Josef Rufer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Rufer
Základní informace
Narození18. prosince 1893
Vídeň
Úmrtí7. listopadu 1985 (ve věku 91 let)
Berlín
Místo pohřbeníProtestantský hřbitov Nikolassee
Žánryklasická hudba
Povolánímuzikolog, pedagog a hudební teoretik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Leopold Rufer (18. prosince 1893 Vídeň7. listopadu 1985 Berlín) byl rakouský muzikolog, hudební pedagog, publicista a kritik. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni a studoval na Českém vysokém učení technické v Praze. Vedle toho studoval teorii hudby u českého dirigenta Viléma Zemánka a skladbu u Alexandra Zemlinského. Po skončení vojenské služby v rakouské armádě studoval v letech 1919–1922 u Arnolda Schoenberga a Albana Berga. V letech 1925–1933 byl asistentem Arnolda Schoenberga na berlínské akademii (Akademie der Künste) až do té doby, kdy musel Schoenberg z rasových důvodů emigrovat. Dál pak v Německu pracoval jako pedagog a hudební kritik. Během Druhé světová války sloužil v německé armádě. Po demobilizaci vydával v letech 1947–1950 časopis Stimmen. Společně s Paulem Höfferem založil v Berlíně Mezinárodní hudební institut. V letech 1957–1959 pracoval jako redaktor v nakladatelství Bote & Bock. V roce 1956 byl jmenován docentem pro dvanáctitónovou techniku na Hochschule der Künste Berlin a přednášel na letních kurzech Nové hudby v Darmstadtu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Největší proslulost Rufer získal jako specialista na dílo Arnolda Schooenberga. Kromě kritických rozborů a publicistických článků se zasloužil o souborné vydání Schoenbergova díla. Mezi jeho hlavní muzikologická díla patří:

  • Die Komposition mit zwölf Tönen, Berlin: Hesse, 1952
  • Musiker über Musik, Darmstadt: Stichnote, 1956
  • Das Werk Arnold Schönbergs, Kassel: Bärenreiter, 1959
  • Bekenntnisse und Erkenntnisse. Komponisten über ihr Werk, Frankfurt am Main u. a.: Propyläen, 1979 ISBN 3-44233-055-6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Walther Killy, Rudolf Vierhaus (ed.): Deutsche Biographische Enzyklopädie. Band 8. Saur, München 1996 (ISBN 3-598-23163-6), s. 458.
  • Peter Gradenwitz, Nuria Nono-Schönberg Arnold Schönberg und seine Meisterschüler – Berlin 1925-1933., Wien 1998, Zsolnay Verlag (ISBN 3-55204-899-5).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]