Josef Staněk

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Josef Staněk
Výřez svatební fotografie ze dne 21. srpna 1913
Výřez svatební fotografie ze dne 21. srpna 1913
Narození15. února 1887
Měrovice nad Hanou
Úmrtí7. července 1947 (ve věku 60 let)
Brno
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníučitel, literární historik, redaktor a překladatel
ChoťFrantiška Maria Mohaplová
DětiMUDr. Blažena Zlámalová, Jaroslav Staněk, Libuše Trnkalová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Staněk[1][2][3][4] (15. února 1887 Měrovice nad Hanou[5] – 7. července 1947 Brno) byl český pedagog, literární historik a kritik, autor literárních příruček a stručných popularizačních monografií, editor, redaktor, překladatel z angličtiny a němčiny.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Školní léta[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší z 8 dětí domkaře, později dozorce severní dráhy, Leopolda Stanieka (1856–1945) a Jenovefy Králíkové (1859–1919). Jeho sourozenci byli: Jan Staněk (1888–1957), Marie Aloisie Staňková (1891–1939), Františka Fuchsová-Staňková (1893–1967), Aloisie Staňková (1895–1986), Metoděj Cyril Staněk (1897–1961), Anna Motalíková-Staňková (1899–1974) a Vojtěch Staněk (1905).

V letech 1893–1898 navštěvoval obecnou školu na Dvoutřídní obecné škole v Měrovicích nad Hanou. Správci školy byli Jan Bouchal, Jindřich Müller a Jan Urbánek, třídními pak Jan Bouchal, Ferdinand Parák, Josef Knapp a Jindřich Müller. Posledním rokem měl i katechetu – Františka Fučíka.

V letech 1898–1906 studoval na c. k. českém gymnasiu v Olomouci (nyní Slovanské gymnázium). Bydlel u krejčího Františka Svozila na Purkrabské 8, později na Kapucínské 13. Na gymnasiu studoval 8 let český jazyk, 8 let latinu, 7,5 roku němčinu, 6 let řečtinu a 4 roky francouzštinu. Dalšími předměty, které studoval, byly náboženství, zeměpis/dějepis, matematika, přírodopis, fyzika, filozofie, kreslení, zpěv, těsnopis český, těsnopis německý a tělocvik. Průměr všech jeho známek za studium byl 1,25. Mezi jeho učitele patřili Česlav Přichystal, dr. Jaromír Jedlička, dr. Josef Podpěra, Josef Vévoda, Karel Wellner, Karel Minařík a Maximilián Vrzal (ředitel gymnázia); třídními učiteli byli Vilém Večeřa (v 1. třídě), Jan Matoušek (ve 2. třídě), Antonín Nevole (ve 3.–8. třídě). Maturoval s vyznamenáním 22. června 1906.[6] Studoval mj. s Františkem Keclíkem, Františkem Ryšánkem, Antonínem Šprincem a Františkem Tomkem, se kterými se potkal na studiích v Praze.[7]

Ve studiu dále pokračoval v letech 1906–1910 na Filozofické fakultě v Praze, obory čeština a němčina. Jeho učiteli byli kromě jiných Tomáš Garrigue Masaryk, Arne Novák, Otakar Hostinský či Jan Krejčí. Doktorát[8] získal roku 1916 prací „Evropa Svatopluka Čecha. Rozbor literárněhistorický“[9]. Upravenou práci pak vydal v roce 1918 v časopise Listy filologické.[10] V roce 1934 napsal vzpomínky na studium do Almanachu Hlávkovy studentské koleje.[7]

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Karikatura Josefa Staňka roku 1933 od žáka 2. ročníku Učitelského ústavu Oldřicha Břeňka

Od roku 1911 začal učit na Českém státním reálném gymnasiu v Přerově (nyní Gymnázium Jakuba Škody). Vyučoval český, německý a francouzský jazyk. Spolu s ním zde vyučovali mj. také Josef Kudela, Václav Nešpor, Miroslav Sylla a Vincenc Vávra (ředitel). Dne 21. srpna 1913[11] se v Přerově oženil s Františkou Marií Mohaplovou (24. února 1895 Přerov – 6. ledna 1963 Brno). Dne 30. dubna 1914 se jim narodila dcera Blažena Zlámalová Staňková, 16. května 1917 syn Jaroslav Staněk.

Vojenskou prezenční službu vykonal roku 1915 nadvakrát: od 1. února do 28. února a potom od 15. července do 12. října. V roce 1917 se postupně podrobil lektorským zkouškám z francouzštiny 19. května a z angličtiny 21. května a zkoušce z těsnopisu (Gabelsberger) 25. května.[12]

Třídním učitelem u maturitní třídy byl roku 1914. Jeho žáky byli mj. Františka Franklová-Hullerová, Jaromír Sekera. S výukou na tomto gymnáziu skončil roku 1920. V roce 1930 napsal vzpomínku na výuku v Přerově do Památníku 1870–1930[13] Gymnázia Jakuba Škody a v témže Památníku na straně 76 vzpomínal na Josefa Staňka, když byl za války v rakouských zákopech, žák Antonín Horák.[14]

Dne 1. září 1920 byl přikázán službou, jako profesor ad pers. na gymnasiu v Přerově, Mužskému učitelskému ústavu v Brně. Od téhož data do 8. 3. 1939 vyučoval jako externista českou a světovou literaturu na Státní hudební a dramatické konzervatoři v Brně (nyní Konzervatoř Brno).[15]

O rok později, 1. září 1921, se stal definitivním profesorem učitelského ústavu. Zde pak učil v období let 1920–1941 a znovu 1945–1947, mj. s učiteli Arnoštem Cahou, Janem Uhrem, Josefem Černíkem nebo Františkem Višinkou (ředitelem). Dne 18. února 1921 se mu narodila dcera Libuše Trnkalová Staňková.

15 let zde byl třídním učitelem: mezi jeho maturitními žáky byli např. Antonín Holomek, Arnošt Hapala, Augustin Řezanina, Bohumil Sláma, Bohuslav Hrudička, Ferdinand Kratochvil, František Neužil, Jan Šmarda, Jaromír Tejkal, Jaroslav Kux, Jaroslav Sojka[16], Karel Sochor, Ladislav Bartoš, Leopold Kunc, Oldřich Audy, Oldřich Břeněk,[16] Svatopluk Boleloucký, Zdeněk Tesařík. Učil také Karla Högera. Od 1. července 1935 se stal zatímním správcem ústavu a 1. července 1936 byl jmenován ředitelem Státního československého mužského učitelského ústavu v Brně.

Pohřeb Josefa Staňka 11. července 1947

6. března 1939, v předvečer narozenin prezidenta Masaryka, hlásal neohroženě Masarykovy ideje na veřejných schůzích a povzbuzoval malověrné spoluobčany. Při přednášce v sokolovně v Židenicích byl raněn mrtvicí a vyřazen na půl roku z veřejné a učitelské činnosti. Když se po uzdravení navrátil do školní služby začátkem školního roku 1939/1940, aby v době okupace dále obezřetně vedl správu svěřeného ústavu, byl 19. června 1941 jako nespolehlivý poslán do nucené výslužby.[17]

Po válce byl reaktivován a 16. prosince 1946 byl opět pověřen funkcí ředitele ústavu. Zemřel 7. července 1947. Nad rakví se rozloučili se zesnulým: za profesorský sbor ústavu profesor Josef Růžička, za Moravské kolo spisovatelů docent PhDr Vladimír Stupka, za profesorský sbor gymnázia v Přerově profesor Antonín Koutný, za brněnskou státní hudební a dramatickou konzervatoř bývalý ředitel a hudební skladatel profesor Jan Kunc, za bývalé žáky osvětový inspektor Josef Zejda a za žactvo ústavu žák Milan Motyčka.[18]

Zájmy[editovat | editovat zdroj]

Roku 1914 se spolu s Karlem Haukem ujali redakce Přerovského Obzoru.[19] Při něm vydávali též drobné knižní publikace. První edice „Knihovnička Přerovského obzoru“ (1914–1919) přinesla např. Staňkovu přednášku Jiří Sumín.[19]

Byl aktivním členem Moravského kola spisovatelů (MKS): jednatelem (1925, 1927), jeho předsedou (1930–1936), spolubudovatelem jeho vydavatelského Družstva MKS (předsedou 1930–1936). Redigoval časopis Kolo vydávaný MKS (r. 1930 s Josefem Ciprem). Pravidelně se jako porotce účastnil udělování Moravské zemské literární dotace básníkům a spisovatelům, např. roku 1932 spolu s Arnem Novákem a Čestmírem Jeřábkem rozdělili 15 000 Kč mezi Ondřeje Přikryla, Pavla Finka, Františka Götze a Zdeňka Vavříka.[20]

Ve vydavatelském družstvu „Dědictví Havlíčkovo“ v Brně vedl knižnice: Nový názor (1923–1924), Knihovna středoškolské četby (1928–1932) s Františkem Pulcem a Stanislavem Sahánkem a Knihovna středoškolské četby německé (1929–1939). Přispíval do novin a časopisů, jako byly: Česká osvěta (1924–1925), Hlasy z Hané (1922–1923), Jihočeský přehled (1928), Kolo (1930–1936), Lidové noviny (1920–1944), Listy filologické (1918), Literární kruh (1935), Niva (1921), Pískle v trní (1929), Stan (1929), Vlastivěda střední a severní Moravy (1934–1935).

Působil v Komenského vyšší škole lidové v Brně. Zde r. 1925 přednášel v cyklu „Náboženská myšlenka v české literatuře“[21]; r. 1926 v 15. cyklu „Sociální otázka v české literatuře“[22]; r. 1927 ve 12. cyklu stejného názvu[23]; r. 1928 ve 4. cyklu „Dějiny literatury české střední doby“[24] a r. 1929 ve 3. cyklu „Dějiny literatury české střední doby. Díl II.“[25] Přednášel v Českém rozhlase Brno. Např. v letech 1933–1934, v cyklu Knižní novinky z české literatury, přednášel o pracích Karla Elgarta Sokola, Ondřeje Přikryla, Čeňka Kramoliše, Jana Herbena, Raimunda Habřiny, A. C. Nora, V. K. Jeřábka, Františka Horečky, Petra Bezruče, Jana Bárty, Fráni Kopečka a Josefa Koudeláka.[26]

Byl členem astronomické společnosti v Praze a jiných kulturních společností. Politicky se angažoval v letech 1945–1947 v Československé straně národně socialistické.[18]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Sumín, přednáška k padesátinám spisovatelky, 1915[27]
  • Otokar Březina, studie k padesátinám básníka, spolu s Jaroslavem Durychem, 1918[28]
  • Otokar Březina, upravené vydání studie (a záznamem básníkova zápisu ve školní matrice dívčí měšťanské školy v Jaroměřicích), 1929[29]
  • Naše národní obrození, stať, 1921[30]
  • František Palacký, studie s přehledem literatury a vysvětlením cizích slov, 1922[31]
  • J. S. Machar, studie k šedesátinám básníka, 1924[32]
  • Giordano Bruno, mučedník římské inkvizice, životopis a překlad ukázek z italštiny, z díla O nekonečném vesmíru a světech, 1924[33]
  • Karel Elgart Sokol. Člověk a dílo. Studie s rodokmenem, životopisnými daty, cestami, soupisem tvorby a 16 obrázky, spolu s Antonínem Veselým a básněmi Josefa Cipra a Josefa Chaloupky, 1930[34]
  • Přehled československé literatury pro knihovníky. 1930[35]
  • Petr Bezruč. Slavnostní proslov při oslavě sedmdesátých narozenin básníkových, pořádané sdruženými korporacemi na Stadiu Sokola Brno I., v pátek dne 8. října 1937[36]
  • Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě, vyšlo též v časopisu Vlastivěda střední a severní Moravy 2, 1934[37][38]
  • Přehled naukové literatury novější doby, vyšlo též v časopisu Vlastivěda střední a severní Moravy 2, spolu s Josefem Krumpholcem, 1935[39][40]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Jack London: Syn vlkův. Překlad z angličtiny; s úvodem. 1918[41]
  • Jack London: Bílý den. Překlad z angličtiny. 1920[42]
  • Bedřich Kahn: Mléčná dráha. Autorizovaný překlad z němčiny, s 11 obrázky. 1921[43]
  • Charles Darwin: O původu druhů. Překlad a výtah podle anglického vydání z roku 1906 (+ životopis Ch. Darwina). 1923[44]
  • Charles Darwin: Původ člověka. Překlad a výtah podle anglického vydání z roku 1906. 1923[45]
  • Frederick James Gould: K svobodě a lidskosti. Povídky ze starého i nového světa. Díl první. Překlad z angličtiny. 1928[46]
  • James Oliver Curwood: Kočovníci severu. Překlad z angličtiny. 3. vydání roku 1947[47]

Učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny literatury české pro školy střední i soukromé studium, 7 vydání v letech 1923–1940[48]
  • Rukověť dějin literatury české pro obecní knihovníky, v letech 1923 a 1930[49]
  • Obsahy z literárních děl novočeských. Pro potřebu středních škol i veřejných knihoven, 7 vydání v letech 1927–1936, spolu s Františkem Pulcem a Stanislavem Sahánkem[50]
  • Dějiny světové literatury pro školy i soukromé studium, 3 vydání v letech 1932–1934[51]
  • Přehled dějin světové literatury pro školy měšťanské, 2 vydání v letech 1934 a 1936[52]
  • Německá literatura k maturitě, psaná německy, 2 vydání 1936 a 1940[53]
  • Německá mluvnice pro školy i soukromé studium, 2 vydání, druhé 1939[54]
  • Příručka k přijímacím zkouškám do učitelských ústavů a odborných škol. Poučení o zkouškách, úkoly z jazyka vyučovacího, 240 příkladů početních a měřických s výsledky. 1936, spolu s Jaromírem Parmou[55]

Uspořádal a vydal[editovat | editovat zdroj]

Články v časopisech[editovat | editovat zdroj]

Josef Staněk psal v časopisech (viz výše) o: A. C. Norovi[72], Antonínu Matulovi[73], Antonínu Sovovi[74], Arne Novákovi[75], Čeňku Kramolišovi[76], Emilu Dvořákovi[77], Eugenu Stoklasovi[78], Fráňu Kopečkovi[79]Fráňa Kopeček, Františku Červínkovi[80] Františku Horečkovi[81], Františku Kožíkovi[82], Františku Neužilovi[83], Františku Obrtelovi[84], Františku Sekaninovi[85]František Sekanina, Františku Trávníčkovi[86] Gabriele Preissové[87], Josefovi Františku Karasovi[88], Josefovi Svatopluku Macharovi[89], Janovi Vojtěchu Sedlákovi[90], Janu Bártovi[91], Janu Herbenovi[92], Jindřichu Spáčilovi[93], Jiřímu Sumínovi[94], Josefu Ciprovi[95], Josefu Černochovi[96], Josefu Doležalovi[97], Josefu Holému[98], Josefu Kalusovi[99], Josefu Koudelákovi,[100] Josefu Merhautovi[101], Josefu Uhrovi[102], Karlovi Elgartu-Sokolovi[103], Karlu Křenovi[104], Miroslavovi Bedřichu Böhnelovi[105], Miladě Matulové[106], Miloši Jirkovi[107], Ondřeji Přikrylovi[108], Otokaru Březinovi[109], Otýnu Břeňkovi[110], Pavlu Finkovi[111], Petru Bezručovi[112], Prokopovi Miroslavu Haškovcovi[113] Stanislavu Cyliakovi[114], Stanislavu Kovandovi[115], Svatopluku Čechovi[10], Viktoru Dykovi[116] Viktorovi Kamilu Jeřábkovi[117], Vladimíru Mazálkovi[118], Vojtěchu Martínkovi[119], Waldemaru Ethenovi[120] a Zdeňku Bárovi[121].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BRAMBORA, Josef. Staněk Josef. Masarykův slovník naučný, díl VI. 1932, s. 913. 
  2. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 596 s. S. 416. 
  3. ↑ NEČASOVÁ, Lydie. Kde - kdy - kdo. Literární místopis Čech, Moravy a Slezska. Praha: Nakladatelství Rudolfa Kmocha v Praze, 1947. 213 s. S. 197. 
  4. ↑ PEŠTA, Pavel. Josef Staněk. Lexikon české literatury, díl 4. svazek 1. 2008, s. 327–328. 
  5. ↑ Rodní a křestní kniha. Měrovice 1870–1915 [online]. Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc: [cit. 2019-03-25]. S. 113. Dostupné online. 
  6. ↑ Třídní výkaz. Slovanské gymnázium Olomouc: [s.n.], 1906. 235 s. S. 230. 
  7. ↑ a b STANĚK, Josef. Mé vzpomínky na Hlávkovy koleje. In: Vzpomínky: Hlávkovy studentské koleje 1904–1934. Praha, 1934, s. 118–120.
  8. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ STANĚK, Josef. Evropa Svatopluka Čecha: Rozbor literárně-historický. Praha, 1916, 120 s. Disertační práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Ručně psaná.
  10. ↑ a b STANĚK, Josef. Evropa Svatopluka Čecha. Listy filologické. Čís. 45, s. 192–219, 286–294. 
  11. ↑ Kniha sezdaných pro město Přerov 1911–1919 [online]. Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc: [cit. 2019-03-25]. S. 140. Dostupné online. 
  12. ↑ Osobní výkaz PhDr. Josefa Staňka. Brno: Mužský učitelský ústav, 1947. 
  13. ↑ STANĚK, Josef. Z přerovských vzpomínek. Památník 1870–1930. Šedesát let českého státního reálného gymnasia v Přerově. Přerov: 1931, s. 72–74. 
  14. ↑ HORÁK, Antonín. Několik vzpomínek. Památník 1870–1930. Šedesát let českého státního reálného gymnasia v Přerově. Přerov: 1931, s. 70–72. 
  15. ↑ Konzervatoř Brno. Sborník k padesátému výročí trvání první moravské odborné umělecké školy. Redakce Ivan Petrželka, Jiří Majer. [s.l.]: Blok, 1969. 164 s. 
  16. ↑ a b SOJKA, Jaroslav. PhDr. Josef Staněk. Brno: vlastním nákladem, 1996. 20 s. 
  17. ↑ VALOUŠEK, Bruno. Kronika ústavu. Brno: Mužský učitelský ústav v Brně, 1943. 15 s. S. 3. 
  18. ↑ a b Kronika Mužského ústavu učitelského v Brně. Brno: [s.n.], 1947. S. 2. 
  19. ↑ a b Obzor: Nakladatelství při vydavatelství a knihtiskárně stejnojmenného periodika v Přerově. Slovník českých nakladatelství 1849–1949 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné z: https://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/obzor.html
  20. ↑ STANĚK, Josef. Ceny z Moravské zemské literární dotace na rok 1932. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 15. 
  21. ↑ HUMPOLÍK, Antonín. Komenského škola pro vyšší vzdělání a národní výchovu v Brně. Česká osvěta. Lidovýchovný obzor. Praha: Státní nakladatelství, 1924–1925, roč. 21, s. 440–441. 
  22. ↑ HUMPOLÍK, Antonín. Komenského škola pro vyšší vzdělání a národní výchovu v Brně. Česká osvěta. Praha: Státní nakladatelství, 1925–1926, roč. 22, s. 225–226. 
  23. ↑ HUMPOLÍK, Antonín. Komenského vyšší škola lidová v Brně. Česká osvěta. Praha: Státní nakladatelství, 1926–1927, roč. 23, s. 336–337. 
  24. ↑ HUMPOLÍK, Antonín. Komenského vyšší škola lidová v Brně. Česká osvěta. Praha: Státní nakladatelství, 1927–1928, roč. 24, s. 395–396. 
  25. ↑ HUMPOLÍK, Antonín. Komenského vyšší škola lidová v Brně. Česká osvěta. Praha: Státní nakladatelství, 1928–1929, roč. 25, s. 278–279. 
  26. ↑ STANĚK, Josef. V brněnském rozhlase. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 96. 
  27. ↑ STANĚK, Josef. Jiří Sumín. 1. vyd. Přerov: Přerovský obzor, 1915. 19 s. (Knihovnička „Přerovského Obzoru“). 
  28. ↑ STANĚK, Josef a Jaroslav DURYCH. Otakar Březina. 1868–1918. Přerov: Tiskařská a vydavatelská společnost, 1918, 90 s.
  29. ↑ STANĚK, Josef. Otakar Březina. Studie literárně historická. 2. vyd. Přerov: Tiskařské a vydavatelské družstvo Obzor, 1929. 157 s. 
  30. ↑ STANĚK, Josef. Naše národní obrození. Svědomím českých dějin. Sbírka rozprav pro nejširší vrstvy lidové. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1921, roč. 2, čís. 8, s. 1–16. 
  31. ↑ STANĚK, Josef. František Palacký. Svědomím českých dějin. Sbírka rozprav pro nejširší vrstvy lidové. Brno: Vydavatelství odboru Ústředního spolku učitelského na Moravě a ve Slezsku, 1922, roč. 3, čís. 9–10, s. 1–16. 
  32. ↑ STANĚK, Josef. J. S. Machar. (1864–1924). Svědomím českých dějin. Lidový časopis dějepisný. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1924, roč. 5, čís. 1–2, s. 1–16. 
  33. ↑ STANĚK, Josef. Giordano Bruno, mučedník římské inkvisice. Životopis a výtah z díla "O nekonečném vesmíru a světech". Překlad Josef Staněk. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1924. 78 s. (Nový názor; sv. 3). 
  34. ↑ STANĚK, Josef a Antonín VESELÝ. Karel Elgart Sokol: Člověk a dílo. Josef Staněk. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1930, 100 s.
  35. ↑ STANĚK, Josef. Přehled československé literatury pro knihovníky. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1930. 99 s. (Občanská knihovna; sv. 86/7). 
  36. ↑ STANĚK, Josef. Petr Bezruč. Slavnostní proslov při oslavě sedmdesátých narozenin básníkových. 1. vyd. Brno: [s.n.], 1937. 10 s. 
  37. ↑ STANĚK, Josef. Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě. 1. vyd. Brno: nákladem vlastním, 1934. 47 s. 
  38. ↑ STANĚK, Josef. Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě. Vlastivěda střední a severní Moravy. 1934, roč. 2, čís. 5–6. 
  39. ↑ STANĚK, Josef a Josef KRUMPHOLC. Přehled naukové literatury novější doby. Brno, 1935, 45 s.
  40. ↑ STANĚK, Josef a Josef KRUMPHOLC. Přehled naukové literatury novější doby. Vlastivěda střední a severní Moravy. Brno, 1935, 3(7–8), 209–253.
  41. ↑ LONDON, Jack. Syn vlkův. Příprava vydání Josef Staněk; překlad Josef Staněk. 1. vyd. Přerov: Přerovský Obzor, 1918. 145 s. 
  42. ↑ LONDON, Jack. Bílý den. Překlad Josef Staněk. 1. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1920. 382 s. 
  43. ↑ KAHN, Bedřich. Mléčná dráha. Povídky ze starého i nového světa. Příprava vydání Zdeněk V. Tobolka; překlad Josef Staněk. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1921. 134 s. 
  44. ↑ DARWIN, Charles. O původu druhů. Redakce Josef Staněk; překlad Josef Staněk. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1923. 78 s. (Nový názor; sv. 1). 
  45. ↑ DARWIN, Charles. Původ člověka. Redakce Josef Staněk; překlad Josef Staněk. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1923. 62 s. (Nový názor; sv. 2). 
  46. ↑ GOULD, Frederick J. K svobodě a lidskosti. Povídky ze starého i nového světa. Díl první. Překlad Josef Staněk. Pěkné knížky naší mládeže. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1928, čís. 1–2, s. 1–32. 
  47. ↑ CURWOOD, James Oliver. Kočovníci severu. Překlad Josef Staněk; ilustrace A. L. Salač, Stanislav Lolek. 3. vyd. Praha: Dominik Hlaváček, 1947. 207 s. 
  48. ↑ STANĚK, Josef. Dějiny literatury české. Pro školy střední i soukromé studium. 6., opravené vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1935. 240 s. (Školní příručky; sv. 14). 
  49. ↑ STANĚK, Josef. Rukověť dějin literatury české. Pro obecní knihovníky. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 96 s. 
  50. ↑ PULEC, František, Stanislav SAHÁNEK a Josef STANĚK. Obsahy z literárních děl novočeských: Pro potřebu středních škol i veřejných knihoven. 7. vyd. opravené a doplněné. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1936, 337 s. Školní příručky, 23.
  51. ↑ STANĚK, Josef. Dějiny světové literatury pro školy i soukromé studium. 3. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1934. 239 s. (Školní příručky; sv. 42). 
  52. ↑ STANĚK, Josef. Přehled dějin světové literatury pro školy měšťanské. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1934. 46 s. (Školní příručky; sv. 55). 
  53. ↑ STANĚK, Josef. Německá literatura k maturitě. 2. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1940. 44 s. (Školní příručky; sv. 39). 
  54. ↑ STANĚK, Josef. Německá mluvnice. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1939. 76 s. (Školní příručky; sv. 36). 
  55. ↑ STANĚK, Josef a Jaromír PARMA. Příručka k přijímacím zkouškám do učitelských ústavů a odborných škol. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1936, 63 s. Školní příručky, 8.
  56. ↑ LANGER, František, Josef KOPTA a Rudolf MEDEK. Legionářské povídky. 2. vyd. Josef Staněk. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1935, 64 s. Knihovna středoškolské četby, 3.
  57. ↑ Lidová lyrika československá. Příprava vydání Josef Staněk. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1929. 93 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 9). 
  58. ↑ Výbor z lidové epiky československé a jihoslovanské. Příprava vydání Josef Staněk. 2. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1937. 95 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 13). 
  59. ↑ Závišova píseň milostná. Příprava vydání Josef Staněk. Moravská Ostrava: [s.n.], 1931. 15 s. 
  60. ↑ MÁCHA, Karel Hynek. Máj. Příprava vydání Josef Staněk. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1932. 62 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 2). 
  61. ↑ Slovanské pohádky. Příprava vydání Josef Staněk; ilustrace Martin Nowak. 1. vyd. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1933. 104 s. 
  62. ↑ Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  63. ↑ KOMENSKÝ, Jan Amos. Kšaft umírající matky jednoty bratrské. Příprava vydání Josef Staněk. 2. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1938. 32 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 1). 
  64. ↑ Ruské byliny. Výbor pro třetí třídu středních škol. Příprava vydání Josef Staněk. 2. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1938. 64 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 5). 
  65. ↑ ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských. Příprava vydání Josef Staněk. 2. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1936. 64 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 15). 
  66. ↑ Výbor z lyriky Adolfa Heyduka, Jana Nerudy, Josefa Václava Sládka a Jaroslava Vrchlického. Josef Staněk. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1936, 96 s. Knihovna středoškolské četby, 4.
  67. ↑ KELLER, Gottfried. Kleider machen Leute. Pro VII. třídu středních škol. Příprava vydání Josef Staněk. 1. vyd. Brno: Josef Staněk, 1936. 64 s. (Knihovna středoškolské četby německé; sv. 3). 
  68. ↑ HEBEL, Johann Peter. Schatzkästlen des rheinländischen Hausfreunden. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1936. 31 s. (Knihovna středoškolské četby německé; sv. 1). 
  69. ↑ HAVLÍČEK BOROVSKÝ, Karel. Tyrolské elegie. Král Lávra. Příprava vydání Josef Staněk. 1. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1937. 32 s. (Knihovna středoškolské četby; sv. 10). 
  70. ↑ RAZUMOVIČ-CHMARA, Vjačeslav. Grimasy světové války. 1. část Šalebný svět. Příprava vydání Josef Staněk; překlad Žofie Pohorecká. 2., opravené vyd. Svazek 1. Brno: [s.n.], 1938. 3 svazky (296 s.). 
  71. ↑ STIFTER, Adalbert. Granit. Pro VI. třídu středních škol. Příprava vydání Josef Staněk. 3. vyd. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1939. 40 s. (Středoškolská četba německá; sv. 2). 
  72. ↑ STANĚK, Josef. A. C. Nor: Italské léto. Reportáž z Italie. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 78–79. 
  73. ↑ STANĚK, Josef. Hlasy země v evropských literaturách. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 15. 
  74. ↑ STANĚK, Josef. Antonín Sova 1864–1934. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 28. 
  75. ↑ STANĚK, Josef. Novákova monografie o Svatoplukovi Čechovi. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 1922-08-27. 
  76. ↑ STANĚK, Josef. Čeněk Kramoliš: Strážcové hor. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 61. 
  77. ↑ STANĚK, Josef. Mladá literatura Opavského Slezska. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 94. 
  78. ↑ STANĚK, Josef. Eugen Stoklas – Z veršů Ervína Otta. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 126. 
  79. ↑ STANĚK, Josef. Fráňa Kopeček šedesátníkem. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1931, s. 109. 
  80. ↑ STANĚK, Josef. Hanácký humorista. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 1922-08-19. 
  81. ↑ STANĚK, Josef. František Horečka: Za pět minut dvanáct. Kolo. 1934, s. 15–16. 
  82. ↑ STANĚK, Josef. František Kožík: Cristobal Colón. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 29. 
  83. ↑ STANĚK, Josef. František Neužil: Pět v kruhu. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 72. 
  84. ↑ STANĚK, Josef. František Obrtel šedesátníkem. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 61. 
  85. ↑ STANĚK, Josef. Šedesátiny spisovatele Františka Sekaniny. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 31–32. 
  86. ↑ STANĚK, Josef. František Trávníček - Historická mluvnice. Kolo. Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1936, s. 16. 
  87. ↑ STANĚK, Josef. Jubileum Gabriely Preissové. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 52–54. 
  88. ↑ STANĚK, Josef. Za ᵻ J. F. Karasem. Kolo. Brno: Josef Staněk: Za ᵻ J. F. Karasem, 1931, s. 37. 
  89. ↑ STANĚK, Josef. Básník J. S. Machar sedmdesátníkem. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 27–28. 
  90. ↑ STANĚK, Josef. Jan V. Sedlák: O díle básnickém, jeho podstata a výklad. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 29. 
  91. ↑ STANĚK, Josef. Nový činný člen MKS Jan Bárta. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 131. 
  92. ↑ STANĚK, Josef. Herbenova Kniha vzpomínek. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 76–77. 
  93. ↑ STANĚK, Josef. Jindřich Spáčil: Slunce ve tváři. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 115. 
  94. ↑ STANĚK, Josef. Jiří Sumín. Jubilejní. Česká osvěta. Lidovýchovný obzor. Praha: Státní nakladatelství, 1924–1925, roč. 21, s. 120–121. 
  95. ↑ STANĚK, Josef. Josef Cipr: Skopolamin. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 73. 
  96. ↑ STANĚK, Josef. Šedesátiny spisovatele Josefa Černocha. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 12–13. 
  97. ↑ STANĚK, Josef. Dvě knížečky březinovské. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 79. 
  98. ↑ STANĚK, Josef. V pozůstalosti básníka Josefa Holého. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 13. 
  99. ↑ STANĚK, Josef. Josef Kalus: Valašské romance. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 30–31. 
  100. ↑ STANĚK, Josef. Román mladé hanácké dědiny. Kolo. Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 71–72. 
  101. ↑ STANĚK, Josef. Merhautovské výročí. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 109–110. 
  102. ↑ STANĚK, Josef. Výstava památek na zemřelého spisovatele Josefa Uhra. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 47. 
  103. ↑ STANĚK, Josef. 60. výročí narození zemřelého předsedy Kola Karla Elgarta Sokola. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 32. 
  104. ↑ STANĚK, Josef. Karel Křen nebo František Křen?. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 30. 
  105. ↑ STANĚK, Josef. M. B. Böhnel: Divoká. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 62. 
  106. ↑ STANĚK, Josef. Milada Matulová: Sluníčko. Román. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 30. 
  107. ↑ STANĚK, Josef. Miloš Jirko: On Hilo Bay. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1931, s. 14. 
  108. ↑ STANĚK, Josef. Ondřej Přikryl 1862–1922. Hlasy z Hané. Prostějov: Časopis Československé národní demokracie, 1922–1923, čís. 49, 51, 6. 
  109. ↑ STANĚK, Josef. Literární žeň 60. narozenin O. Březiny. Jihočeský přehled. České Budějovice: 1928, s. 222–225. 
  110. ↑ STANĚK, Josef. Pamětní deska Otýnu Břeňkovi. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 79. 
  111. ↑ STANĚK, Josef. Pohádky o zvířatech. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 16. 
  112. ↑ STANĚK, Josef. Nový Bezruč. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 94–95. 
  113. ↑ STANĚK, Josef. Za P. M. Haškovcem. Kolo. Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1936, s. 16–17. 
  114. ↑ STANĚK, Josef. Básník Stanislav Cyliak. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1934, s. 60. 
  115. ↑ STANĚK, Josef. Naše románová prémie. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1931, s. 48. 
  116. ↑ STANĚK, Josef. Viktor Dyk - Zlý vítr. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 1922-10-03. 
  117. ↑ STANĚK, Josef. V. K. Jeřábek - Počestná obec Valčice. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 1922-09-13. 
  118. ↑ STANĚK, Josef. Vladimír Mazálek. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1935, s. 100. 
  119. ↑ STANĚK, Josef. Martínkova ostravská trilogie. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1932, s. 88–89. 
  120. ↑ STANĚK, Josef. Waldemar Ethen: Ondřej Přikryl. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 62. 
  121. ↑ STANĚK, Josef. Zdeněk Bár: Čeští spisovatelé z Hlučínska. Kolo. Brno: Družstvo Moravského Kola spisovatelů, 1933, s. 112. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEŽ, Štěpán. Kniha o básníku. Cesta. Praha: 13. 12. 1918, roč. I, čís. 27, s. 855–856.
  • JEŽ, Štěpán. Josef Staněk a Antonín Veselý: Karel Elgart Sokol, člověk a dílo. Lumír. Praha: 1931, roč. 57, čís. 5, s. 278.
  • Příspěvek k poznání Ot. Březiny. Národ. Praha: 1918, roč. 2, čís. 45, s. 559.
  • KLÍMA, Jiří V. Dr. Josef Staněk: Dějiny literatury české pro školy střední i soukromé studium. Střední škola. Pedagogická část Věstníku československých profesorů. Praha: Ústřední spolek Československých profesorů, 1925, roč. 32, s. 196.
  • LÁZECKÝ, František. Z příručkových moudrostí. Řád, revue pro kulturu a život. Praha: 1933–1934, roč. 1, s. 48.
  • SUK, Václav František. Rukověť dějin literatury české pro obecní knihovníky od Dra Jos. Staňka. Úhor, kritická revue věnovaná literatuře pro mládež. Pardubice: 1924, roč. 12, čís. 1, s. 12.
  • STUPKA, Vladimír. Za dr. Josefem Staňkem. Kolo. Brno: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1947, roč. 1946–1947, s. 165.
  • RŮŽIČKA, Josef. Za zemřelým ředitelem PhDr. Josefem Staňkem. Výroční zpráva Státního mužského ústavu učitelského. Brno, 1948, roč. 1947–1948, s. 3–4.
  • Kolář Bohumil s autorským kolektivem: Josef Staněk. Slovanské gymnázium literární. Výběrová antologie z tvorby osobností SGO, 2000, s. 89–94.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Staněk&oldid=23810023“