Josef Mysliveček
Josef Mysliveček | |
---|---|
Základní informace | |
Přezdívka | Il divino Boemo |
Narození | 9. března 1737 Praha České království |
Úmrtí | 4. února 1781 (ve věku 43 let) Řím Itálie |
Příčina úmrtí | syfilis |
Místo pohřbení | sv. Lozenzo v Lucině |
Žánry | opera, symfonie, klasická hudba a oratorium |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, houslista a kapelník |
Významná díla | Triumf Klélie Bellerofontés Hyperméstra Antigona Olympiáda |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Mysliveček, též Joseph Misliweczek, od 1767 též italský tvar Giuseppe Venatorini (9. března 1737 Praha – 4. února 1781 Řím) byl český hudební skladatel období pozdního baroka a klasicismu.
Život a kariéra
Honzo nech toho
Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka (1697 - 1749), bohatého pražského měšťana a mlynáře, člena mlynářského cechu a přísežného mistra, a Anny, rozené Červenkové (1706-1766). Otec hospodařil v rodném Dubovém mlýně v Šáreckém údolí u Prahy a byl dědičným nájemcem mlýna na Novotného lávce čp. 201/II v Praze na Novém Městě, dodnes zvaného Myslivečkovský (od roku 1936 je v domě Smetanovo muzeum). Josef se narodil jako jednovaječné dvojče s bratrem Jáchymem, pravděpodobně v Sovových mlýnech čp.503/III, na Kampě. Oba bratři absolvovali trivium na staroměstské škole u dominikánů u sv. Jiljí a od roku 1747 Akademické gymnázium u jezuitů v Klementinu, kde také od roku 1753 měli pokračovat studiem filozofie a literatury na univerzitě, Josef ale školu před dokončením opustil. V letech 1753–1756 se oba bratři vyučili u Václava Kliky mlynářskému řemeslu, roku 1758 byli přijati do cechu jako tovaryši, roku 1761 byli prohlášeni mistry.
Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle u virtuosa Františka Bendy a hudební kompozici u Františka Josefa Habermanna. Na varhany jej učil týnský varhaník Franz Josef Seeger. Již jako dvanáctiletý roku 1749 platil za dobrého houslistu. Jako skladatel a komorní hudebník nastoupil do služeb hraběte Vincence Valdštejna, pro něhož anonymně složil 6 skladeb z cyklu Měsíce (Leden až Červen). Dále psal kantáty pro opata kláštera cisterciáků v Oseku Kajetána Březinu a pro klášter benediktinů v Břevnově. Trpěl však provincionalismem českých zemí a chtěl získat nezávislost a zkušenosti v cizině. Břevnovský opat Fridrich Grundtmann mu zaplatil cestu do Itálie, kam Mysliveček natrvalo odejel roku 1763.
Zprvu se živil jako houslista a studoval hudbu u varhaníka a skladatele Giovanniho Battisty Pescettiho (1704–1766) v Benátkách. Jako skladatel se prosadil velkým úspěchem své první (ale nedochované) opery Zmatek na Parnasu, uvedené v Parmě v letech 1764–1765. Roku 1766 následovala závratná kariéra počínaje operou Semiramis znovu poznaná, uvedenou v Bergamu, a zejména od roku 1767 po uvedení opery Bellerofontés ve dvorním divadle Teatro San Carlo v Neapoli. Jeho oblíbeným libretistou byl básník Pietro Metastasio.
Mysliveček složil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertů, overtur a množství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván „Božským Čechem“ (Il divino Boemo). Řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena. jeho rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách (Rusko, Rakousko, Itálie, Německo, Dánsko, Francie, Belgie, státy bývalé Jugoslávie, Portugalsko, Holandsko, Polsko, Maďarsko).
Wolfgang Amadeus Mozart a jeho otec Leopold sledovali Myslivečkovu kariéru i dílo už od Wolfgangova dětství, ten Myslivečka velmi obdivoval. Mozart se setkal s Myslivečkem roku 1770 v Bologni, 15. 5. 1771 v Miláně, roku 1773 v Itálii; nemocného navštívil jednou na klinice venerických chorob v Mnichově 11. 10. 1777, další návštěvu a Myslivečkův doporučující dopis pro Neapol odmítl pro hrůzu z jeho zdravotního stavu (dochovala se korespondence).
Zlom v kariéře a postupný Myslivečkův pád na dno společnosti přinesla léta 1777 - 1781, kdy se u něj začaly projevovat příznaky venerické choroby (syfilis). Zároveň upadal do dluhů, pozbyl angažmá v operním domě San Carlo v Neapoli. V důsledku toho počátkem roku 1777 opustil Itálii a odjel na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. Josefa) do Mnichova. Při cestě se převrhl s Myslivečkem kočár. Milosrdná tradice o něm tvrdila, že do tržné rány dostal infekci, a proto strávil rok v nemocnici. Na jaře 1778 odtamtud vyšel se znetvořeným obličejem. Syfilis byla pravou příčinou znetvoření jeho tváře i smrti. 5. dubna roku 1780 byla v Římě uvedena jeho poslední opera Antigonos, která svým chmurným laděním u publika zcela propadla.
Mysliveček zemřel chudý a osamělý v Římě. Příznivci jeho hudby mu však vystrojili honosný pohřeb v kostele San Lorenzo in Lucina, kde se dochovala také jeho náhrobní deska.
Příbuzenstvo
Josefův bratr Jáchym (1737 - 1788) hospodařil v rodinném mlýně v Praze. Sestra Marie Anna (*1741) se stala řeholnicí řádu cisterciaček a pod řeholním jménem soror Bernarda působila v klášteře Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Z téže rodové větve pochází Františka Myslivečková, jež byla v letech 1861–1883 v Praze hospodyní Joachima Barranda (po paní Nerudové, matce Jana Nerudy).
Dílo
Cembalo (klavír)
- Šest sonát
- Sonatiny
- 6 divertimenti (Londýn 1780)
- Rondo
- Sei sonati per il Cemballo
Komorní skladby
- Adagio a Menuet
- Minuetto
- Six Sonatas for the Piano Forte Or Harpsichord with an Accompaniment for a Violin
- Klavírní tria, triové sonáty
- Sonáty pro flétnu, housle a violoncello op.1
- Divertimenta a tre, smyčcové kvartety Sei Sonate a due Violini, Violetta e Basso)
- Smyčcové kvintety (6 Quintetti)
- Oktety pro dechové nástroje
- Sei sonate a due violoncelli a basso
Koncerty
- Klavírní (např.Concerto per Cembalo con Violini e Basso per uso della signora Poloni)
- Koncert pro housle a orchestr C dur
- Koncert pro housle a orchestr E dur
- Koncert pro housle a orchestr F dur
- Koncert pro housle a orchestr A dur
- Koncert pro housle a orchestr D dur
- Koncert pro housle a orchestr G dur Pastorální
- Koncert pro housle a orchestr D dur
- Koncert pro housle a orchestr Es dur
- Koncert pro violoncello a orchestr C dur
- Koncert pro flétnu a orchestr D dur
Orchestrální skladby
- 6 Ouvertur
- 6 sinfonií s názvy 1.–6. měsíce
- 6 Sinfonie a otto
- Sinfonia-Serenata in G
- Sinfonia in C, D, Es, F, G, B aj.
- 6 koncertantních sinfonií op. 2
Chrámové skladby
- Antifona a 4 parti
- další četné antifony
- duchovní árie
- duetta
- litanie
- offertoria
- 2 mše
- Salve regina
Kantáty a oratoria
- několik kantát věnovaných oseckému opatu P.Kaj.Březinovi
- L'Ascenza S.Benedette (Nanebevzetí sv.Benedikta), Padova 1768
- Narcisso al fonte (Narcissus u pramene), Padova 1768
- Il Tobia (Tobiáš) Padova 1769 též jako La famiglia di Tobia, Padova 1769
- Giuseppe riconosciuto (Josef znovu poznaný), Padova 1769
- La Passione di nostro signore Gesu Christo (Ježíšova smrt), Padova 1770
- Betuglia liberata (Osvobozená Betylua), Padova 1771
- Adamo ed Eva (Adam a Eva), Benátky 28.3.1771
- La liberazione d'Israele (Osvobození Izraele), Praha 1775
- Isacco, figura del Redentore (Izák, předobraz spasitele), Florencie 10.3.1776
- Abramo ed Isacco (Abraham a Izák), Mnichov 1777
Opery
Mysliveček složil 26 oper, všechny jsou typu opera seria (dramma per musica) a dělí se na tři dějství, vyjma první z nich, Zmatek na Parnasu.
Josef Mysliveček v umění a tradici
Osobnost Josefa Myslivečka se stala tématem literárních, hudebních a výtvarných děl i filmu:
- Romaneto Il divino Boemo Jakuba Arbesa z roku 1885
- opera Il divino Boemo Stanislava Sudy z roku 1927.
- film Zpověď zapomenutého, scénář a režie Petr Václav, (2015), česko-francouzský dokument, zejména o pražském nastudování opery Olimpiade z roku 2013
- planetka: 10. února 1999 P. Pravec v hvězdárně v Ondřejově objevil planetku sluneční soustavy s označením 1999 CN3 a nazval ji po Josefu Myslivečkovi Mysliveček (53159).
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), Státní hudební vydavatelství, Praha 1986, s. 140
- Bohadlo, Stanislav, Mysliveček, Josef in: Neue Deutsche Biographie 18 (1997), s. 675-. [Online]: http://www.deutsche-biographie.de/pnd118735500.html
- Bohadlo, Stanislav, Josef Mysliveček v dopisech. Opus musicum Brno 1989
- Freeman, Daniel E. Josef Mysliveček, "Il Boemo": the Man and His Music. Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Mysliveček na Wikimedia Commons
- Autor Josef Mysliveček ve Wikizdrojích
- Osoba Josef Mysliveček ve Wikicitátech
- Volně přístupné partitury děl od J. Myslivečka v projektu IMSLP
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Mysliveček
- Díla Josefa Myslivečka na Youtube
- Opera plud k uvedení Myslivečkovy Olimpiade v Praze