Josef Fischer (filosof)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. PhDr. Josef Fischer
Josef Fischer
Josef Fischer
Narození2. dubna 1891
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. února 1945 (ve věku 53 let)
Neubrandenburg
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěPraha
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, spisovatel, sociolog, filozof a překladatel
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Fischer (2. dubna 1891, Kolín[1]19. února 1945, Neubrandenburg, Německo) byl český filozof, sociolog, publicista, překladatel, bratr literárního vědce Otokara Fischera.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě (1908) vystudoval na pražské filozofické fakultě filozofii, dějepis a zeměpis (PhDr. v roce 1913 na základě práce Filosofie dějin Františka Palackého). Od roku 1915 působil jako středoškolský profesor krátce na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, pak v Lounech (1915–1919; tuto etapu jeho života zpracoval beletristicky v románě Pavel a Hedvika jeho tehdejší student Karel Konrád), pak na reálce v Praze–Karlíně a od roku 1931 na reálném gymnaziu v Praze–Libni. V roce 1928 se habilitoval pro obor dějiny filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,[2] na níž pak také přednášel jako soukromý docent[3][4] (nehonorovaný) moderní filozofii. Zabýval se zejména filozofií dějin, zvláště historicko-filozofickými názory Františka Palackého.

Ve 20. a 30. letech byl významným představitelem levicové sociálně demokratické inteligence sdružené kolem Dělnické akademie. Do různých časopisů psal články orientované v duchu masarykovské demokracie a protifašisticky. Ve 30. letech se výrazně angažoval v protifašistickém hnutí (v letech 1937–1938 byl předsedou Společnosti přátel demokratického Španělska[5]), ve 40. letech pak v protinacistickém odboji.

Josef Fischer byl jedním z iniciátorů manifestu Věrni zůstaneme, vůdčí osobností Petičního výboru Věrni zůstaneme a hlavním autorem jeho programového dokumentu Za svobodu, do nové ČSR, nastiňujícího vývoj poválečné ČSR a přijatého za program celé domácí nekomunistické rezistence. Podílel se také na zpravodajských aktivitách pro zahraniční odboj a šíření ilegálních tiskovin. V říjnu 1941 jej gestapo zatklo, 1941–1943 byl vězněn v pankrácké veznici v Praze, odkud se pokoušel i nadále kontaktovat a vést odboj. Koncem roku 1944 byl odsouzen v Berlíně k trestu smrti a v únoru 1945 popraven. Odboje se aktivně účastnila i jeho manželka Milena Fischerová-Balcarová (1905–1945), česká herečka, recitátorka, hlasatelka a lektorka pražského rozhlasu, jež zahynula v březnu téhož roku v koncentračním táboře Ravensbrück.

V roce 1995 byl doc. PhDr. Josefu Fischerovi udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Uvedeny jsou pouze monografie a některé překlady. Výběr z časopiseckých článků Josefa Fischera lze nalézt v knize: GABRIEL, Jiří (ed.) Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova universita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2 [Heslo „Josef Fischer" je na str. 126–127.]– dostupné též online

Monografie[editovat | editovat zdroj]

výběr
  • FISCHER, Josef. Presidentův program. Praha: Stanislav Minařík, 1921, 77 s. Dostupné online.
  • FISCHER, Josef. František Palacký o minulosti pro budoucnost. Praha: Svaz národního osvobození, 1926, 102 s.
  • FISCHER, Josef. Myšlenka a dílo Františka Palackého. Kniha první. Praha: ČIN – tisk. a nakl. družstvo českosl. legionářů, 1926, 302 s.
  • FISCHER, Josef. Myšlenka a dílo Františka Palackého. Kniha druhá a třetí. Praha: Čin, 1927, 381 s.
  • FISCHER, Josef. Případ Petra Korčáka : vypravování o zoufalé bídě legionáře. Brno : Družstvo Mor. Legionář, 1928, 14 s.
  • DRATVOVÁ, Albína; FISCHER, Josef; KOZÁK, Jan Blahoslav. Filosofie a školy. Praha: Čin, 1933, 100 s.
  • FISCHER, Josef. Válka a mír v antické filozofii. Praha: Čin, 1935, 109 s.
  • FISCHER, Josef . K dnešnímu postavení filosofie. Praha: nákladem vlastním, typ. Orbis, 1936, 51 s.
  • FISCHER, Josef. Poslání Československa v boji o demokracii. Brno : Ústřední spolek jednot učitelských v zemi Moravskoslezské, 1937, 27 s.
  • FISCHER, Josef; PATZAK, Václav; PERTH, Vincenc. Jejich boj: Čemu slouží SdP. Praha: Nová Svoboda, 1937, 148 s.
  • FISCHER, Josef; JANKOVEC, Volfgang; PATZAK, Václav; ŠKRACH, Vasil Kaprálek. Čtyři stati o TGM. 1. vyd. Praha: Dělnické nakladatelství v Praze, 1947, 78 s.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

výběr
  • HOFFMANN, Ernst T. A. Cizí dítě. Přeložil J. Fischer. S úvodem dra O. Fischera. Praha: Topič, 1910. 66 s.
  • MEYER, Conrad Ferdinand. Páže Gustava Adolfa. Přeložil Jos. Fischer. Hradec Králové: Melichar, [1912]. 72 s. Melicharův Výkvět světových literatur.
  • MEYER, Conrad Ferdinand. Mnichova svatba. Přeložil Jos. Fischer. Hradec Králové: Melichar, 1912. 145 s. Melicharův Výkvět světových literatur.
  • NIETZSCHE, Friedrich. Přehodnocení všech hodnot: [fragment]. Předmluva a kniha první, Antikrist. Přeložil a poznámkami opatřil Josef Fischer. V Praze: Alois Srdce, 1929. 103 ,[I] s. Spisy Friedricha Nietzscheho; sv. 3.
  • NIETZSCHE, Friedrich. Ecce homo: Jak se stát, čím kdo jsme. Přeložil a poznámkami opatřil Josef Fischer. V Praze: Alois Srdce, 1929. 132, [III] s. Spisy / Friedrich Nietzsche; Sv. 4.
  • GOETHE, Johann Wolfgang von. Spříznění volbou a jiné prosy. V Praze: Fr. Borový, 1932. 655 – [IV] s. Pantheon; Sv. 70. Spisy J.W. von Goethe; Sv. IX. [Přeložili: Jos. Fischer (Pohádku a Novelu), Otokar Fischer (Pedagogickou provincii, Z maxim a reflexí, Fragment o přírodě), Blažena Plecháčová (Padesátiletého) a Erik A. Saudek (Spříznění volbou).]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce židovské náboženské obce v Kolíně
  2. FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 1 (A–G). Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1985, 900 s. [Heslo „Josef Fischer" je na str. 707–708.]
  3. GABRIEL, Jiří (ed.) Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova universita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2 [Heslo „Josef Fischer" je na str. 126–127.]
  4. KRÁL, Josef. Československá filosofie: Nástin vývoje podle disciplin. Praha: Melantrich, 1937, 337 s. [O doc. Fischerovi viz str. 235.]
  5. Malá československá encyklopedie. Svazek 2., D–CH. Praha: Academia, 1985, 969 s. [Heslo „Josef Fischer" je na str. 456.]
  6. Viz seznam nositelů na webu – www.hrad.cz dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GABRIEL, Jiří (ed.) Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova universita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2 [Heslo „Josef Fischer" je na str. 126–127.]
  • FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 1 (A–G). Vyd. 1. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1985, 900 s. [Heslo „Josef Fischer" je na str. 707–708.]
  • KRÁL, Josef. Československá filosofie: Nástin vývoje podle disciplin. Praha: Melantrich, 1937, 337 s. [O doc. Fischerovi viz str. 235.]
  • KUKLÍK, Jan. Petiční výbor Věrni zůstaneme v období Mnichova a za druhé republiky. Československý časopis historický. 1969, roč. 17, č. 5.
  • TOMEŠ, Josef. Průkopníci a pokračovatelé. Praha: Česká strana sociálně demokratická, 2005. 249 stran
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 318–319. 
  • Docent Dr. Josef Fischer. Věstník židovské náboženské obce v Praze. 1968, č. 11, s. 1–18.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]