John Esslemont
| J. E. Esslemont | |
|---|---|
| Narození | 19. května 1874 Aberdeen |
| Úmrtí | 22. listopadu 1925 (ve věku 51 let) Haifa |
| Alma mater | Aberdeenská univerzita Robert Gordon's College |
| Povolání | esperantis(k)ta |
| Nábož. vyznání | Bahá'í |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Dr.[1] John Ebenezer Esslemont (19. května 1874 Aberdeen – 22. listopadu 1925 Haifa) byl Baháí spisovatel, překladatel děl 'Abdul Baháa.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako třetí syn, celkově čtvrté dítě úspěšného obchodníka a Margaret Esslemontové (rozené Davidsonové).[3] Vystudoval medicínu (během studií onemocněl tuberkulózou a jeho kariéra tak byla zpočátku ohrožena; absolvoval 1898) a působil následně jako lékař v Británii, Austrálii a Jižní Africe. Roku 1914 se seznámil s vírou Bahá’í a záhy pro ni začal aktivně misijně působit prostřednictvím publikací i veřejných přednášek. Během svého pobytu v Izraeli u Abdu’l-Baháa se blízce spřátelil i s jeho synem a nástupcem v čele hnutí, mladým Shoghim Effendim.
V roce 1908 se Esslemont vrátil do Británie a nastoupil na pozici rezidentního lékaře v domácím sanatoriu pro tuberkulózu v Bournemouthu. Aktivně se zajímal o návrhy na národní zdravotní službu a byl jedním ze zakladatelů Asociace státních lékařských služeb, která se stala vlivnou při určování vládní politiky v této oblasti.
Právě v souvislosti s prací ve výkonném výboru Asociace státních lékařských služeb se Esslemont poprvé dozvěděl o bahájské víře. Manželka jeho kolegy ve výkonném výboru se setkala s Abdu'l-Bahá během jeho návštěvy Londýna a v prosinci 1914 s Esslemontem hovořila o novém náboženství. Okamžitě s nadšením přijal bahájské učení. Četl, co se mu podařilo sehnat, a v březnu 1915 byl již dostatečně bahájským věřícím, aby se pevně držel bahájské víry. Poté, co se stal bahájským věřícím, začal se učit také persky a arabsky. Prostřednictvím svých přátel v esperantských, teosofických a spiritualistických kruzích se mu brzy podařilo vytvořit bahájskou skupinu v Bournemouthu a v tom mu pomáhaly návštěvy bahájských věřících, jako byly Florence George a Jeanne Stannard.
Asi v říjnu 1916 začal Esslemont psát knihu o bahájské víře. Když skončila první světová válka, Esslemont plánoval navštívit `Abdu'l-Baháa. Došlo k určitému zpoždění, protože `Abdu'l-Bahá požádal Esslemonta, aby dokončil rukopis jeho knihy a přinesl ho s sebou. Esslemont se nakonec mohl s rukopisem své knihy vydat do Haify, kam dorazil 5. listopadu 1919. Zůstal tam déle než dva měsíce, během nichž s ním `Abdu'l-Bahá probral mnoho záležitostí týkajících se knihy a mohl také čerpat ze znalostí mnoha dalších významných Bahá'í, které tam potkal.
Po návratu do Británie se Esslemont pustil do revize své knihy. Tu dokončil v srpnu 1920 a rukopis poslal `Abdu'l-Baháovi k přečtení. Mezitím Esslemont pracoval na zvýšení aktivity v britské bahájské komunitě. Na `Abdu'l-Baháův pokyn obnovil Bahájskou radu, která během války zanikla. Její první zasedání se konalo 7. prosince 1920. Rozrostla se i bahájská skupina v Bournemouthu. Mezi těmi, kteří se v této době v Bournemouthu stali Bahá'í prostřednictvím Dr. Esslemonta a kteří později prokázali významné služby Bahá'í víře, byla Grace Challisová, která působila v Národním duchovním shromáždění Britských ostrovů, a Florence Pinchonová.
Bohužel `Abdu'l-Bahá před svým úmrtím v listopadu 1921 opravil jen něco málo přes tři kapitoly Esslemontova rukopisu. Bezprostředně poté Shoghi Effendi, který s Esslemontem navázal blízké přátelství, zůstal několik dní v Bournemouthu a zotavoval se ze šoku z `Abdu'l-Baháova úmrtí. V roce 1922 se Esslemontovi podařilo získat od Shoghiho Effendiho další návrhy na změny jeho rukopisu. Kniha Bahá'u'lláh a nová éra byla nakonec vydána nakladatelstvím George Allen a Unwin v Londýně v září 1923. Americké vydání vydalo nakladatelství Brenato's v New Yorku v říjnu 1924.
V květnu 1922 bylo pro Anglii vytvořeno Národní shromáždění a Esslemont v něm zastupoval bournemouthské společenství bahá'í. Sami bournemouthští bahá'í založili 11. dubna 1923 Duchovní shromáždění. O devět dní později Esslemont opustil Bournemouth, protože domácí sanatorium bylo kvůli špatnému zdraví jeho majitele prodáno. Následující rok žil Esslemont převážně v Aberdeenu, ačkoli podnikal cesty do Manchesteru, Londýna a Bournemouthu. V květnu 1924 Esslemont dokončil malou brožuru o bahájské víře s názvem Bahá'u'lláh a jeho poselství. V červnu 1924 se Esslemontovo zdraví zhoršilo a když ho Shoghi Effendi pozval do Haify, pozvání přijal a dorazil 21. listopadu 1924. Esslemont se pustil do zlepšení svého zdravotního stavu.
Věnoval se studiu posvátných Bahá’í textů a své jazykové schopnosti (angličtina, francouzštinu, španělština, němčina a esperanto, studoval též perštinu) a využíval jako překladatel a korespondent.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Oženil se s Jean Fraserovou, učitelkou klavíru své sestry, ke které ho přitahoval společný zájem o hudbu. Manželství však nebylo šťastné.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Posmrtně obdržel od Shoghi Effendiho čestný titul Ruka Věci Boží (Ajádí Amru’lláh).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Bahá’u’lláh a nová doba
- Bahá'u'lláh a jeho poselství
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RENSHAW, Amy. Shining Lamp: Dr. John Esslemont (1874–1925). brilliantstarmagazine.org [online]. Brilliant Star Magazine, 2017-05-11 [cit. 2025-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUŠER, Jan. Před 100 lety zemřel John Esslemont. info.dingir.cz [online]. Náboženský infoservis, 2025-11-24 [cit. 2025-11-24]. Dostupné online.
- ↑ MOMEN, Moojan. Esslemont, John Ebenezer [online]. Bahai Library online, 1995 [cit. 2025-11-24]. Dostupné online. (anglicky)