Jonathan Eybeschütz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jonathan Eybeschütz
Eybeschuetz.jpg
Narození 1690
Krakov
Úmrtí 18. září 1764 (ve věku 73–74 let)
Altona
Povolání rabín
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan Eybeschütz (1690, Krakov1764, Altona) byl talmudista a kabalista, který byl známý především svým dlouholetým sporem s rabínem Jacobem Emdenem.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Eybeschützův otec byl rabínem v Ivančicích. Po otcově smrti studoval u Meira Eisenstadta v Prostějově a poté v Holešově. Již v dětství se u něj projevilo velké nadání ke studiu Talmudu. Poté krátce žil ve Vídni. Oženil se s Elkele Spirovou, dcerou rabína Izáka Spiru a žili spolu dva roky v Hamburku.

V roce 1698 započal svoji rabínskou dráhu v Boleslavi, odkud po třech letech odešel r. 1700 do Prahy, kde úspěšně kázal a vedl ješivu. Dostal povolení k tisku Talmudu, ovšem s vynecháním všech pasáží, které byly v rozporu s křesťanskými principy. Některé verze tvrdí, že tak učinil bez konzultace s pražskými rabíny a ti poté odvolali licenci k tisku. V roce 1724 byl poprvé podezříván ze sabatianismu. Dokonce i když veřejně odsoudil sabatiánské hnutí, podezření nezmizelo. Proto byl roku 1736 jmenován pouze dajanem (členem soudního dvora) a ne vrchním pražským rabínem. V roce 1741 se stal rabínem v Metách a od roku 1750 rabínem třech komunit (Altona, Hamburg a Wandsbek).

Byl uznávaným géniem nejméně ve třech oblastech židovské náboženské tvořivosti: Talmudu a židovského práva (Halacha), homiletiky a kabaly. Jeho pravnučka Lucie Domeierová, rozená Ester Gadová (1767-1833) byla vratislavská intelektuálka a básnířka.

Sabatiánská kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Eybeschütz byl opakovaně podezříván z tajného vyznávání sabatianismu, tedy víry v to, že Šabtaj Cvi byl skutečným mesiášem. Spor začal, když rabín Jakob Emden objevil v jeho kabalistických a homiletických textech výrazné spojitosti se známým sabatiánem Judou Lejb Prossnitzem z Prostějova. Jakob Emden obvinil Eybeschütze z kacířství. Většina rabínských autorit z Polska, Moravy a Čech však stála na straně Jonathana Eybeschütze a označila obvinění za „neuvěřitelná".

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Bylo publikováno celkem třicet prací Jonathana Eybeshütze, jejichž předmětem je Halacha. Kromě toho se i dnes tisknou Eybeshützova jiná díla o homiletice, metodice výuky a kabale.

  • Populární kázání:
  • Talmudu a halaše:
    • Urim ve-Tummim 
    • Kereti u-Peleti 
    • Yoreh  Sar ha-Alef 
    • Poznámky k Mishneh Torah rabiho Maimonida: Binah la-Ittim and Chiddushim al Hilkot Yom Tov
    • Bene Ahuvah o manželských zákonech
    • Tiferet Yisrael
  • O kabale:
    • Shem Olam
  • O sabatianismu:
    • Va'avo Hayom el HaAyin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonathan Eybeschutz na anglické Wikipedii.