Johana Francouzská (1391–1433)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johana Francouzská
Narození 24. ledna 1391
Melun
Úmrtí 27. září 1433 (ve věku 42 let)
Vannes
Manžel(ka) Jan V. Bretaňský
Děti Isabela Bretaňská, František I. Bretaňský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ545140 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3106556
Rodiče Karel VI. Francouzský a Isabela Bavorská
Příbuzní bratři Karel VII. Francouzský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1347131 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1685961
sestry Kateřina z Valois, Izabela z Valois, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ269953, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2949470 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4489941
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Svatba Johany a Jana Bretaňského (dobová miniatura)

Johana Francouzská (fr. Jeanne de France, 24. ledna 1391, Melun27. září 1433, Vannes)[1] byla bretaňská vévodkyně z dynastie Valois.

Život[editovat | editovat zdroj]

Johana se narodila jako dcera francouzského krále Karla VI. a jeho manželky Isabely Bavorské. 19. září 1396 byla v Paříži jako pětiletá provdána za svého vrstevníka[2] Jana, syna bretaňského vévody Jana IV.

Janův otec zemřel roku 1399 a roku 1403[3] se jeho ovdovělá matka Jana Navarrská provdala za anglického krále Jindřicha IV., což poněkud zmírnilo napětí mezi Anglií a Bretaní. Janovi se dařilo udržovat přátelské vztahy i se dvorem svého chorého tchána a až po zavraždění Jana Nebojácného se bretaňský vévoda výrazněji angažoval v burgundském táboře.

Roku 1420 se po pokusu o převrat dostal Jan do zajetí synů Markéty z Clissonu, hraběnky z Penthièvre, kteří jej drželi ve vězení. Vévodkyně Johana shromáždila přívržence bretaňské vlády dynastie Montfortů a vyreklamovala z anglického zajetí Artura z Richemontu,[4] jehož pomoc k osvobození manžela nutně potřebovala. Se svými společníky oblehla hrady patřící hrabatům z Penthièvre a cenný zajatec byl nakonec propuštěn. Bývalí žalářníci byli po vévodově osvobození bretaňským parlamentem odsouzeni za velezradu.[5]

Svému muži dala Johana sedm dětí, které využil stejně jako své sourozence pro upevňování vztahů se svými spojenci. Syna Františka vyslal na dvůr francouzského krále a Gillese na dvůr anglický. Annu provdal za Jana Bourbonského.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.mittelalter-genealogie.de
  2. www.mittelalter-genealogie.de
  3. www.mittelalter-genealogie.de
  4. GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 250.  
  5. Bretonci, str. 250

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schnith Karl: Frauen des Mittelalters in Lebensbildern. Verlag Styria Graz Wien Köln 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]