Johana Francouzská (1391–1433)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johana Francouzská
Narození24. ledna 1391
Melun
Úmrtí27. září 1433 (ve věku 42 let)
Vannes
Místo pohřbeníVannes Cathedral
ChoťJan V. Bretaňský (od 1396)[1]
DětiIsabela Bretaňská
František I. Bretaňský
Peter II, Duke of Brittany
Gilles de Bretagne
RodičeKarel VI. Francouzský a Isabela Bavorská
RodValoisové a House of Dreux
PříbuzníMarguerite, bâtarde de France, Marie z Valois, John, Dauphin of France, Duke of Touraine, Karel VII. Francouzský, Louis, Dauphin of France, Duke of Guyenne, Kateřina z Valois, Izabela z Valois a Michelle z Valois (sourozenci)
Jeanne de Laval, Guy XV de Laval, Jean de Laval, Louise de Laval[2], Yolande de Laval, Dame de Kergorlay, Hélène de Laval a Pierre de Laval (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Svatba Johany a Jana Bretaňského (dobová miniatura)

Johana Francouzská (fr. Jeanne de France, 24. ledna 1391, Melun27. září 1433, Vannes)[3] byla bretaňská vévodkyně z dynastie Valois.

Život[editovat | editovat zdroj]

Johana se narodila jako dcera francouzského krále Karla VI. a jeho manželky Isabely Bavorské. 19. září 1396 byla v Paříži jako pětiletá provdána za svého vrstevníka[4] Jana, syna bretaňského vévody Jana IV.

Janův otec zemřel roku 1399 a roku 1403[5] se jeho ovdovělá matka Jana Navarrská provdala za anglického krále Jindřicha IV., což poněkud zmírnilo napětí mezi Anglií a Bretaní. Janovi se dařilo udržovat přátelské vztahy i se dvorem svého chorého tchána a až po zavraždění Jana Nebojácného se bretaňský vévoda výrazněji angažoval v burgundském táboře.

Roku 1420 se po pokusu o převrat dostal Jan do zajetí synů Markéty z Clissonu, hraběnky z Penthièvre, kteří jej drželi ve vězení. Vévodkyně Johana shromáždila přívržence bretaňské vlády dynastie Montfortů a vyreklamovala z anglického zajetí Artura z Richemontu,[6] jehož pomoc k osvobození manžela nutně potřebovala. Se svými společníky oblehla hrady patřící hrabatům z Penthièvre a cenný zajatec byl nakonec propuštěn. Bývalí žalářníci byli po vévodově osvobození bretaňským parlamentem odsouzeni za velezradu.[7]

Svému muži dala Johana sedm dětí, které využil stejně jako své sourozence pro upevňování vztahů se svými spojenci. Syna Františka vyslal na dvůr francouzského krále a Gillese na dvůr anglický. Annu provdal za Jana Bourbonského.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Filip VI. Francouzský
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jana Burgundská
 
 
Karel V. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jan Lucemburský
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Eliška Přemyslovna
 
 
Karel VI. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Bourbonský
 
 
Petr I. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Marie z Avesnes
 
 
Johana Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Karel I. z Valois
 
 
Izabela z Valois (1313)
 
 
 
 
 
 
Mahaut ze Châtillonu
 
Johana z Valois
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
 
Štěpán III. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
Isabela Bavorská
 
 
 
 
 
 
Stefano Visconti
 
 
Bernabo Visconti
 
 
 
 
 
 
Valentina Doria
 
 
Taddea Visconti
 
 
 
 
 
 
Mastino II. della Scala
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
 
 
 
 
Taddea da Carrara
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. www.mittelalter-genealogie.de
  4. www.mittelalter-genealogie.de
  5. www.mittelalter-genealogie.de
  6. GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 250. 
  7. Bretonci, str. 250

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schnith Karl: Frauen des Mittelalters in Lebensbildern. Verlag Styria Graz Wien Köln 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]