John Reid
| John Reid | |
|---|---|
.png) John Reid v roce 1975 | |
| Narození | 9. září 1949 (77 let) Paisley  Skotsko |
| Občanství | Spojené království |
| Alma mater | St Mirin's Academy Stow College |
| Povolání | manažer, talentový agent a talentový manažer |
| Aktivní roky | 1967–1999, 2005–2006 |
| Znám jako | manažer Eltona Johna (1970–1998) manažer Queen (1975–1978) |
| Partner(ka) | Elton John (1970–1975) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Reid (* 9. září 1949 Paisley) je bývalý skotský hudební manažer, známý pro svou dlouholetou spolupráci a partnerství s britským zpěvákem Eltonem Johnem a rovněž pro spolupráci s britskou rockovou skupinou Queen.
Raný život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve skotském Paisley jako syn Johna a Betty Reidových. Otec byl svářeč a matka pracovala v obchodě. Kromě tří let na Novém Zélandu, Reid vyrůstal v paisleyském okrese Gallowhill. Navštěvoval St Mirin's Academy, kde byli jeho spolužáky zpěváci Gerry Rafferty a Joe Egan, kteří později založili rockovou skupinu Stealers Wheel. Po ukončení školy navštěvoval Stow College v Glasgow, kde studoval námořní inženýrství, ale v roce 1969 studium ukončil, aby se mohl přestěhovat do Londýna.[1]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Reid zahájil svou kariéru hudebního manažera v roce 1967 ve věku 18 let jako promotér pro EMI. Ve svých 19 letech se stal manažerem britské nahrávací společnosti Tamla Motown. V roce 1971 si s několika stovkami liber na úsporách a půjčkou 5 tisíc liber založil vlastní společnost.
V roce 1970 se Reid na vánočním večírku Motownu seznámil s Eltonem Johnem. Nastěhovali se k sobě a začali mezi sebou romantický a zároveň i obchodní vztah, jelikož Elton John se stal Reidovým prvním klientem.[1] Jejich osobní vztah skončil po pěti letech, přesto však Reid zůstal Johnovým manažerem až do roku 1998. Reid byl Johnův svědek na jeho svatbě v roce 1984.[2]
Během sedmdesátých let 20. století byl Reid krátce také manažerem komika Billyho Connollyho.[3]
V letech 1975 až 1978 byl manažerem britské rockové skupiny Queen.[4][5][6] Reidův první pokyn pro skupinu byl: „Já se postarám o byznys, vy uděláte tu nejlepší desku, jakou dokážete“ (anglicky "I'll take care of the business; you make the best record you can").[7] V roce 1978 se Reid s Queen rozešel, když roli předal Jimu Beachovi. Sám to později nazval „nejjemnějším rozchodem ze všech, které jsem kdy zažil s těmi, s nimiž jsem pracoval“; v životopisném filmu o skupině Queen (zejména tedy o Freddiem Mercurym) z roku 2018 nazvaném Bohemian Rhapsody to bylo vyobrazeno tak, že Reid byl vyhozen Mercurym poté, co se jej pokusil přesvědčit, aby opustil kapelu a vydal se na sólovou dráhu.[8]
V roce 1994 byl Reid manažerem tanečníka irských tanců Michaela Flatleyho. Poté, co Flatley opustil Riverdance a ukončil svou spolupráci s Reidem, zaplatil Flatley Reidovi přibližně 1 milion liber za urovnání soudního sporu o neoprávněném propuštění.[9]
Profesionální vztah Reida a Johna skončil kvůli uniklému dopisu s podrobnostmi o výdajích Eltona Johna, který našel Benjamin Pell a byl publikován v novinách Daily Mirror.[10] Ukončení jejich pracovního vztahu v roce 1998[11] vedlo v roce 2000 k právnímu kroku.[12] Reid a John se vyrovnali mimosoudně – Reid zaplatil Johnovi 3,4 milionu liber.[13][4] Reidova společnost vydělala zastupováním Eltona Johna v letech 1970 až 1998 více než 73 milionů liber.[4]
Reid odešel do manažerského důchodu v roce 1999.[4] V letech 2005 až 2006 byl společně s Markem Holdenem a Kate Ceberano porotcem první řady australské verze soutěže The X Factor.[14]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1974 na Novém Zélandu, v rámci široce medializovaného incidentu, Reid vylil šampaňské do obličeje pořadateli večírku a udeřil pěstí do obličeje aucklandskou modelku a novinářku Judith Baragwanathovou,[15] když se pořadatele večírku zastala, přičemž ji Reid svou ranou poslal k zemi.[16][17] Později téže noci se v nočním klubu zapletl do potyčky s dalším novinářem.[18] Byl usvědčen a odsouzen k měsíci vězení za napadení,[1][18] a Baragwanathové musel zaplatit 2 500 novozélandských dolarů.[16]
V roce 1998 Reid prodal svou sbírku umění, jejíž hodnota se odhadovala na 2 miliony liber.[19]
V populární kultuře
[editovat | editovat zdroj]V životopisném filmu o skupině Queen Bohemian Rhapsody z roku 2018 byl ztvárněn irským hercem Aidanem Gillenem a v životopisném filmu o Eltonu Johnovi Rocketman z roku 2019 pak skotským hercem Richardem Maddenem.[20] Oba herci jsou známí pro své předchozí role ve fantasy televizním seriálu Hra o trůny.[21]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Reid (music manager) na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 For 28 years John Reid and Elton John were closer than husband and wife .. it's going to be a messy divorce. Daily Record [online]. 1998 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NICOLAOU, Elena. Did You Catch This Major Crossover Between Bohemian Rhapsody, Rocketman & Game Of Thrones?. Refinery29 [online]. Sundial Media Group, 2019-06-03 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HENDRY, Steve. How Scottish pop guru who managed Elton John and Queen saved iconic Edinburgh Playhouse. Daily Record [online]. 2018-10-21 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 Turning raw talent into TV stars. The Age [online]. Nine Entertainment, 2005-05-14 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BLAKE, Mark. Is This the Real Life? The Untold Story of Queen. [s.l.]: Aurum, 2010. 384 s. Dostupné online. ISBN 9781845135973. S. 166. (anglicky)
- ↑ HODKINSON, Mark. Queen: The Early Years. [s.l.]: Omnibus Pr & Schirmer Trade Books, 2004. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-1844490127. S. 166. (anglicky)
- ↑ BLAKE, Mark. Is This the Real Life? The Untold Story of Queen. [s.l.]: Aurum, 2010. 384 s. Dostupné online. ISBN 9781845135973. S. 168. (anglicky)
- ↑ The biggest factual inaccuracies in the Bohemian Rhapsody film. Radio X [online]. Global Media & Entertainment, 2024-10-23 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lord of dance appears to fall flat on his ego. The Irish Times [online]. 1998-10-21 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOGGAN, Steve. Hacker stole secrets of stars from dustbins. The Independent [online]. Independent Digital News & Media Ltd, 1998-03-14 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PERRONE, Pierre. Arts: Sorry seems to be the hardest word. The Independent [online]. Independent Digital News & Media Ltd, 1998-05-13 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leaked letter 'enraged' Sir Elton. BBC News [online]. BBC, 2000-12-04 [cit. 225-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ O'NEILL, Sean. Ex-manager hears singer talk of 'betrayal'. The Daily Telegraph [online]. Telegraph Media Group, 2000-11-17 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STOREY, Kate. Elton John and John Reid's Relationship Imploded After What We See in Rocketman. Esquire [online]. Hearst Communications, 2019-05-30 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DRAYTON, Joanne. Hudson & Halls: The food of love. [s.l.]: Otago University Press, 2019. 304 s. ISBN 978-1-988531-26-7. (anglicky)
- 1 2 BARAGWANATH, Judith. Punch and Judy. New Zealand Listener [online]. 2002-09-07 [cit. 2025-09-16]. (anglicky)
- ↑ DU CHATEAU, Carroll. "La Baragwanath: The Confessions of a Café Queen". Metro [online]. Listopad 1987 [cit. 2025-09-16]. (anglicky)
- 1 2 NORMAN, Philip. Sir Elton: The Definitive Biography. [s.l.]: Carroll & Graf, 2001. 592 s. Dostupné online. ISBN 0-330-37734-5. (anglicky)
- ↑ LISTER, David. John Reid, guru to Elton John, sells art collection to `simplify his life'. The Independent [online]. Independent Digital News & Media Ltd, 1998-11-30 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POND, Steve. ‘Rocketman’ Film Review: Elton John Gets a Musical Fantasy That Sometimes Achieves Liftoff. TheWrap [online]. The Wrap News Inc., 2019-05-29 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROMANO, Evan. A Different 'Game of Thrones' Star Plays the Same Character in Both 'Rocketman' and 'Bohemian Rhapsody'. Men's Health [online]. Hearst Communications, 2019-05-29 [cit. 2025-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
