Josef Machata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Machata
Osobní informace
Datum narození13. března 1914[1][2]
Místo narozeníRakousko-Uhersko Gajary, Rakousko-Uhersko[3]
Datum úmrtí? 1982 (ve věku 67–68 let)
Místo úmrtíČeskoslovensko Brno, Československo
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník[4]
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1936
1937–
Československo SK Rusj Užhorod (I. liga)
Československo SK Židenice II
00300(0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1958 Československo TJ Spartak ZJŠ Brno
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Machata (13. března 1914 Gajary – 1982 Brno) byl český fotbalový útočník,[4] trenér[5]činovník.[6]

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

československé lize hrál za SK Rusj Užhorod[7][8] ve třech zápasech, aniž by skóroval.[9][10][11][12] Nastoupil v premiérovém prvoligovém utkání tohoto klubu, které se hrálo v neděli 23. srpna 1936 v Prazedomácí Sparta je vyhrála 6:0 (poločas 3:0).[10] Byl také u prvního bodového zisku v duelu s Náchodem, který se hrál v neděli 30. srpna 1936 v Užhorodu a skončil nerozhodně 2:2 (poločas 1:1).[11] Poslední start v nejvyšší soutěži zaznamenal v neděli 20. září 1936 v Praze, kde domácí Slavia porazila SK Rusj vysoko 10:0 (poločas 6:0).[12] Na začátku roku 1937 se vrátil z Užhorodu zpět do Brna, kde hrál za záložní mužstvo Židenic.[4][5][13]

Prvoligová bilance[editovat | editovat zdroj]

Ročník Zápasy Góly Minuty Klub
I. liga 1936/37 3 0 270 SK Rusj Užhorod
CELKEM I. ČS. LIGA 3 0 270

Trenérská a funkcionářská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 byl v Brně založen Dům armády a došlo k ustavení mužstev DA Brno I, DA Brno II, DA Tankista, DA Zenit, DA Šohaj, DA Ocel, DA Jaslo a DA Slovan.[6] Začátkem 50. let se stal Josef Machata vedoucím sportu při Domu armády.[6] Vznikl polovojenský oddíl Žižka Brno, do něhož přešli hráči ze všech dosavadních oddílů brněnské posádky.[6] Klub se potýkal s finančními problémy a v roce 1957 byl včleněn do Dukly Brno.[6]

Na jaře 1958 krátce trénoval A-mužstvo Spartaku ZJŠ Brno (dobový název Zbrojovky), když se stal po Eduardu FardoviJosefu „Pepi“ Bicanovi třetím trenérem v jedné sezoně.[5] Ke konci jarní části ho nahradil František Čejka a Josef Machata se přesunul k mládeži.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Reg. č. 24804 [online]. abscr.cz, 1975-04-21 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  2. Reg. č. 24804, arch. č. 341582 [online]. abscr.cz [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  3. PENC, Stanislav. Evidence zájmových osob [online]. stbezo.info [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  4. a b c STRICHA, Viktor. «ФУТБОЛЬНО-ХОКЕЙНИЙ АЛЬМАНАХ. УКРАЇНА ТА СУСІДНІ ДЕРЖАВИ 1863–1954» [online]. chtyvo.org.ua, 2013 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. a b c d Antonín Zabloudil, František Čapka: 100 let fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno – CERM 2013
  6. a b c d e Miloš Kratochvil: 70 let kopané v Brně – MV ČTO a MFS Brno 1971 (str. 83 a 84)
  7. SELMENSKYJ, Stepan. Футбол Закарпаття. Віхи історії [online]. zakarpattya.net.ua, 2011-06-16 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. SELMENSKYJ, Stepan. Футбол на межі тисячоліття. Частина 1 [online]. ffz.org.ua, 2018-04-18 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. HADŽEHA, Vasyl. ФОТО. Хронологія футболу Закарпаття: рік за роком [online]. ffz.org.ua, 2018-12-17 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  10. a b Polední list (24.08.1936): Ligový debut proti Spartě je nejnevděčnějším úkolem [online]. digitalniknihovna.cz [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  11. a b Polední list (31.08.1936): První bod Rusi Užhorod [online]. digitalniknihovna.cz [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  12. a b Polední list (21.09.1936): Rekordní ligové vítězství Slavie [online]. digitalniknihovna.cz [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  13. BAŇAS, Volodymyr. Українське слово (04.02.1937): «СК Русь», Ужгород озброюється. [online]. myslenedrevo.com.ua, 2011-06-16 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (ukrajinsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]