Josef Jaroslav Kalina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Jaroslav Kalina
Josef Jar. Kalina (Jan Vilímek 1887)
Josef Jar. Kalina (Jan Vilímek 1887)
Narození 9. listopadu 1816
Nový Bor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. června 1847 (ve věku 30 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání spisovatel, překladatel a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jaroslav Kalina (9. listopadu 1816 Haida[1]22. června 1847 Praha[2]) byl český básník, literární a přírodní vědec, filosof, sběratel lidové slovesnosti, obrozenec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Haidě (dnes Nový Bor, okres Česká Lípa) jako nejstarší ze tří synů cestmistra (silničního dozorce), v silně germanizovaném prostředí. Své dětství prožil v Doksech, kam se otec s celou rodinou odstěhoval roku 1817.[3] Vystudoval gymnázium postupně Brandýse nad Labem, kam se rodina dále přestěhovala, až roku 1831 otec těžce onemocněl; dále pokračoval ve studiu v Praze, kam odvezl svou matku do blázince. Po matčině smrti roku 1833 a po maturitě odjel do Plzně, kde pod dohledem svého strýce, profesora matematiky a vlastence Josefa Sedláčka studoval filosofii a práva (nedokončil). Pod strýcovým vlivem se též rozvíjelo jeho vlastenecké cítění; začal studovat slovanské jazyky, ale i hebrejštinu, a psát poezii v češtině.

V roce 1845 navštívil Bělehrad, kam se vydal za svou snoubenkou Vilemínou Wolfovou a chtěl si tam najít i práci, vrátil se s nepořízenou. Na zpáteční cestě na jaře roku 1846 navštívil Jána Kollára, pobývajícího v Pešti. Po návratu do Prahy přispíval do časopisů Květy, Česká včela, Vlastimil, Ost und West, zejména veršovanými baladami romantického ladění. Současníci se obdivovali Kalinovu všestrannému nadání, vzdělání a slibné práci v řadě vědních oborů. Vynikal zejména ve filologii (zamýšlel sestavit jazykovou encyklopedii), zabýval se však i filosofií a literární kritikou. Jeho básnická tvorba, neúplně dochovaná, je přetížena jazykovými archaismy a novotvary. Překládal literaturu z angličtiny (Byron), z němčiny (Kleist, Hölty) nebo z polštiny (Mickiewicz). S Karlem Slavojem Amerlingem se podílel na projektu slovanské školy Budeč, stavbu však pro nedostatek financí museli rozestavěnou prodat. V té době se Kalina odstěhoval na Karlovo náměstí do sudu vystlaného senem. Přátelil se rovněž s Josefem Václavem Fričem.

Po celý svůj bohémský život zůstal velice chudý, živ byl většinou z hodin vyučování cizím jazykům. Peníze vydělané úspěšnou epickou básní Kšaft brzy propil. Z těchto důvodů se od něj odvrátily i dvě mecenášky hraběnky Kounicová a Daunová[4]. V pražské policejní přihlášce je uveden sám (bez rodiny), jako povolání má uvedeno učitel (Lehrer) a literát.[5] Zemřel ve svých třiceti letech v ve Všeobecné nemocnici v Praze po dlouhé nemoci (tuberkulóza) roku 1847.[3] Jeho honosný pohřeb zorganizoval pater Václav Krolmus; hrob je na pražských Olšanských hřbitovech (část 002, oddělení 2, hrob 344).[6]

Posmrtné uznání[editovat | editovat zdroj]

Kalinův rodný dům
  • Jeho pohřeb byl považován za jeden z prvních projevů předrevoluční situace roku 1848; průvodu na hřbitov se zúčastnilo 3 000 lidí.[7]
  • Josef Václav Frič zpodobnil Josefa Jaroslava Kalinu v "románku z doby předbřeznové" Naši předchůdci (naposledy vydal Melantrich 1953)
  • Rodný dům Josefa Jaroslava Kaliny v Novém Boru stojí v Kalinově ulici. Je na něm umístěna pamětní deska.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější díla jsouː

  • veršovaný morytát Kšaft. Vypráví o otci, kterého syn přinutil vstát z rakve a sepsat závěť v jeho prospěch. Mrtvý otec však zůstane u stolu, dokud jej do rakve neodvede jeho vnuk. Kšaft poprvé vyšel v roce 1842 vlastním nákladem autora v nákladu deseti tisíc výtisků, setkal se s velkým ohlasem a zlidověl. Bibliofilské vydání roku 1940 vydal Jan Pohořelý s dřevorytem Jana Baucha
  • Hadrnice. Další hrůzostrašný příběh líčí chudou matku, která sebe a děti těžce živí sběrem starých hadrů a kostí. Když nemůže nic sehnat, začne na hřbitově vyhrabávat kosti a rubáše mrtvých, které pak prodává. Mrtví se ženě za to pomstí tím, že ji promění v kamennou kostru. Ani pak žena nenajde pokoj, změní se v upíra a děsí okolí.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Kšaft (1842)
  • Zpěv o povodni roku 1845 (1845)
  • Na matku mou – elegie
  • Hadrnice – balada
  • Básnické spisy z pozůstalosti J. J. Kaliny vydal František Doucha a Jan Křtitel Vlček (1852) s životopisným úvodem Pomněnky z krátké života pouti J. J. Kaliny, znovu vyšly Kalinovy Básnické spisy v Koberově Národní bibliotéce (1874)
  • „Filosofické drobnůstky“ z pozůstalosti J. J. Kaliny vydal pod názvem Upomínka na J. J. Kalinu K. L. Kalina (1870)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Humoristické listy, 28.9.1887, s.380. v systému Kramerius
  3. a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice : Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Josef Jaroslav Kalina, s. 74.  
  4. Vladislav Jindra 7.11.2016 v rozhlasovém pořadu ČR Dvojka Stopy, fakta, tajemství
  5. Policejní přihlášky, Praha, Joseph Kalina
  6. SPH, vyhledávání hrobů dle zesnulých: Josef Jaroslav Kalina
  7. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Jaroslav Kalina, s. 630-633.  
  8. Lužické Hory, Nový Bor: Rodáci a osobnosti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha : Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Jaroslav Kalina, s. 630-633.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]