Josef Duda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: heslovitost po přidání informací z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Duda&type=revision&diff=16803309&oldid=16739837, typografie>,WP:NPOV a WP:ES
Josef Duda
Velitel Vojenského leteckého učiliště v Prostějově v letech 1945–1948
Velitel Vojenského leteckého učiliště v Prostějově v letech 1945–1948
Narození9. srpna 1905
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. prosince 1977 (ve věku 72 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
NárodnostČeši
Vojenská kariéra
HodnostGenerálmajor (brig. gen. letectva)
Doba služby1923-1948
SloužilČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
FrancieFrancie Francie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Československo Československé státní zřízení v exilu
SložkaČeskoslovenské letectvo (1937-1946)
Cizinecká legie (1939)
Armée de l'air (1939-1940)
Royal Air Force (1940-1945)
Jednotka3. Escadrille „La Fayette“, Groupe de Chasse II/5
312. československá stíhací peruť RAF
Velel37. stíhací letka

45. stíhací letka
64. dálkově zvědná letka
cvičná polní peruť III.
polní peruť V/3
Letka "Sioux" Groupe de Chasse II/5 La Fayette

Letka "A" 312. československá stíhací peruť RAF
Válkydruhá světová válka
Bitvybitva o Francii
bitva o Británii
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Štkpt. let. Josef Duda v Chartres v roce 1939–1940
Wing Commander RAF Josef Duda 1942–1943

Brigádní generál letectva Josef Duda, CBE (9. srpna 1905 Praha Pohořelec[1] – 7. prosince 1977 Prostějov) byl československý důstojník, polní pilot-letec, vychovatel čs. leteckého vojenského dorostu, velitel dálkozvědných a stíhacích letek a perutí, účastník II. národního domácího a zahraničního odboje, operační pilot bitvy o Francii a bitvy o Británii, spojenecký a štábní velitel v letech II. světové války a poválečný velitele Vojenského leteckého učiliště v Prostějově (1. 6. 1945 – 3. 3. 1948).

Spolu s dalšími důstojníky a spolubojovníky byl po komunistickém puči nejprve zlikvidován vojensky (degradován do hodnosti vojína-úderníka), posléze i občansky (zbavením bytu a převedením do dělnických profesí) a až do své smrti se nedočkal rehabilitace (nastala až v roce 1990 vrácením původní hodnosti plukovníka letectva a jmenováním do hodnosti generálmajora in memoriam).

Pamětní deska genmjr. Josefa Dudy CBE, umístěná na budově Gymnázia Jana Keplera v Praze na Hradčanech
Pamětní deska Josefa Dudy na domě kde žil v ulici Sádky 6 v Prostějově. Desku vytvořila Pavla Kačírková.
Dům v ulici Sádky 6 v Prostějově, kde Josef Duda žil.
Vojáci 533. praporu bezpilotních systémů s novým bojovým praporem

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vlastenecké a sokolské rodině na Pohořelci v Praze IV. (dnes Keplerova 14), své matce Marii, rozené Selixové (1879–1921) a otci, Janu Nepomuku Dudovi (1877–1957), který byl zemským okresním šikovatelem a pozdějším čs. štábním kapitánem. Byl mladší ze tří synů.[1] V letech 1911–1916 vychodil Obecnou a měšťanskou školu chlapeckou na Hradčanech (dnes Gymnázium Jana Keplera). Po maturitě v roce 1923 na České státní reálce v Novodvorské ulici na Malé Straně (dnes Gymnázium Jana Nerudy), vstoupil dobrovolně do československé armády (23. odvod) a byl zařazen k Pěšímu pluku č. 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě.

Akademická a vojenská studia (kurzy) v Československu[editovat | editovat zdroj]

1923/25 – studia ve Vojenské akademii v Hranicích na Moravě

1925/26 – Aplikační škola v Učilišti pro dělostřelectvo v Olomouci (písemná pochvala velitele)

1928 – absolvent Kurzu pěchotního dělostřelectva a jezdeckých pozorovatelů z letounu ve Vojenském leteckém učiliště v Chebu (s vynikajícím prospěchem)

1928 – absolvoval Pozorovatelský kurz ve Vojenském leteckém učilišti v Chebu (vydán Zápisník letů č. 1 – celkem jich až do února 1948 je 7)

1928 – přemístěn od 111. děl. pl. k nejprestižnějšímu Leteckému pluku č. 3. „Generála letce M. R. Štefánika“ do Nitry a zařazen k peruti I/3, posléze dán k dispozici k 7. pozorovací letce v Košicích (později v Olomouci)

1929 – působil u 7. pozorovací letky (přejmenována na Detachement letky 7. Let. pl. 3 gen. let. MRŠ a zařazen do sestavy 13. pozorovací letky v Košicích

1929 – převelen do nově vybudovaného Vojenského leteckého učiliště v Prostějově a přijat do 16. Pozorovací školy pro důstojníky z povolání a zařazen do Školní letky 2. leteckého školního oddílu

1930 – absolvent Pozorovací školy (s výtečným hodnocením) a přemístěn k Leteckému pluku 2 „Dr. Edvarda Beneše“ do Olomouce k nově vytvořené 63. zvědné letce s dislokací v Olomouci a Přerově

1932 – absolvoval Fotografický kurz při Vojenském studijním ústavu v Praze (skvělé hodnocení)

1933 – jmenován leteckým technickým pobočníkem u Leteckého pluku 2 v Olomouci

1933 – absolvoval Mechanický kurz pro důstojníky letectva u Zemského leteckého skladu II. v Olomouci

1933 – přemístěn do Vojenského leteckého učiliště v Prostějově a zařazen do Pilotní školy elementární a následně do Pilotní školy pokračovací VLU tamtéž

1933 – zařazen do Pilotní školy stíhací VLU v Chebu (vyslovena pochvala a uznání od Ministerstva národní obrany (MNO) za chladnokrevnost a rozhodnost) a odeslán k 35. stíhací letce k Leteckému pluku 2 do Olomouce

1933/35 – jmenován leteckým instruktorem, pedagogem a vychovatelem Školy leteckého dorostu VLU v Prostějově (za svou činnost kdy vyškolil desítky vynikajících čs. vojenských pilotů obdržel pochvalu velitele VLU)

1935 – odeslán k Leteckému pluku 3 MRŠ do Bratislavy a byl zařazen k 38 stíhací letce s dislokací ve Vajnorech

1936/37 – jmenován zatímním velitelem 64. dálkově zvědné letky Let. pl. 3 MRŠ v Piešťanech

1937 – převzal velení 37. stíhací letky Let. pl. 3 ve Vajnorech

1937/38 – nastoupil a působil jako instruktor do Pilotní školy v Nitře, dále jako velitel do Pilotní a výcvikové školy v Piešťanech a ve Výcvikovém středisku ve Spišské Nové Vsi

1937/39 – jmenován velitelem stíhací letky 45  Let. pl. 3 MRŠ v Piešťanech a ve Spišské Nové Vsi

1938/39 – za branné hotovosti státu a v období mnichovské krize převzal velení stíhací polní letky 45, stal se velitelem cvičné perutě III. v Piešťanech a velitelem polní perutě V/3 s dislokací ve Spišské Nové Vsi. Dvacetiletou leteckou bilanci uzavřel v Zápisníku letů č. 4 těmito údaji: létal na 38 typech letounů, a vykonal 4700 letů v délce trvání 1240 hodin

1939 – po okupaci českých zemí zahájil ještě na Slovensku přípravu na odbojovou činnost, po návratu do protektorátu pokračoval v ilegalitě v Praze (spolu s celou rodinou) do přechodu polských hranic

1945 – v Londýně navržen na Řád britského impéria (udělen 1947) a na Československý Řád bílého lva (udělen 2002)

1945 – jmenován od 1. 6. zatímním velitelem Vojenského leteckého učiliště v Prostějově

1945 – jmenován předsedou Hanáckého aeroklubu generála letce Aloise Vicherka v Prostějově, stal se potvrzeným velitelem VLU, velitelem letišť Prostějov-Stichovice I. a II., Olomouc a posádkovým velitelem města Prostějov

1947 – vyslán MNO do I. turnusu pro vybrané generály a plukovníky a zároveň definitivně ustanoven velitelem VLU v Prostějově a posádky města – vyřazoval první poválečné čs. vojenské piloty-letce a byl před jmenováním do hodnosti brigádního generála letectva

1948 – po komunistickém puči patřil již 27. 2. mezi první zlikvidované velitele čs. branné moci

1949–1965 – po degradaci vojenské, nastala i degradace lidská a existenciální – stal se dělníkem, posléze až do roku 1965 řidičem n. p. Železárny Prostějov

Polsko[editovat | editovat zdroj]

1939 – překročení protektorátních hranic 8. 6. (skupina pod Dudovým vedením v sestavě: npor. let. Josef Hudec, por. let. Stanislav Fejfar, a čet. let. Otto Hrubý) – směr Krakov, kde na tamním čs. konzulárním středisku obdržel č. 253 v zahraničním odboji a zavázal se k pětileté službě ve francouzské Cizinecké legii; stal se velitelem II. lodního 140členného vojenského transportu směřujícího z Gdyně do Boulogne sur Mer.

Francie[editovat | editovat zdroj]

1939 – v Paříži se stal z rozhodnutí Československé vojenské správy koordinátorem v rozdělování čs. letců, kteří dopluli v dalších transportech do Francie

1939 – do zahraniční vojenské služby byl odveden v Paříži 2. října 1939; v září obdržel hodnost Lieutenant-Pilote a byl převeden pod patronaci francouzského letectva (L´Armée de l'Air) a přemístěn do Ústředního stíhacího výcvikového střediska č. 6 v Chartres, kde připravoval podmínky pro přijetí čs. letců a jejich přeškolování na americké a francouzské letouny

1940 – v květnu povýšen do hodnosti Le Capitaine-Pilote a podnikal výcvik na amerických strojích Curtiss Hawk H.75C.1

1940 – začala letecká bitva o Francii – 18. 5. obdržel rozkaz k okamžitému přesunutí na frontovou linii do prostoru Toul-Croix de Metz, kam byl vtělen k legendární 3. Escadrille „La Fayette“ do polní peruti Groupe de Chasse II/5, v jejíž české části velel letce Siouxů. V průběhu bojů sestřelil dva a půl nepřátelského letounu (Dornier-Do-215, Heinkel He-111 a Henschel H126) na strojích C.H. 75 č. 63, 140 a 284). Po kapitulaci Francie, odletěl s perutí do Severní Afriky, kde přistál na polním letišti Saint-Denis du Sig u Oranu. Nastala anabáze přesunu z Oranu, Alžíru do Casablancy, odkud následoval přesun do Gibraltaru. Československou a francouzskou leteckou bilanci uzavřel Zápisník letů s pozoruhodnou bilancí: vykonal 4842 letů v době trvání 1319 hodin 15 minut

1940 – z Gibraltaru se 21. července vydalo 20. lodních konvojů směrem k břehům Velké Británie

Velká Británie[editovat | editovat zdroj]

1940 – začala letecká bitva o Británii – 4.–5. srpna vylodění v Cardiffu a přemístění do karanténního pobytu v Cholmondeley Park u Chesteru, odkud do Československého depa v Cosfordu, kde byl 17. 8. přijat do Dobrovolnické zálohy RAF (Royal Air Force Voluntary Reserve)

1940 – Pilot Office P/O (podporučík) – v RAF veden pod č. 83224 [2]

1940 – přemístěn na leteckou bázi RAF v Duxfordu, kde se zformovala a ustanovila 29. 8. elitní sestava čs. letců do – 312. čs. stíhací perutě (Noth 312 (Czech) Fighter Squadron) RAF, která v B. of B. hájila vzdušný prostor nad přístavem Liverpool

1940 – povýšen do hodnosti Flight Lieutenant (kapitán) a stal se velitelem letky A, je úředně veden jako Battle of Britain Fighter Pilot a jeho jméno je uvedeno v londýnském i pražském památníku letců RAF a ve všech oficiálních dokumentech vztahujících se k B. of B.

1940/41 – po ukončení operační činnosti se stal zalétávacím pilotem a instruktorem v druhosledových jednotkách RAF

1941 – absolvoval speciální kurz ve Spojovací škole (Signal Schoul 2, SS of Jatesbury (s vynikajícím prospěchem) a jmenován do čs. hodnosti majora letectva

1941/42 – přiznána britská hodnost Squadron Leader (major), odeslán na Inspektorát čs. letectva do Londýna (výcvikový referent, posléze přednosta III. (studijního) oddělení, v červnu 1942 přebíral v britské hodnosti Wing Commander (podplukovník) systematizované místo velitele Československé náhradní a výcvikové letecké jednotky (Czechoslovak Depot) v St. Athanu ve Walesu (za uvedené zásluhy o rozkvět čs. letectva vyslovena pochvala inspektora čs. letectva)

1943/44 – přiznána britská hodnost Group Captain (plukovník) – ustanoven styčným důstojníkem mezi Velitelstvím vzdušné obrany HQFC RAF a mezi Čs. inspektorátem a také určen velitelem Čs. studijní skupiny složené z nejzkušenějších specialistů a letců; zároveň se spolupodílel na všech významných operacích anglo-amerických vzdušných a pozemních sil v hlavním štábu Overlordu generála Dwighta D. Einsenhowera a velitele spojeneckých vzdušných sil Air Chief Marshal sira Traforda Leigh-Malloryho, KCB, GCMG, DSO, které významným způsobem rozhodly o ukončení II. světové války v Evropě. Jmenován do čs. hodnosti podplukovníka letectva – za svou práci obdržel z nejvyšších míst jak spojenecká, tak československá uznání a pochvaly

1945 – návrat do vlasti dne 18. 5. s prvním sledem čs. politiků a vojenských činitelů

Povýšení[editovat | editovat zdroj]

1923 – vojín s prezentací a přidělením k 1. náhradní rotě

1923 – nadpočetný frekventant s přidělením do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě

1923/24 – vojenský akademik s přidělením v I. ročníku do oddílu dělostřelectva k 1 náhradní rotě, posléze přemístěn k 1. polní rotě;  ve II. ročníku přiřazen do 2. baterie VA

1925 – poručík dělostřelectva vyřazený z VA

1925 – poručík dělostřelectva přemístěn ke 2. baterii 111. dělostřeleckého pluku v Košicích

1925/26  – poručík dělostřelectva u 107. dělostřeleckého pluku v Olomouci

1926/28 – poručík dělostřelectva u 111. dělostřeleckého pluku v Košicích

1928 – jmenován MNO po úspěšných leteckých zkouškách – dělostřeleckým pozorovatelem-letcem v Nitře, Košicích a Olomouci

1929 – nadporučíkem dělostřeleckým pozorovatelem-letcem

1931 – jmenován MNO polním pozorovatelem-letcem u Leteckého pluku 2 v Olomouci

1933 – jmenován MNO pilotem-letcem ve VLU  v Prostějově

1934 – jmenován MNO polním pilotem-letcem

1935 – kapitán polní pilot-letec (nejmladší čs. důstojník letectva) u Leteckého pluku 3 na Slovensku

1938 – štábní kapitán polní pilot-letec

1941 – major letectva

1943 – podplukovník letectva

1945 – plukovník letectva a velitel VLU v Prostějově

1948 – odstaven ze všech armádních funkcí

1949 – degradován do hodnosti vojín-úderník

1990 – vrácena hodnost plukovníka

1990 – generálmajor letectva in memoriam

Řády, vyznamenání a odznaky (výběr)[editovat | editovat zdroj]

1931 udělen Odznak čs. polního pozorovatele-letce
1934 udělen Odznak čs. polního pilota-letce
1940 Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939
1944 TCH CS voj pametni medaile (F-VB) BAR.svg Československá vojenská pamětní medaile čs. armády v zahraničí (se štítky Francie a Velká Británie)
1944 Československá medaile za zásluhy, I. stupeň - stříbrná Československá medaile za zásluhy, I. stupně
1946 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
2002 Řád Bílého lva Český Řád bílého lva komturské třídy – udělen in memoriam
2020 Kříž obrany státu ministra obrany České republiky Český Kříž obrany státu – udělen in memoriam
1939 Odznak francouzské Cizinecké legie
1940 Odznak francouzského polního pilota-letce
1940 Odznak francouzské perutě II/5 „La Fayette“, escadrille „Sioux“
1940 Croix de guerre Francouzský válečný kříž 1939 (s dvěma armádními citacemi)
1940 Odznak britského pilota-letce RAF
1945 Hvězda 1939–1945 Hvězda 1939–1945 (se štítkem Battle of Britain)
1945 Medaile Za obranu (Velká Británie) Medaile Za obranu 1939–1940
1945 Válečná medaile 1939–1945 Válečná medaile 1939–1945
1947 Řád britského impéria, III. třída Řád britského impéria komturského stupně C.B.E.
1944 Odznak polského pilota-letce
1947 Řád Za národní zásluhy se stříbrnými paprsky (2. st.).png Jugoslávský Řád Za zásluhy o národ II. třídy

Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 99, obraz 374
  2. ↑ Vojenský ústřední archiv, Letecká karta: Duda Josef
  3. ↑ 533. prapor bezpilotních systémů [2020- ] : Průzkumné prapory. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Archivní zdroje (výběr):

  • VHÚ AČ a VHA AČ Praha
  • Centralne Archiwum Wojskowe, Warszawa-Rembertów
  • Ambassade de France en Republique Tchéque-Mission Militare, Prague
  • Ambassadora de la République Socialiste Fédérative de Yugoslavie, Prague,
  • Ministére de la Défence-Cabinet du Ministre, Sous-Direction des Bureaux du Cabinet Bureau des Decorations, Paris
  • Service Historique de L´Armée de l'Air France (SHAA), Vincennes, Archives
  • Aviation Records RAF Museum Hendon, London
  • Office of the Defence Attaché British Embassy of Prague, Office of the Air Attaché RAF British Embassy of Prague,
  • Public Record Office, Kew, Richmond, The Royal Air Forces Association, London

Česká a zahraniční literatura (výběr)

  • Biografický slovník českých zemí (Dot-DVO) – heslo: Duda, Josef, s. 414, Historický ústav ČSAV, Libri Praha 2011 ISBN 80-7277-214-7
  • Československý biografický slovník – heslo: Duda, Josef, s. 121, Encyklopedický institut ČSAV, Academia, Praha 1992 ISBN 80-200-0443-2
  • Duda, Josef – Duda, Zbyněk M.: Válečná ohlédnutí, Naše vojsko, Praha 1995 ISBN 80-206-0475-8
  • Duda, Zbyněk M.: Velitel stíhacího letectva – Životní osudy G/Cpt. RAF, brig. gen. let. Josefa Dudy, CBE, Naše vojsko, Praha 2005 ISBN 80-206-0425-1
  • Duda, Zbyněk M.: Sborový generál Ing. Alois Vicherek, Svět křídel, Cheb 2010 ISBN 978-80-86808-86-4
  • Duda, Zbyněk M.: Kronika osobností: Alois Vašátko a jeho dva kmenoví fotografové (věnováno 105. výročí genmjr. Josefa Dudy, CBE), Historický kaleidoskop č. 2/2010, Praha 2010 ISSN 1802-1409
  • Duda, Zbyněk M.: Legendy československého letectví, Netopejr, Praha 2011 ISBN 978-80-87044-42-1
  • Duda, Zbyněk M.: Historie staropražské rodiny, Historický kaleidoskop č. 1/2016, Praha 2016 ISSN 2464-7616
  • Gisclon, Jean: Chasseursau groupe L'escadrille „La Faytte“ II/5, France-Empire, Paris 1994 OCLC 417446735
  • ICARE No 131: La Bataille de France Les Tchéques 1939–1940, Revue de l'aviation francaise, Volume YV., edit.par le Syndicat Nacional des Pilotes de Ligne, France, Paris 1989 OCLC 907786037
  • Tessier, Roland: Carnets de Patrouilles 1939–1940, edit. Baudineére, Paris 1941 OCLC 1066778630
  • Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století (I. díl – A–J) – heslo: Duda, Josef, s. 264, Paseka, Praha 1999 ISBN 80-7185-245-7
  • Váňa, Josef – Sigmund, John – Madior, Emil: Příslušníci československého letectva v RAF – heslo: Duda, Josef, s. 31, 158, 169, 191, 213, MNO-Avis, Praha 1999 ISBN 80-86049-58-2
  • Wynn, Kenneth G.: Men of the Battle of Britain-60th – The Pilots and Aicrew from throughout the British Empire and her Allies who flew with the RAF Fighter Command, between July 10th and October 31 1940 – heslo: Duda, Josef, C.B.E. s. 142, Anniversary Edition CCB Associates RAF,W.E. Baxter Ltd. East Sussex, England 1999 ISBN 094-78-9325-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Duda&oldid=20013137“