John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu
Hrabě z Westmorlandu jako lord strážce tajné pečeti (Thomas Lawrence, 1806, Museo del Prado)
Hrabě z Westmorlandu jako lord strážce tajné pečeti (Thomas Lawrence, 1806, Museo del Prado)
Narození1. června 1759
Londýn
Úmrtí15. prosince 1841 (ve věku 82 let)
Londýn
Alma materUniverzita v Cambridgi
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
Politická stranaToryové
ChoťSarah Fane, Countess of Westmorland (od 1782)[1][2]
Jane Fane, Countess of Westmorland (od 1800)[1][2]
DětiJohn Fane, 11. hrabě z Westmorlandu[1]
Sarah Villiersová, hraběnka z Jersey[1]
Lady Augusta Fane[3][1]
Maria Fane[3]
unknown daughter Fane[3]
unknown daughter Fane[3]
… více na Wikidatech
RodičeJohn Fane, 9th Earl of Westmorland[1] a Augusta Bertie[1]
PříbuzníThomas Fane a Augusta Fane (sourozenci)
Julian Fane[1], Francis Fane, 12th Earl of Westmorland[1], Rose Weigall[1][3], John Arthur Fane[3], George Fane, Lord Burghersh[3] a Ernest Fane, Lord Burghersh[3] (vnoučata)
Funkcelord strážce pečeti (1798–1806)
lord strážce pečeti (1807–1827)
Lord Lieutenant of Northamptonshire (1828–1841)
irský místokrál
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu (John Fane, 10th Earl of Westmorland, 10th Baron Burghersh) (1. června 1759, Londýn, Anglie – 15. prosince 1841, Brighton, Anglie) byl britský politik za staré anglické šlechty. Jako dědic hraběcího titulu zasedal od roku 1780 ve Sněmovně lordů a díky přátelství s premiérem Williamem Pittem se od mládí uplatňoval ve vysokých funkcích ve státní správě i u dvora. Mimo jiné byl místokrálem v Irsku (1790–1795), později téměř třicet let v šesti vládách zastával úřad lorda strážce tajné pečeti (1798–1806, 1807–1827). Byl rytířem Podvazkového řádu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu (1796)
Zámek Apethorpe Hall (Northamptonshire, hlavní rodové sídlo hrabat z Westmorlandu

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Fane, titul hrabat z Westmorland jim náležel od roku 1624. Narodil se jako nejstarší syn Johna Fane, 9. hraběte z Westmorlandu (1728–1774), matka Augusta Bertie (1732–1766) pocházela z rodu vévodů z Ancasteru. Rodové tituly zdědil po otci v roce 1774, po dosažení zletilosti vstoupil do Sněmovny lordů, mezitím studoval v Cambridge. Během studií se spřátelil s Williamem Pittem, v Horní sněmovně se pak přidal k toryům. Do Pittovy vlády vstoupil nejprve jako generální poštmistr (1789–1790), od roku 1790 byl též členem Tajné rady. V roce 1790 vystřídal nepopulárního markýze z Buckinghamu ve funkci irského místokrále a vykonával ji přesně pět let (od ledna 1790 do ledna 1795), v roce 1793 získal Podvazkový řád. Z Irska byl odvolán kvůli svým postojům v otázce emancipace katolíků. Po návratu do Londýna zaujal pozici nejvyššího štolby království (1795–1798), poté po premiérovu starším bratrovi hraběti z Chathamu převzal úřad lorda strážce tajné pečeti (1798–1806), který zastával do konce Pittovy vlády a ještě v Addingtonově kabinetu. Po nástupu whigů byl v letech 1806–1807 krátce v opozici, ale pak znovu získal funkci lorda strážce tajné pečeti a vykonával ji dalších dvacet let ve všech následujících vládách (1807–1827). Od roku 1828 až do smrti byl lordem místodržitelem v hrabství Northampton, kde vlastnil statky. V roce 1821 byl členem regentské rady. Poslední léta života strávil v ústraní kvůli špatnému zraku.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Sarah, hraběnka z Westmorlandu, rozená Child (1764–1793)

V roce 1782 se oženil se Sarah Childovou (1764–1793), jedinou dcerou bohatého bankéře Roberta Childa (1739–1782), manažera bankovního domu Child & Co. a majitele zámku Osterley Park v Londýně. Sarah se za hraběte z Westmorlandu provdala proti otcově vůli, protože ten neměl jiné dědice a plánoval dceru vdát za někoho mimo nejvyšší šlechtu, kdo by byl ochoten přijmout příjmení Child, což u velmi starého rodu Fane nebylo pravděpodobné. Sarah i její manžel byli proto vyloučeni z dědictví obrovského majetku Childů. Podle poslední vůle Roberta Childa měl majetek Childů připadnout až jejich druhorozenému synovi, případně nejstarší dceři. Protože hrabě z Westmorlandu měl se Sarah Childovou jen jednoho syna, dědictví Childů připadlo jejich nejstarší dceři Sarah (1785–1867), provdané do rodu Villiersů v linii hrabat z Jersey (ti také v roce 1819 přijali jméno Child-Villiers). Po ovdovění se 10. hrabě z Westmorlandu podruhé oženil v roce 1800 s Jane Huck-Saunders (1780–1857), praneteří admirála Charlese Saunderse. Její sestra Anne byla manželkou 2. vikomta Melvilla, který byl členem vlády jako dlouholetý první lord admirality Westmorlandovým kolegou v několika vládách.

Potomstvo:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j Kindred Britain.
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Fane,_10._hrabě_z_Westmorlandu&oldid=21963121“