Josef Kořínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Kořínek

Josef Kořínek (27. května 1829, Trojovice14. srpna 1892, Královské Vinohrady) byl český středoškolský profesor a klasický filolog. Přes třicet let vyučoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Byl autorem latinské mluvnice a cvičebnice řečtiny. Připravil kritické vydání Alexandreidy, Rukopisu královédvorského a zelenohorského i prací Komenského. V jeho díle pokračoval jeho syn Josef Kořínek mladší (1861–1924).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 27. května 1829 v Trojovicích na Chrudimsku v chudé rodině. Po absolvování piaristického gymnázia v Litomyšli odešel roku 1851 do Prahy, kde tři roky studoval na univerzitě klasickou filologii; k jeho učitelům patřili Georg Curtius, František Ladislav Čelakovský a Jan Pravoslav Koubek.[1]

Z Prahy odjel roku 1854 do Banské Bystrice, kde se stal nejprve suplentem, později profesorem na gymnáziu. Chtěl se ale vrátit do Čech. Na vlastní žádost byl v roce 1857 přeložen na gymnázium do Jindřichova Hradce, kde působil 34 let (během let 1875 - 1882 byl rovněž ředitelem). Byl velmi aktivní, vedle klasických jazyků vyučoval i češtinu a francouzštinu a ve volném čase literárně tvořil.[1]

Svými pedagogickými výsledky, pílí, svědomitostí a literární tvorbou si získal respekt kolegů, studentů i odborné veřejnosti. Od biskupa Jirsíka dostal nabídku, stát se ředitelem nově zřizovaného budějovického gymnázia, nakonec ji ale nepřijal. Roku 1890 se stal dopisujícím členem České akademie věd a umění.[1] Byl rovněž členem Svatoboru.[2]

V roce 1891 odešel do důchodu; při té příležitosti byl oceněn rytířským křížem řádu Františka Josefa.[1] Po léčebném pobytu v Piešťanech se přestěhoval na Královské Vinohrady. Eliška Krásnohorská mu nabídla místo ředitele v dívčím gymnáziu „Minerva“, kvůli špatnému zdravotnímu stavu ale musel odmítnout. Zemřel 14. srpna 1892, pohřben byl v Jindřichově Hradci.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hlavním literárním dílem Josefa Kořínka byla Latinská mluvnice (1873 s reedicemi), učebnice pro nižší a střední třídy gymnázií. Používala se na všech gymnáziích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale byla také přeložena do bulharštiny a stala se základním vzorem učebnice pro chorvatské školy.[1]

Jeho další prací v oboru klasické filologie je Cvičebná kniha ku překládání z češtiny na jazyk řecký pro vyšší gymnasijní třídy (1869, 1875).[1]

Kořínek rovněž kriticky upravil a připravil k vydání historické literární památky (skutečné či domnělé):[1]

Vydal i stručný životopis Komenského.[1]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Syn Josef Kořínek mladší (1861–1924) byl také středoškolský profesor, klasický filolog a odborný spisovatel. Od druhé poloviny 90. let upravoval k dalším vydáním Latinskou mluvnici.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h N.. Prof. Josef Kořínek. Světozor. 1892-04-01, roč. 26, čís. 20, s. 239. Dostupné online [cit. 2011-12-05].  
  2. a b Úmrtí. Národní listy. 1892-08-16, roč. 32, čís. 225, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-12-05].  
  3. Úmrtí. Národní politika. 1924-08-24, roč. 42, čís. 234, s. 6. Dostupné online [cit. 2011-12-05].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]