Jonathan Safran Foer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jonathan Safran Foer
Jonathan Safran Foer.jpg
Narození 21. února 1977
Washington, D.C.
Povolání spisovatel
Národnost americká
Alma mater Princetonská univerzita
Významná díla Naprosto osvětleno (2002), Příšerně nahlas a k nevíře blízko (2005)
Manžel(ka) Nicole Krauss (2004–2014)
Příbuzní Joshua Foer (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan Safran Foer (narozen 21. února 1977) je americký spisovatel známý především díky svým dvěma románům Naprosto osvětleno (2002) a Příšerně nahlas a k nevíře blízko (2005). Mezi jeho další dílo z oblasti literatury faktu patří kniha Jíst zvířata (2009) nebo grafický román Tree of Codes (2010). Jeho poslední román Here I Am byl publikován v roce 2016. Do češtiny zatím nebyl přeložen. Mimo svou autorskou činnost vyučuje tvůrčí psaní na New York University.[1]

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Foer se narodil ve Washingtonu, D.C. Albertu a Esther Foerovým. Jeho otec je právník a prezident amerického antimonopolního institutu. Esther Safran Foerová je potomkem přeživších holokaustu původem z Polska. Působí jako poradce v synagoze Sixth & I Historic Synagogue[2][3]. Foer je prostřední ze tří synů v židovské rodině. Jeho starší bratr Franklin je bývalým editorem The New Republic a mladší bratr Joshua je zakladatelem magazínu Altas Obscura. Nadaný, výrazný a citlivý chlapec, kterým Foer v dětství byl, se v osmi letech zranil při nehodě ve školní chemické laboratoři. Následkem bylo „něco jako nervové selhání, které se táhlo po asi tři roky, a během kterého nechtěl dělat „nic jiného než moct vyskočit z vlastního těla.“[2]

Foer navštěvoval soukromou střední školu ve Washingtonu, a v roce 1994 vycestoval spolu s dalšími mladými Američany židovského původu do Izraele v rámci programu sponzorovaného nadací Edgara Bronfmana.[4] V roce 1995 v prvním ročníku Princetonské univerzity se Foer zapsal do úvodního kurzu kreativního psaní vedeného spisovatelkou Joyce Carol Oatesovou,[5] kterou zaujal jeho styl psaní a tvrdila, že má „tu nejdůležitější spisovatelskou vlastnost – energii.“[6] Foer později vzpomínal: „Jako první mě přiměla myslet si, že bych mohl psaní zkusit brát vážně. A to docela změnilo můj život.“[6] Oatesová vedla i Foerovu magisterskou diplomovou práci, ve které zkoumá život své prababičky z matčiny strany Louisy Safran, která přežila Holokaust. Za svou práci obdržel Foer cenu Princetonu za kreativní psaní. 

Po absolvování Princetonu studoval krátce lékařskou fakultu Mount Sinai v New Yorku, kterou ale opustil, aby mohl pokračovat ve své spisovatelské kariéře.[7]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 Foer absolvoval na Princetonské univerzitě, získal titul z filozofie[2] a odjel na Ukrajinu, aby rozšířil svou závěrečnou práci. Roku 2001 editoval sbírku A Convergence of Birds: Original Fiction and Poetry Inspired by the Work of Joseph Cornell, do které přispěl vlastní povídkou s názvem „If the Aging Magician Should Begin to Believe.“ Diplomová práce postupně přerostla v román Naprosto osvětleno (2002; v ČR vydalo nakladatelství BB Art, přeložil Richard Podaný). Kniha získala národní cenu za židovskou literaturu (National Jewish Book Award; 2001)[8], první cenu deníku The Guardian (Guardian First Book Award; 2002)[9] i další ocenění. V roce 2005 byl Foerův první román zfilmován. Scénář napsal a režíroval Liev Schreiber a hlavního protagonistu si zahrál Elijah Wood.[10]

Foerův druhý román Příšerně nahlas a k nevíře blízko byl vydán roku 2005 (nakl. BB Art, překlad Richard Podaný). Na pozadí teroristických útoků z 11. září v New Yorku vypráví příběh devítiletého Oskara Schella, který se vyrovnává se smrtí svého otce, který ve Světovém obchodním centru zahynul. V románu autor používá techniku vizuálního psaní. Proplétající se dějové linie jsou okořeněné fotografiemi dveřních klik a jiných zvláštností a zakončuje je flipbook složený ze 14 fotografií. Použití těchto nezvyklých technik sklidilo chválu[11], ale bylo i terčem nemalé kritiky.[12] Studia Warner Bros. a Paramount natočila podle románu film produkovaný Scottem Rudinem.[13] Režie se ujal Stephen Daldry.[14]

V roce 2005 napsal Foer libreto k opeře Seven Attempted Escapes From Silence, která měla premiéru v berlínské státní opeře 14. září 2005.[15] O rok později nahrál komentář pro dokumentární film If This is Kosher..., který odhaluje proces certifikace košer produktů a zastává se židovského  vegetariánství.[16]

Foer v New Yorku při diskuzi o knize Jíst Zvířata.

Na jaře roku 2008 učil Foer poprvé kreativní psaní fikce externě na Yaleově univerzitě.[17] V současnosti působí na New York University, kde vyučuje studenty magisterského programu.[18] Foerův třetí román Tree of Codes byl vydán v listopadu 2010. Společně s Nathanem Englanderem editoval v roce 2012 novou americkou hagadu (The New American Haggadah).

V roce 2009 vydal Foer knihu Jíst zvířata, která se stala bestsellerem New York Times.[19] Kniha nabízí bohatou morální diskuzi nad některými důsledky rozrůstání farmářských velkochovů. Snaží se vysvětlit proč a jak je možné, že lidé chovají tolik lásky ke svým domácím mazlíčkům a zároveň jsou tak lhostejní k ostatním tvorům[20], a zkoumá, co o nás tento rozpor prozrazuje a jaké příběhy z něj vyplývají. Z velké části se kniha zabývá právě „vyprávěním příběhů“, stejný název ostatně nese první o poslední kapitola. Vyprávěním Foer proniká do hloubky celého tématu, tedy toho, že jíme zvířata, a nakonec naznačuje, že to, jak si vybíráme potravu, vypráví příběh o nás samotných, o naší historii a hodnotách.[21]

V květnu 2012 podepsal Foer smlouvu na dvě knihy s vydavatelstvím Little, Brown and Company. Foerův další román Escape From Children‘s Hospital měl být vydán již v roce 2014, v edičním plánu nakladatelství už však nefiguruje.[22][23]

Foer je také členem představenstva neziskové organizace Farm Forward, která zavádí inovační strategie a podporuje svědomité stravování. Tím se snaží redukovat utrpení farmářských zvířat a prosazovat udržitelné zemědělství.[24]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Vegetariánství[editovat | editovat zdroj]

Už od svých deseti let byl spisovatel občasným vegetariánem. Během dospívání a studií se považoval za vegetariána, ale i tak bezmasou dietu mnohdy porušil. V knize Jíst zvířata byla vydána 2. listopadu 2009. V ní spisovatel prohlásil, že si dlouho nebyl jistý svým názorem na konzumaci zvířat, ale narození jeho prvního syna ho inspirovalo k akci, protože teď v této věci rozhoduje i jeho jménem[21].

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2004 se Foer oženil se spisovatelkou Nicole Kraussovou. Mají spolu dvě děti. Pár se rozešel v roce 2014, zůstávají přáteli a žijí blízko sebe ve svých domovech v Brooklynu[25].

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Někteří kritici vnímají Foera jako názorově polarizovanou postavu moderní literatury kvůli jeho experimentálním technikám psaní. Harry Siegel napsal v kritickém článku pro New York Press: „Foer má být novým Philipem Rothem, ale cukrování se sylogismem, nesmyslnými ilustracemi a typografickými triky na Rotha vůbec nesedí a nijak se nepodobá ani tomu nejpošetilejšímu z jeho díla.“[26] The Huffington Post zařadil Foera na seznam patnácti nejpřeceňovanějších současných amerických spisovatelů.[27]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Literatura faktu[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2000 – cena časopisu Zoetrope: All-Story za beletrii
  • 2003 – cena Young Lions Fiction Award newyorské knihovny
  • 2007 – zařazen mezi nelepší mladé americké spisovatele podle deníku Granta [29]
  • 2007 – ambasador vydavatelství Holtzbrinck naAmerické akademii v Berlíně 
  • 2010 – uveden na seznamu "20 pod 40" týdeníku The New Yorker [30]
  • 2013 – jmenován členem rady U.S. Holocaust Memorial Council [31]
  • 2016 – zařazen na seznam, padesáti nejvlivnějších amerických Židů roku časopisu The Forward [32]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonathan Safran Foer na anglické Wikipedii.

  1. Creative Writing Program. as.nyu.edu [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  2. a b c SOLOMON, Deborah. The Rescue Artist. The New York Times. 2005-02-27. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Sixth & I - Historic synagogue in downtown Washington, DC. Sixth & I [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. What We Learn. www.bronfman.org [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 
  5. NASH, Margo. Learning to Write From the Masters. The New York Times. 2002-12-01. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. a b Jonathan Safran Foer - Identity Theory. Identity Theory. 2003-05-26. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  7. HARTOCOLLIS, Anemona. Getting Into Med School Without Hard Sciences. The New York Times. 2010-07-29. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. NJBA Winners. www.jewishbookcouncil.org [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-16. (portugalsky) 
  9. GIBBONS, Fiachra. Jonathan Safran Foer is this year's winner of the Guardian First Book Award. the Guardian [online]. 2002-12-04 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SCOTT, A. O. A Journey Inspired by Family Becomes One of Forgiveness. The New York Times. 2005-09-16. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. KIRN, Walter. 'Extremely Loud and Incredibly Close': Everything Is Included. The New York Times. 2005-04-03. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. Extremely Cloying & Incredibly False. www.nypress.com. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  13. COMPANY, Houghton Mifflin. Press Release for Extremely Loud and Incredibly Close published by Houghton Mifflin Company. www.houghtonmifflinbooks.com [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 
  14. Stephen Daldry to Bring Safran Foer's Extremely Loud and Incredibly Close to the Screen - HeyUGuys. www.heyuguys.com [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Opera With Libretto by Novelist Jonathan Safran Foer Premieres in Berlin | Playbill. Playbill [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Author Jonathan Safran Foer Addresses Questions About Judaism and Meat. PETA. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  17. Famed author to teach fiction. yaledailynews.com. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  18. Creative Writing Program. as.nyu.edu [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 
  19. Hardcover Nonfiction Books - Best Sellers - December 6, 2009 - The New York Times. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  20. KOLBERT, Elizabeth. Flesh of Your Flesh. The New Yorker. 2009-11-02. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0028-792X. (anglicky) 
  21. a b 1977-, Foer, Jonathan Safran,. Eating animals. New York: Little, Brown and Co 1 online resource (300 vii, 341 pages) s. ISBN 9780316086646. OCLC 462117619 
  22. Foer's next novel deals with childhood tragedy - Blog Post. BookPage.com. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  23. FLOOD, Alison. Jonathan Safran Foer to publish first novel in a decade. the Guardian [online]. 2015-12-21 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Farm Forward Mission. farmforward.com [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-03. (anglicky) 
  25. Authors Foer, Krauss have been separated for a year. www.timesofisrael.com. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  26. Extremely Cloying & Incredibly False. www.nypress.com. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  27. SHIVANI, Anis. Huffington Post [online]. 2010-08-07 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. MENAKER, Daniel. Jonathan Safran Foer’s New Novel Wrestles With the Demands of Jewish Identity. The New York Times. 2016-09-09. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  29. Jonathan Safran Foer | Granta Best of Young American Novelists 2. bestyoungnovelists.com [online]. 2008-08-21 [cit. 2018-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  30. EDITORS, The. 20 Under 40. The New Yorker. 2010-06-07. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. ISSN 0028-792X. (anglicky) 
  31. JTA. Jonathan Safran Foer Named to Holocaust Memorial Council — Jewish Journal. Jewish Journal. 2013-02-07. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. (anglicky) 
  32. Jonathan Safran Foer: Triumphant Return With a New Novel. The Forward. Dostupné online [cit. 2018-02-02]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]