Josef Hofmann (politik)
| Josef Hofmann | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1901 – 1904 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Všeněmecké sjednocení |
| Narození | 19. března 1858 Karlovy Vary  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. června 1943 (ve věku 85 let) Karlovy Vary  Německá říše |
| Občanství | Československo |
| Profese | politik, pedagog, spisovatel, etnograf, středoškolský učitel, učitel, vlastivědec a dialect writer |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Hofmann (19. března 1858 Karlovy Vary[1] – 21. června 1943 Karlovy Vary[2]) byl rakouský a český pedagog, etnograf a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Josef Hofmann se narodil 19. března 1858 v Karlových Varech v domě Bílá srna, který stával na místě hotelu Pupp. Pocházel ze saského Zwickau z rodiny významných cínařů. Gymnázium studoval v Lokti a učitelské studium ukončil v Chomutově. Od srpna roku 1879 pracoval na karlovarské měšťance jako pomocný učitel a od roku 1887 pak jako učitel odborný. Roku 1890 založil v Karlových Varech obchodní učňovskou školu a vedl ji po dobu sedmi let. Od roku 1916 do odchodu do penze v roce 1919 byl ředitelem měšťanské školy v Karlových Varech.[3]
Byl vždy veřejně aktivní. V období let 1890–1919 zasedal v karlovarském obecním zastupitelstvu.[2] Počátkem 20. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1901 byl zvolen v kurii městské (volební obvod Karlovy Vary) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k všeněmcům.[4] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1904.[5][6]
Josef Hofmann byl v roce 1943 u příležitosti svých 85. narozenin jmenován čestným členem Karlovy univerzity v Praze. V témže roce Josef Hofmann zemřel. Jeho hrob se nachází v Karlových Varech na Ústředním hřbitově v Drahovicích.[3]
Sběratelská a výzkumná činnost
[editovat | editovat zdroj]Josef Hofmann byl znám svojí národopisnou sběratelskou a výzkumnou činností. Ve známost vešel také básnickou a prozaickou tvorbou v německém chebském (egerlandském) nářečí, kterým hovořili lidé i na Karlovarsku. V tomto dialektu napsal mnoho knih, textů písní i divadelních her. Úplnou biografii jeho knižních publikací lze nalézt v oslavném sborníku "Josef Hofmann Volksbuch", vydaném v Karlových Varech roku 1938 zásluhou Otto Zerlika.[3]
Národopisná díla Josefa Hofmanna, shrnuta do dvou publikací, jsou základními prameny i pro dnešní badatele.[3]
Publikace o lidové architektuře Karlovarska
[editovat | editovat zdroj]- Venkovská architektura, vybavení a lidové umění 18. a 19. století v karlovarském kraji, originální název „Die Ländliche Bauweise, Einrichtung und Volkskunst des 18. und 19. Jahrhunderts der Karlsbader Landschaft“, vydána v roce 1928, obsahuje 215 fotografií a zabývá se tématy:[3]
- vznik a půdorys obcí
- venkovský dům, kostely, kapličky a jiné stavební památky
- zařízení lidových obydlí
- nářadí a domácí náčiní
- nábytek
- sklo, porcelán a cín
- otop a osvětlení obydlí
- venkovská zahrada, květiny a rostlinstvo
- domovní nápisy
- pomístní názvy, lidové přezdívky
Lidové oblečení a obyčeje
[editovat | editovat zdroj]Kniha dokresluje národopisný obraz Karlovarska. První verze vyšla v roce 1908. Vydání z roku 1932 je rozšířeno o text, 344 fotografií a množství autorových dokumentárních kreseb.[3]
Jiné Hofmannovy práce
[editovat | editovat zdroj]Další publikace (výběr):[3]
- Soubor pověstí Karlovarska, v originále „Sagen der Karlsbader Landschaft“, historické příběhy s ilustracemi Waltera Klemma.
- Studie o barokní architektuře severozápadních Čech, časná práce z roku 1898 zaměřená především na osvětlení umělecko-historického významu kostela Maří Magdaleny v Karlových Varech.
- Román „Schach den Schlicken“, beletristicky ztvárněné události z období šlikovských nepokojů na Loketsku v 15. a 16. století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Karlovy Vary
- 1 2 Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hofmann, Josef (1858–1943), Heimatforscher, Schriftsteller und Mundartschriftsteller, s. 381. (německy)
- 1 2 3 4 5 6 7 BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Cheb: Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Karlovy Vary ve spolupráci s Vydavatelstvím Promenáda a za finanční podpory města Karlovy Vary a firmy Baustav, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Josef Hofmann, národopisec, spisovatel a básník, s. 36–38.
- ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 106.
- ↑ Digitální knihovna › Sněm království Českého 1901–1907 › 2. zasedání › Stenoprotokoly › 5. schůze › Čtvrtek 18. května 1905 [online]. psp.cz [cit. 2013-12-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hofmann (politik)
