Josef Schmidbauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Schmidbauer

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1885

Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Strana práva (Hohenwartův klub)
Liechtensteinův klub

Narození 9. března 1816
Thal
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. prosince 1886
Straßgang
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Schmidbauer (9. března 1816 Thal[1]4. prosince 1886 Straßgang[2][1]) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1837 zdědil zemědělské hospodářství ve Windorfu u Straßgangu nedaleko Štýrského Hradce. Absolvoval čtyletý zemědělský kurz v Thalu. Byl politicky aktivní. Od roku 1850 do roku 1866 zastával úřad starosty Windorfu. Roku 1857 byl vybrán za delegáta štýrských rolníků na výstavu do Vídně. Po desítky let zasedal v místní zemědělské společnosti.[1] Byl zvolen i na Štýrský zemský sněm.[2]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí ve Štýrsku, obvod Štýrský Hradec, Voitsberg atd.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Josef Schmidbauer, majitel hospodářství, bytem Straßgang.[4]

Po volbách roku 1879 se uvádí jako konzervativec.[5] Zpočátku patřil do konzervativního Hohenwartova klubu (tzv. Strana práva).[6] Koncem listopadu 1881 přešel do nově utvořeného tzv. Liechtensteinova klubu (oficiálně nazývaný Klub středu, Zentrumsklub), který měl silnější katolickou a centristickou orientaci.[7][8]

Byl čtyřikrát ženatý a zplodil celkem 23 potomků, z nichž ovšem v době jeho úmrtí žilo jen 12.[1]

Zemřel v prosinci 1886.[2] Trpěl dnou nebo revmatem a měl těžké bolesti.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Aus der Steiermark und den Nachbarländern. Grazer Volksblatt. Prosinec 1886, čís. 8001, s. 8. Dostupné online. 
  2. a b c Telegramme der Neuen Freien Presse. Neue Freie Presse. Prosinec 1886, čís. 8001, s. 8. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=434&size=45
  5. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  6. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 2. Dostupné online. 
  7. Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  8. Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.