Jonathan Edwards (teolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jonathan Edwards
Jonathan Edwards na obraze z 18. století
Jonathan Edwards na obraze z 18. století
Narození 5. října 1703
East Windsor
Úmrtí 22. března 1758 (ve věku 54 let)
Princeton
Příčina úmrtí pravé neštovice
Alma mater Yaleova univerzita
Zaměstnavatel Yaleova univerzita
Manžel(ka) Sarah Pierpont (od 1727)
Děti Esther Edwardsová Burrová
Pierpont Edwards
Jonathan Edwards
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan Edwards (5. října 1703 East Windsor22. března 1758 Princeton) byl severoamerický evangelikální teolog a filozof, duchovní kongregační církve v Massachusetts.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jako sedmnáctiletý absolvoval Yale College a pak soukromě studoval teologii. V roce 1721 prožil duchovní obrácení, v němž, jak sám později řekl, „do jeho duše vstoupilo a celou ji proniklo vědomí slávy božského Bytí“. Šíření této slávy je motivem celého jeho kazatelského a teologického působení. V červenci 1727 se oženil se Sárou Pierrepontovou. Měl početnou rodinu. Zemřel 22. března 1758 na následky očkování proti neštovicím.

Great Awakening[editovat | editovat zdroj]

Po krátkém působení u presbyteriánů v New Yorku se stává profesorem na Yale College, ale většinu života (1726–1750) působí jako pastor kongregační církve v Northamptonu, který pod vlivem jeho kázání prožívá dvě vlny duchovní obrození. To je známé jako Great Awakening (Velké probuzení), podpořené příjezdem velkého anglického misionáře George Whitefielda. Z té doby je známé například Edwardsovo kázání Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha (Sinners in the Hands of an Angry God), které vyšlo i tiskem (1741).

Od roku 1750 působí jako misionář ve Stockbridge na hranicích indiánského území a píše četná pojednání, jimiž získal svůj teologický věhlas. V roce 1758 je jmenován prezidentem na Princeton College, ale týden nato umírá.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha (1741)
  • Vyprávění o překvapujícím obrácení (1736)
  • Několik myšlenek o současném probuzení náboženství v Nové Anglii (1743)
  • Pojednání o náboženských citech (1746)
  • Pečlivé a přísné zkoumání převládajícího moderního názoru, že svobodná vůle má být podstatným etickým činitelem ctnosti a neřesti, odměny a trestu, chvály a obvinění (1754)
  • Prvotní hřích (1758 – vydáno posmrtně)
  • O povaze pravé ctnosti (1765 – vydáno posmrtně; česky 2007)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]