Josef Popper-Lynkeus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Popper-Lynkeus
Narození21. února 1838
Kolín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. prosince 1921 (ve věku 83 let) nebo 21. prosince 1921 (ve věku 83 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov ve Vídni
Povolánífilozof, spisovatel a překladatel
RodičeAbraham Popper[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Popper-Lynkeus (21. února 1838 Kolín[2]22. prosince 1921 Vídeň) byl český a rakouský filozof, sociální reformátor a vynálezce. Byl strýcem filozofa Karla Poppera.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kolíně v Čechách, v židovské rodině.[3] Vystudoval německou techniku v Praze a posléze ve Vídni. Poté pracoval na železnici, avšak od roku 1862 se věnoval jen vynalézání a psaní. Objevil přitom možnost přenosu elektrické energie, ale jeho objev tehdy nevzbudil žádný zájem. K jeho nejdůležitějším vynálezům patřilo zařízení, které zlepšilo pracovní kapacitu kotlů parního motoru, který našel využití zejména v cukrovarnickém průmyslu. Vynalezl též rotační křídlo a povrchový kondenzátor.[4] Spolupracoval s pražským fyzikem Ernstem Machem, byli blízkými přáteli.[5]

Jeho filozofie představovala radikální individualismus.[6] Odmítal ideu veřejného dobra či jakoukoli přínosnost náboženství, některé jeho texty byly proto zabavovány pro rouhačství a přestupky proti veřejné morálce. Odmítal také respektovat moc státu, například jeho právo si vynucovat vojenskou službu. Protože byl kritizován, že jeho názory vedou k anarchismu, rozvratu a neřeší sociální otázky, přišel nakonec roku 1912 s konceptem sociální reformy – každý jedinec měl mít podle něj nárok na byt, šatstvo, jídlo a lékařskou péči od společnosti. Jeho dílo se stalo velmi populární po první světové válce a živě se o něm diskutovalo, zvláště mezi vídeňskými liberály a sociálními demokraty.

Jeho názory na sny ovlivnily Sigmunda Freuda, zejména jeho představu o "cenzorské" instanci ovlivňující snění.[7]

Byl dobrým přítelem génia a vědce Alberta Einsteina, jak se můžeme dočíst v knize “42 hvězd mezi nebem a zemí”, o které se hovoří v dokumentu Českého rozhlasu “Zapomenutí židovští autoři”. [8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]