nasazení v elitních židovských jednotkách Palmach. Byl pak po něm pojmenován kibuc Jechi'am zřízený téhož roku v Galileji. Šaron Weitz následoval profesně svého otce a podílel se také na plánování zalesňovacích prací.

Jméno Josefa Weitze nese od roku 1975 Oblastní rada Ma'ale Josef v severním Izraeli.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b וייץ [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. SEGEV, Tom. 1949 The First Israelis. New York: An Owl Book, 1998. ISBN 0-8050-5896-6. S. 29-31. (anglicky) Dále jen: The First Israelis. 
  3. The First Israelis. s. 63
  4. This land was theirs: Hannah Mermelstein, The Electronic Intifada, 24 April 2008 [online]. Electronic Intifada [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 362. (anglicky) 
  6. Zafrir Rinat:A hazardous substance, Zionism [online]. Haaretz [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GLOBAL WARMING: ISRAELI RESEARCH HAS WORLDWIDE IMPLICATIONS [online]. The Jerusalem Post [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. היסטוריה [online]. מועצה אזורית מעלה יוסף [cit. 2010-03-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]