Jonas Lüscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jonas Lüscher
Narození22. října 1976 (47 let)
Schlieren
Povoláníspisovatel
OceněníCena Franze Hessela (2013)
Cena Hanse Fallady (2016)
Švýcarská knižní cena (2017)
Cena Maxe Frische (2022)
Manžel(ka)Ulrike Arnold
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonas Lüscher (* 22. října 1976 Curych) je švýcarský spisovatel a esejista žijící v Německu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jonas Lüscher vyrůstal v Bernu, kde od roku 1994 do 1998 navštěvoval Evangelický učitelský seminář Muristalden (dnes Campus Muristalden). Několik let pracoval jako dramaturg a scenárista ve filmovém průmyslu v Mnichově, poté studoval na Hochschule für Philosophie München. Současně pracoval jako redaktor na volné noze.

Magisterské studium ukončil v roce 2009. Po studiu pracoval dva roky jako vědecký pracovník v Institutu techniky, teologie a přírodních věd (Institut TTN) na Mnichovské univerzitě. Zároveň pracoval jako učitel etiky na Staatliche Wirtschaftsschule München/Pasing.

V roce 2011 začal Lüscher působit na Spolkové vysoké technické škole v Curychu (ETH Zürich). Zde pracoval na dizertaci na téma významu narace pro popis sociální problematiky na pozadí neo-pragmatismu Richarda Rortyho. V letech 2012/2013 strávil za podpory Švýcarského národního fondu devět měsíců jako hostující výzkumník na Ústavu komparatistiky na Stanfordově univerzitě. Na konci roku 2014 odešel Lüscher z ETH, dizertaci nedokončil.

Jonas Lüscher se měl na pozvání švýcarského velvyslanectví zúčastnit v květnu 2020 německojazyčného literárního programu DAS BUCH v rámci veletrhu Svět knihy v Praze a poprvé se zde osobně představit českému publiku. Z důvodu pandemie koronaviru se veletrh nekonal.[1]

Je členem německého PEN-Zentrum. Od roku 2018 je řádným členem Bavorské akademie krásných umění (Bayerische Akademie der Schönen Künste).[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonas Lüscher na německé Wikipedii.

  1. Das Buch. www.goethe.de [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  2. KÜNSTE, Bayerische Akademie der Schönen. https://www.badsk.de/bayerische-akademie-der-schönen-künste/mitglieder/jonas-lüscher. www.badsk.de [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (německy) 
  3. Rozhovor a kritika knihy: Jonas Lüscher – »Frühling der Barbaren«, včetně video rozhovoru, literaturcafe.de, 22. květen 2013.
  4. Die unanständige Mehrheit. Tages-Anzeiger. Dostupné online [cit. 2020-05-25]. ISSN 1422-9994. (německy) 
  5. Im Geisterhaus. Tages-Anzeiger. Dostupné online [cit. 2020-05-25]. ISSN 1422-9994. (německy) 
  6. SCHNEIDER, Esther. «Kraft» von Jonas Lüscher. www.srf.ch. 2017-01-29. Dostupné online [cit. 2020-05-25]. (německy) 
  7. Die Bundesregierung Staatsministerin für Kultur und Medien Monika Grütters Meldung vom 18. Februar 2014: Franz-Hessel-Preis. Deutsch-französischer Literaturpreis verliehen, abgerufen am 19. Februar 2014
  8. Schweizer Autor in Deutschland ausgezeichnet | Kultur | Neue Luzerner Zeitung. web.archive.org [online]. 2015-10-25 [cit. 2020-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-25. 
  9. Tisková zpráva spolku LiteraturBasel, 19. září 2013.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stefan Hofer-Krucker Valderrama: Die perpetuierte Katastrophe. Globalisierung und ihre Schattenseiten in Jonas Lüschers „Frühling der Barbaren“. Mit einigen literaturdidaktischen Anmerkungen. In: Almut Hille, Sabine Jambon, Marita Meyer (Hrsg.): Globalisierung – Natur – Zukunft erzählen. Aktuelle deutschsprachige Literatur für die Internationale Germanistik und das Fach Deutsch als Fremdsprache. Mnichov 2015, str. 39–57.
  • Yvonne Hütter: Ethics and Aesthetics in Jonas Lüscher’s „Barbarian Spring“. In: Primerjalna književnost, Č. 40.2, 2017, str. 149–163. Digitalisat

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]