Jiří Belda starší
| Jiří Belda starší | |
|---|---|
| Narození | 19. listopadu 1932 Turnov |
| Úmrtí | 23. srpna 2021 (ve věku 88 let) |
| Vzdělání | Střední uměleckoprůmyslová škola šperkařská v Turnově |
| Povolání | šperkař, pedagog |
| Děti | Jiří Belda Alena Beldová |
| Rodiče | Ladislav Belda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Belda starší (19. listopadu 1932 Turnov – 23. srpna 2021)[1][2] byl český šperkař a středoškolský pedagog. Byl dědicem a pokračovatelem rodinné šperkařské firmy BELDA a spol., s.r.o.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Beldův otec Ladislav Belda (1893-1959) absolvoval obchodní školu a pracoval jako bankovní úředník v Německu. Odtud odešel do Spojených států, kde se živil výrobou tradičních jabloneckých skleněných perel potažených perleťovým lakem. V pouhých 22 letech roku 1915 založil na Manhattanu firmu CzechoslovakBead Co.[3], kde zavedl výrobu granátových a stříbrných šperků a začal s nimi obchodovat. Roku 1922 založil v Turnově jako pobočku své americké firmy šperkařskou manufakturu, která exportovala šperky do Severní i Jižní Ameriky a Skandinávie. Americká firma skončila během hospodářské krize a roku 1927 se Ladislav Belda definitivně přestěhoval do Turnova. Na Světové výstavě v Nice v roce 1931 získal za šperky zlatou medaili.
Jiří Belda se narodil 19. listopadu 1932 v Turnově a učil se v dílně u svého otce. Roku 1954 komunisté rodinnou firmu znárodnili[4] a vybavení firmy zničili. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu šperkařskou v Turnově a poté kvůli rodinnému původu odsloužil vojenskou službu u PTP. Po návratu z vojny pracoval v turnovském výrobním družstvu Granát jako zlatník a od roku 1965 učil na SUPŠ v Turnově.[5] Roku 1992 spolu se svým synem Jiřím, který absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obnovil rodinnou firmu BELDA a spol., s.r.o. Roku 1998 založili otec se synem firmu Belda Factory, zaměřenou na výrobu malých sérií autorských šperků. Věnuje se i restaurování historických předmětů a šperků. Část produkce rovněž tvoří výroba replik šperků z 19. století podle návrhů Alfonse Muchy.[6] V tradici pokračuje i Beldova vnučka Viktorie Beldová (*1987).[5]
Roku 1965 dostal šperkařský mistr Jiří Belda zakázku na zhotovení kopie Svatováclavské koruny pro Světovou výstavu 1967 v Montréalu.[7][8] Od roku 1966 byl spolu se svým synem pověřen péčí o Svatováclavskou korunu a měl jako jediný oprávnění k manipulaci s korunovačními klenoty a mohl je podrobně zdokumentovat.[9] Další repliku Svatováclavské koruny vyrobila rodinná firma Beldových pro Expo v Hannoveru v roce 2000.[3]
Jako šperkař byl autorem ceny Zlatá přilba pro motocyklové závodníky[10] a nejstarší sportovní trofeje - koruny pro Fotbalistu roku.[11]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 2015 Belda – LEGACY OF BEAUTY / 100 let krásy, vášně, řemesla, touhy a tradice, Galerie hlavního města Prahy, Dům U kamenného zvonu
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Odešel mistr šperkař. Jiří Belda st. se od roku 1966 staral o české korunovační klenoty, zemřel v nedožitých 89 letech, Czechdesign, 31.8.2021
- ↑ a b Sto let klanu šperkařů. Nejen péče o korunovační klenoty, Týden.cz, 6.2.2015
- ↑ Belda.cz: o nás
- ↑ a b Jana Nekolová, Obklopena šperky, Sanquis, 100/2012, str. 48
- ↑ Michala Komrsková, Jednadvacítka Evy Jiřičné, Lidovky.cz, 16.1.2020
- ↑ Za sto let zvládl šperkař Belda i Svatováclavskou korunu, ČT24, 7.11.2015
- ↑ Anna Nosková, Konec jedné éry. Legendární rod českých klenotníků mění značku od základů, Forbes, 24.9.2021
- ↑ Belda se přes 50 let stará o korunovační klenoty, Rodinná firma
- ↑ Antonín Škach, Trofej na hlavě nepovolaného, Speedway A-Z, 30.12.2017
- ↑ Výstava uměleckých šperků představuje i Svatováclavskou korunu a trofej pro fotbalisty, Pražský patriot, 19.10.2015
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Tomáš Rybička, Výtvarná bilance 89, Krajská galerie, Hradec Králové 1989
- Lenka Patková, Umění Pojizeří, Muzeum a Pojizerská galerie Semily 2015, ISBN 978-80-905890-1-8
