Josef Hronek (kněz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reverendus Dominus
prof. ThDr. Josef Hronek
prof. ThDr. Josef Hronek
prof. ThDr. Josef Hronek
Církev římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení 1913
Osobní údaje
Datum narození 13. srpna 1890
Místo narození Mladá Boleslav
Datum úmrtí 23. září 1954 (ve věku 64 let)
Místo úmrtí Praha
Národnost česká
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hronek (13. srpna 1890 Mladá Boleslav[1]23. září 1954 Praha) byl český římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog, církevní a literární historik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi studoval na pražské teologické fakultě, vysvěcen byl v roce 1913. Jako kaplan působil ve Vinoři, na Zbraslavi, ve Slaném a v Praze a dále se vzdělával studiem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 19191923 absolvoval obory pedagogika, archeologie a dějiny umění. Intenzívně se věnoval výuce náboženství na obecných a středních školách, působil rovněž jako profesor na Amerlingově učitelském ústavu v Praze.

V letech 19211925 se stal na pražské teologické fakultě nejprve adjunktem a v letech 19281946 suplentem pedagogiky a katechetiky s výjimkou let 19391945, kdy byl nucen práci přerušit. V roce 1937 na fakultě získal doktorát teologie, v listopadu 1945 se po návratu do školy habilitoval, od dubna 1947 byl nejprve mimořádným a od září 1950 řádným profesorem pedagogiky a katechetiky. V roce 1952 převzal vedení katedry praktických oborů a od července téhož roku vykonával funkci děkana CMBF, dislokované mezitím do Litoměřic, kde zůstal až do svého úmrtí v září 1954. Tato kapitola jeho života po roce 1948, v letech tzv. budování základů socialismu, oslabuje jeho kredit, poněvadž byl loajálním nástrojem realizace státní církevní politiky.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vědecká a publikační činnost J. Hronka byla rozsáhlá a zahrnuje vydání bezmála stovky monografií, učebnic, brožur, příruček, modlitebních a náboženských knih (mnohé v několika vydáních) a několika stovek příspěvků v časopisech a příležitostných tiscích, přičemž jeho hlavním oborem byla metodika vyučování náboženství, včetně tvorby učebnic náboženství pro různé stupně škol (např. známá knížka pro děti Cesta k Bohu). Publikoval i v oblasti pedagogiky, historie, církevních a literárních dějin. Věnoval se rovněž redakční práci jako editor knihovny Živé slovo, redigoval věstník Sursum, Sborník Historického kroužku a Kalendář katolického duchovenstva, pracoval rovněž v redakci Bohovědného slovníku, Časopisu katolického duchovenstva nebo Duchovního pastýře. V meziválečném období byl členem Družiny literární a umělecké v Olomouci, která sdružovala katolicky orientované tvůrce a umělce.

Z Hronkovy rozsáhlé literární produkce vybíráme:

  • Katolická literatura česká doby přítomné (Praha 1924)
  • Kněz v českém národním obrození (Praha 1924)
  • Papež Pius XI. (Praha, G. Francl 1929)
  • Česká škola národní v historickém vývoji a v dnešní podobě (Praha G. Francl 1932)
  • Reforma národní školy československé: Vznik, zásady a cíle reformy národního školství v Československé republice 1918-1934 (Praha 1935)
  • O současných směrech pedagogických (Praha, G. Francl 1938)
  • Katechetika. Duch a forma katolického vyučování náboženského (Praha, B. Rupp 1946)
  • Velký katechismus katolického náboženství (1947 – 10. vydání)
  • Didaktika náboženství na školách národních a středních (Praha, ÚSČS 1950)
  • Pedagogika (Praha, ČKCH 1951)
  • Dějiny pedagogiky v obryse (Praha, ÚCN 1953)
  • Methodika náboženské výchovy (Praha ÚCN 1953)
  • Náboženská didaktika (Praha, ÚCN 1954) aj.

Z roku 1923 pochází útlá třicetistránková knížka nazvaná Dnešní směry socialismu (Hradec Králové 1923), která je kritickou analýzou představ socialistických teoretiků o novém uspořádání společnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Mladá Boleslav

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Album reprezentantů všech oborů veřejného života československého. Praha : J. Zeibrdlich, 1927. s. 973
  • ŽUNDÁLEK, František H. Josef Hronek. Praha 1935. 3 s. Zvl. ot. z kalendáře Svatý Vojtěch na rok 1935
  • PETERA, Václav. Géniové církve a vlasti, 12, s. 204. Rkp. uložený v Centrální katolické knihovně KTF UK v Praze
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : CDK, 2005. s. 55
  • NOVOTNÝ, Vojtěch. Katolická teologická fakulta 1939‒1990. Prologomena k dějinám české katolicvké teologie 2. poloviny 20. století. Praha : Karolinum, 2007. s. 153–166, 344
  • BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. Mladá Boleslav, muzeum 2009, s. 72
  • ZIMMERMANNOVÁ, Marie. ThDr. Josef Hronek jako katechetik a pedagog. Praha: Karolinum, 2015. 264 S.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]