Josef Antonín Schneider-Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Antonín Schneider-Svoboda
Josef Antonín Schneider-Svoboda
Narození 28. dubna 1839
Oltingue FrancieFrancie Francie
Úmrtí 26. února 1914 (ve věku 74 let)
Kutná Hora</ br>Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání státní zástupce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Antonín Schneider-Svoboda (28. dubna 1839 Oltingue – 26. února 1914 Kutná Hora[1]) byl státní zástupce, zemský soudní rada a jedna z postav Hilsneriády.

Původ a dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. dubna 1839 ve vsi Oltingue v departmentu Haut-Rhin, coby Joseph Antoine Schneider.[2] Jeho otec Aloyse Schneider byl původní profesí barvíř a později se stal starostou obce.

Od roku 1863 žil u měšťana Emanuela Svobody a jeho manželky v Kutné Hoře. Na jejich počest pak převzal jejich příjmení, Svoboda[3].

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po vystudování práv působil u kutnohorského soudu. Roku 1878 se Schneider-Svoboda stal vrchním zemským soudním radou a návladním se sídlem v Praze. V té době obdržel[4] Řád Františka Josefa. O rok později se vrátil do Kutné Hory a stal se prezidentem tamního krajského soudu.

Hilsneriáda[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1899 vznesl Schneider-Svoboda žalobu[5] na Leopolda Hilsnera za to, že rituálně zavraždil devatenáctiletou Anežku Hrůzovou. Státní zástupce Schenider-Svoboda, stejně jako většinová společnost, uvěřil ve vinu slaboduchého polenského mladíka židovského původu.[6] Označil za svůj cíl dostat Hilsnera do oprátky, což se mu nakonec povedlo (trest byl ovšem císařem zmírněn na doživotí). Hilsnerovým obhájcem byl Zdenko Auředníček,[7] který byl Schneider-Svobodovým přítelem a společně patřili v Kutné Hoře k vyšší společenské třídě. Po skončení procesu odešel Schneider-Svoboda na půlroční dovolenou, což bylo v očích společnosti bráno jako křivda na státním zástupci a spekulovalo se, že na dovolenou neodešel dobrovolně.

Konec života a smrt[editovat | editovat zdroj]

V závěru života se věnoval dobročinným činnostem. Sponzoroval opravu kaple u Německého Brodu, pořádal sbírku šatstva pro chudé děti, věnoval peníze na restauraci Chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.

Zemřel 26. února 1914 v Kutné Hoře, kde je také pohřben.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kutná Hora
  2. Commune d'Oltingue
  3. FÚ Hradec Králové,matrika z r. 1863
  4. SCHNÜRER,; FRANZ. Der Kaiserlich-Osterreichische Franz-Joseph-Orden. Wien: Bograpisher Verlag, 1912. 390 s. S. 211. 
  5. Hislneriáda-chronologický přehled událostí, Město Polná,30.12.2014,dostupné online
  6. VYLETA, Mark. Crime,Jews and News in Vienna 1890-1914. 1. vyd. London: Brghahn Books, 2007. 253 s. ISBN 978--1-84545-181-3. S. 184. 
  7. KOVTUN, Jiří. Tajupná vražda. Praha: Sefer, 1994. 574 s. ISBN 80-900895-9-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PROVAZ,Lukáš. Čestní občané města Kutná Hora.1.vyd.Kutná Hora : Město Kutná Hora,2013.175s. ISBN:978-80-86699-72-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]