Joachim Cron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
P. Joachim Cron, O.Cist.
P. Joachim Cron
P. Joachim Cron
Zasvěcený život
Institutcisterciácký řád
Noviciát1776–1778
Sliby 
            dočasné8. prosince 1878
Svěcení
Kněžské svěcení1782
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození30. září 1751
Místo narozeníPodbořany
České královstvíČeské království České království,
Křest30. září 1751
Datum úmrtí20. ledna 1826 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíKlášter Osek
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ThDr. Joachim Antonín Cron, O.Cist., křtěný Antonius Michael Kristianus (30. září 1751 Podbořany[1]20. ledna 1826 Osek u Duchcova[2]) byl římskokatolický duchovní, osecký cisterciák a hudební skladatel. Zároveň vyučoval na teologické fakultě v Praze a po několik let byl děkanem této fakulty. Vedle Jakoba Trautzla, Benedikta Venusiho nebo Nivarda Sommera patří do skupiny velmi hudebně nadaných oseckých mnichů z přelomu 18. a 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Joachim Cron pocházel z velice prostých poměrů z městečka Podbořany. V útlém věku přišel o otce, a jelikož samotná matka nezvládala se o chlapce postarat, ujal se jej jeho strýc, varhaník při poutním kostele v Mariánských Radčicích a učitel. Zde se mladý Antonín měl možnost seznámit s cisterciáckým řádem, který radčické proboštství a poutní místo spravoval. Jako zpěvák radčického chrámového sboru se občas dostal také do nedalekého oseckého kláštera, kde tento sbor při slavnostních příležitostech vypomáhal s hudebním doprovodem bohoslužeb.

Po absolvování gymnázia mladý Cron dva roky studoval v Praze filosofii a následně se rozhodl pro vstup do armády. Několik let sloužil jako armádní úředník v Praze. V roce 1776 přijel do Oseka se svou snoubenkou a provedli společný koncert pro mnišskou komunitu. Návštěva kláštera na něj hluboce zapůsobila. Se snoubenkou se záhy poté rozešel, vrátil ji rodičům, a požádal oseckého opata o přijetí do cisterciáckého řádu. Téhož roku, dne 13. listopadu, přijal v oseckém klášteře mnišský hábit a řeholní jméno Jáchym (Joachim). Po dvouletém noviciátu složil časné mnišské sliby a byl poslán na studia do cisterciácké koleje Bernardinum v Praze. Roku 1782 byl vysvěcen na kněze a 21. září toho roku slavil primiční Mši svatou.

Pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 1783-1785 působil Joachim Cron jako ředitel osecké normální školy. V letech 17891793 vyučoval na gymnáziu v Chomutově. V říjnu roku 1795 získal hodnost doktora teologie. Poté vyučoval na domácím teologickém studiu v oseckém klášteře a také psal. Šlo zejména o práce z oboru církevních dějin. Knižně tehdy vyšla také některá z jeho kázání. V roce 1800 napsal spis Cassidorus, oder die Schulen, zabývající se obecně problematikou výuky. Od roku 1805 vyučoval pak na teologické fakultě v Praze, v letech 18071815 byl zároveň děkanem této fakulty. Pedagogické činnosti zanechal v roce 1822 a vrátil se do oseckého kláštera.

Hudební dílo[editovat | editovat zdroj]

Cron byl rovněž vynikající hudebník. Hudební lexikon Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien strahovského premonstráta Bohumíra Jana Dlabače uvádí, že ovládal hru na klarinet a skleněnou harmoniku. V roce 1786 dokonce zorganizoval v pražském Nosticově divadle koncert na podporu pražské chudiny, na kterém sám vystupoval a měl u posluchačů značný úspěch. Kolem roku 1782 také napsal skladbu Operetta jocosa de Picorum captura, určenou pro mnišskou rekreaci, ve které uplatnil různé veselé motivy a svou zkušenost z vojenské služby. Pro novodobé provedení v roce 2011 operu zrestaurovali, přeložili a dokomponovali Jan Zástěra, Martin Budek a Miloslav Gloser.

Z jeho dalších hudebních děl je možno vzpomenout oslavné skladby k 50. výročí mnišských slibů oseckého opata Elbela, či ódu k návštěvě rakouské císařovny v Oseku v roce 1810.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1822 žil Cron jako penzista opět v klášteře v Oseku. Prožil zde poslední čtyři roky života.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

  • Leichteste Methode, todte Sprachen zu erlernen
  • Beirtrag zur Methodik der Kirchegeschichte (1795)
  • Kirchengeschichte in Tabellen (1796)
  • Cassidorus, oder die Schulen (1800)

Kázání[editovat | editovat zdroj]

  • Primitzpredigten
  • Wahrheiten an der ersten Stuffe des Altars angehende Preistern
  • Rede bei der Siegesfeier am 17. April 1814 in der Stiftskirche der Cisterzienserabtei Osek
  • Lobrede der Arbeitsamkeit und ihrer Beförderer
  • Academico corona pace patriae adserta

Hudební skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Operetta jocosa de Picorum captura
  • Laudon dem Festenbezwinger im Ton des Pindars gesungen
  • Volkslied als der hochwürdigste und gnädigste Herr Herr Mauritius Elbel

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TÁBORSKÝ, Josef: Joachim Cron, O.Cist. (1751-182) ve světle svých spisů in Theologická revue, HTF UK 2004
  • ZÁSTĚRA, Jan: Hudba oseckých cisterciáků, vydal Spolek přátel kláštera Osek v roce 2008

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]