Josef Holub (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Holub
Základní informace
Narození 23. února 1902
Holice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. května 1973 (ve věku 71 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, pedagog a houslista
Rodiče Čeněk Holub
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Holub (23. února 1902 Holice11. května 1973 Brno) byl český houslový virtuos a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rozvětvené hudební rodiny. Jeho otec, Čeněk Holub, byl městským kapelníkem v Holicích. Jeho kapela byla proslulá v celém kraji a slavila velké úspěchy i na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Měl 10 dětí, které se všechny uplatnily v hudbě. Josef byl z nich nejmladší a nejnadanější.

Na housle začal hrát pod vedením svého otce. Od svých osmi let pokračoval ve studiu v Brně u Rudolfa Reissiga. Již ve čtrnácti letech (16. dubna 1916) vystoupil jako sólista s Českou filharmonií a provedl v jednom večeru tři houslové koncerty (Mozart, Suk, Max von Schilings). V letech 19181920 byl žákem Otakara Ševčíka v mistrovské třídě Akademie ve Vídni a na mistrovské škole v Praze. Po absolvování houslového studia studoval dále skladbu v Brně u Leoše Janáčka a v Praze u Václava Štěpána. Absolvoval v roce 1924 vlastním Houslovým koncertem c-moll. Ve skladbě i poté pokračoval u Vítězslava Nováka a ve hře na housle se zdokonaloval v interpretačních kurzech, které v Berlíně pořádal Carl Flesch.

V letech 19211922 uvedl za klavírního doprovodu svého bratra Jana řadu koncertů v zemích jihovýchodní Evropy (Jugoslávie, Bulharsko, Řecko, Rumunsko). V roce 1924 se stal koncertním mistrem opery v Záhřebu a primáriem Záhřebského kvarteta. Po dvouletém působení v Bělehradě se vrátil do Čech a působil jako koncertní mistr orchestru bněnského rozhlasu až do roku 1938. Vedle toho hodně cestoval a koncertoval s velkým úspěchem po celé Evropě. Kromě bratra Jana jej na koncertech často doprovázela sestra Růžena. V roce 1932 získal stříbrnou medaili na mezinárodní houslové soutěži ve Vídni. Vídeňská kritika jej řadila vedle Františka Ondříčka, Jana Kubelíka a Váši Příhody mezi nejvýznamnější české houslisty. Do dějin české hudby se zapsal i tím, že v témže roce založil Janáčkovo kvarteto a následujících 6 let je vedl.

Po krátkém působení u rozhlasových orchestrů v Košicích, Bratislavě a v Ostravě přijal místo koncertního mistra u orchestru Zemského divadla v Brně. Po 2. světové válce byl koncertním mistrem v Divadle 5. května v Praze a Filmového symfonického orchestru. Kromě toho, se v roce 1947 stal primáriem Ondříčkova kvarteta, které vedl až do roku 1956. Současně působil také jako profesor houslové hry na brněnské konzervatoři.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Houslové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Cavatina, pro sólové housle, 1908
  • Tři skladby, 1916
  • Čtyři houslové skladby, op. 4, 1922
  • Introdukce
  • Serenata
  • Intermezzo
  • Melodie
  • Tanec vážek
  • Vzpomínání
  • Capriccio
  • Extase
  • Burleska, (1934)
  • Scherzo, op. 6
  • Dumka, op. 7
  • Balada, op. 8
  • Tři Paganinské caprice, op. 9
  • Čtyři skladby, op. 14

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Koncert c-moll, op. 9 (dříve op. 6), pro housle a orchestr, 1922–24
  • Koncert cis-moll, op. 13 (dříve op. 10), pro housle a orchestr, 1931
  • Koncert, op. 20, pro housle a orchestr, 1954–55;
  • Orchestrální suita, op. 11 (dříve op. 8), 1924
  • Orchestrální suita pro smyčcový orchestr

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet, op. 10 (dříve op. 7), 1924
  • Smyčcový kvartet, op. 19 – nedokončený
  • Smyčcový sextet, op. 11, 1932.

Jiné drobné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní skladby, op. 1, 1915
  • Tři klavírní skladby, op. 2
  • Tři klavírní skladby, op. 17
  • Drobné skladby pro flétnu a trubku
  • Písně, op. 2

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), (Praha ,1963, SHV)
  • Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961, s. 88).
  • Kozák, Jan: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha 1964, s. 369).
  • Budiš, Ratiboř: Slavní čeští houslisté (Praha 1966, s. 126).
  • Konzervatoř Brno. Sborník k 50. výročí trvání první moravské odborné umělecké školy (Brno 1969, s. 99).
  • Vratislavský, Jan: Janáčkovo kvarteto (Praha 1975, s. 8).
  • Žídek, František: Čeští houslisté tří století (Praha 1979, s. 80, 162–163, 316–317).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]