Joint-stereo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Joint-Stereo je režim zpracování zvukového záznamu v datovém proudu, který umožňuje dosáhnout kompatibilitu s monofonními zařízeními, snížit objem přenášených informací, případně zvýšit kvalitu signálu. Místo přenosu levého a pravého kanálu se přenáší součtový a rozdílový signál.[1] Součtový signál lze přímo reprodukovat na monofonních zařízeních, rozdílový signál, který zajišťuje stereofonní efekt, má v mnoha případech malou amplitudu, takže jej lze účinně komprimovat, případně jej lze přenášet méně kvalitním kanálem. Původní kanály stereofonního signálu pro reprodukci se získají přičtením a odečtením rozdílového signálu od součtového. Podobné postupy lze použít i při přenosu vícekanálového signálu, v ojedinělých případech i pro jiné než akustické signály. Samotné využití spojeného sterea je metodou, která umožňuje ušetřit přenosovou kapacitu média, aniž by došlo ke ztrátě kvality signálu. Je-li však spojena se ztrátovou kompresí, jako je MP3, nebo WMA (kromě variant označovaných jako Lossless) a podobnými, vede ke snižování kvality výsledného zvuku. Joint stereo je jednou z metod jak přenášet nebo ukládat zvukový signál s minimálními nároky, aniž by se znatelně snížila kvalita výsledného zvuku.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Joint stereo [online]. Telecom ABC, 2005 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HERRE, Jürgen. From joint stereo to spatial audio coding – recent progress and standardization. In: Naples, Italy: [s.n.], 2004-10-05. Dostupné online. (anglicky)
  3. Improving joint stereo audio coding by adaptive inter-channel prediction. In: New Paltz, NY, USA: IEEE, 1993-10-17. Dostupné online. ISBN 0-7803-2078-6. (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]