Jonathan Edwards (teolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jonathan Edwards
Jonathan Edwards na obraze z 18. století
Jonathan Edwards na obraze z 18. století
Narození 5. října 1703
East Windsor
Úmrtí 22. března 1758 (ve věku 54 let)
Princeton
Příčina úmrtí pravé neštovice
Místo pohřbení hřbitov v Princetonu
Alma mater Yaleova univerzita
Zaměstnavatel Yaleova univerzita
Manžel(ka) Sarah Pierpont (od 1727)
Děti Esther Edwardsová Burrová
Pierpont Edwards
Jonathan Edwards
Podpis Jonathan Edwards – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan Edwards (5. října 1703 East Windsor22. března 1758 Princeton) byl severoamerický evangelikální teolog a filozof, duchovní kongregační církve v Massachusetts.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako sedmnáctiletý absolvoval Yale College a pak soukromě studoval teologii. V roce 1721 prožil duchovní obrácení, v němž, jak sám později řekl, „do jeho duše vstoupilo a celou ji proniklo vědomí slávy božského Bytí“. Šíření této slávy je motivem celého jeho kazatelského a teologického působení. V červenci 1727 se oženil se Sárou Pierrepontovou. Měl početnou rodinu. Zemřel 22. března 1758 na následky očkování proti neštovicím.

Great Awakening[editovat | editovat zdroj]

Po krátkém působení u presbyteriánů v New Yorku se stává profesorem na Yale College, ale většinu života (1726–1750) působí jako pastor kongregační církve v Northamptonu, který pod vlivem jeho kázání prožívá dvě vlny duchovní obrození. To je známé jako Great Awakening (Velké probuzení), podpořené příjezdem velkého anglického misionáře George Whitefielda. Z té doby je známé například Edwardsovo kázání Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha (Sinners in the Hands of an Angry God), které vyšlo i tiskem (1741).

Od roku 1750 působí jako misionář ve Stockbridge na hranicích indiánského území a píše četná pojednání, jimiž získal svůj teologický věhlas. V roce 1758 je jmenován prezidentem na Princeton College, ale týden nato umírá.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha (1741)
  • Vyprávění o překvapujícím obrácení (1736)
  • Několik myšlenek o současném probuzení náboženství v Nové Anglii (1743)
  • Pojednání o náboženských citech (1746)
  • Pečlivé a přísné zkoumání převládajícího moderního názoru, že svobodná vůle má být podstatným etickým činitelem ctnosti a neřesti, odměny a trestu, chvály a obvinění (1754)
  • Prvotní hřích (1758 – vydáno posmrtně)
  • O povaze pravé ctnosti (1765 – vydáno posmrtně; česky 2007)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]