V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Josef Velenovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Josef Velenovský
Josef Velenovský
Narození 22. dubna 1858
Čekanice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. května 1949 (ve věku 91 let)
Mnichovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost Češi
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Podpis Josef Velenovský – podpis
Citát
Vědecké otázky se hlasováním neřeší.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
synovec Josef Velenovský

Josef Velenovský (22. dubna 1858, Čekanice[1]7. května 1949, Mnichovice) byl český botanik a mykolog, profesor Univerzity Karlovy.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V letech 1878–1883 vystudoval na Karlově univerzitě botaniku a filosofii. Byl žákem Ladislava Čelakovského, navštěvoval i botanické přednášky Moritze Willkomma. Velmi cenná je Velenovského latinsky psaná květena Bulharska Flora Bulgarica (1891). Velenovský publikoval také díla z oborů morfologie rostlin, mykologie, bryologie a paleobotaniky. Významná je jeho Srovnávací morfologie rostlin (1905). V r.1885 se na UK habilitoval, 1892 byl jmenován mimořádným a 1898 řádným profesorem botaniky (na UK působil do r. 1927, mj. s Bohumilem Němcem, 1873–1966, orientovaným na rostlinnou anatomii a fyziologii). Významných badatelských výsledků dosáhl zejména v oblasti mykologie a srovnávací morfologie rostlin. V Praze založil Botanický ústav a řídil tamější botanickou zahradu.

Svéráznými úvahami, především ve spisu Přírodní filosofie, zasáhl i do filozofie, kde chtěl navázat na Marešovu kritiku pozitivismu, naturalismu a na jeho úvahy metodologické. Při tom (a při studiu paranormálních jevů) se dostal pod vliv krajního spiritualismu, okultismu. Karel Vorovka ho označil za „magického idealistu“ (a své recenze I. a II. dílu Přírodní filosofie v Naší vědě zařadil do seznamu svých publikací „týkajících se okultismu“). Základními kategoriemi V. přírodní filozofie jsou hmota, duch, éter. Hmota je všude v prostoru spojena éterem s duchem, duch je pojítkem všeho, a proto duchovní svět je tím pravým světem (F. Krejčí psal v této souvislosti o V. „kosmickém psychismu“). Proti evolučnímu názoru kladl asi dvacet nových principů, např. princip organické harmonie (vzájemné podpory živočichů). Ve V. příspěvcích o otázkách společenských, kulturních a politických je zřejmý jeho politický konzervatismus a odpor vůči domácí „realistické tradici“.

Josef Velenovský má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Velen..[2]

Publikace výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1887 Atlas rostlinstva pro školu a dům
  • 1889 Květena českého cenomanu, 1889–90;
  • 1891 Flora Bulgarica I–II, 1891;
  • 1897 Mechy české
  • 1903 Játrovky české I–III, 1901–03;
  • 1907 Srovnávací morfologie rostlin, 1905, něm. 1905–07;
  • 1920 Přírodní filosofie I (díl přírodnický)
  • 1922 Přírodní filosofie II (díl kulturní)
  • 1926 Systematická botanika I–VI, 1922–26;
  • 1931 Flora cretacea I–IV, 1926–31;
  • 1928 Obrázky
  • 1932 Literární studie
  • 1934 Monographia Discomycetum Bohemiae I–II
  • 1935 Poslední moudrost čili Nauka o kosmickém duchovnu
  • 1882. Die Flora der böhmischen Kreideformation
  • 1886 Beiträge zur Kenntniss der bulgarischen Flora
  • 1891 Flora Bulgarica. Descriptio ... systematica plantarum vascularium in principatu Bulgariae sponte nascentium
  • 1892 O biologii a morfologii rodu Monesis, etc. Con resumen en alemán
  • 1892 O morfologii rostlin cevnatých tajnosnubných, etc. Boh. & Ger
  • 1892 O Phyllokladiích rodu Danaë, etc.
  • Velenovský, J. (1920). České Houby 1: 1-200.
  • Velenovský, J. (1920). České Houby 2: 201-424.
  • Velenovský, J. (1921). České Houby 3: 425-632.
  • Velenovský, J. (1922). České Houby 4-5: 633-950.
  • Velenovský, J. (1926). Nové druhy rodu Daedakea v Čechách. Mykologia 3 (7-8): 100-103.
  • Velenovský, J. (1934). Monographia Discomycetum Bohemiae 1: 1-436. Czechoslovakia, Prague.
  • Velenovský, J. (1939). Novitates Mycologicae. 1-211.
  • Velenovský, J. (1947). Novitates mycologicae novissimae. Opera Botanica Čechica 4: 1-167, 2 pls.

Druhy pojmenované po Velenovském[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]