Jičín (zámek)
| Zámek Jičín | |
|---|---|
 Pohled na zámek z Valdštejnského náměstí | |
| Účel stavby | |
šlechtické sídlo, muzeum | |
| Základní informace | |
| Architekt | Andrea Spezza |
| Výstavba | 17. stol. |
| Stavebník | Trčkové z Lípy |
| Další majitelé | Smiřičtí ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna, Trauttmansdorffové |
| Současný majitel | Město Jičín |
| Poloha | |
| Adresa | Valdštejnovo náměstí, Jičín,  Česko |
| Ulice | Valdštejnovo náměstí |
| Souřadnice | 50°26′11,23″ s. š., 15°21′8,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32129/6-1029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.mesto-jicin.cz/zamek.php |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jičínský zámek také Valdštejnský zámek je raně barokní, klasicistně upravený objekt, který se nachází přímo v centru města. Je součástí budov na jižní straně Valdštejnského náměstí v Jičíně.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V místě dnešního zámku bylo panské sídlo již v 16. století, kdy Jičínsku vládli Trčkové z Lípy. Po nich vlastnili Jičín Smiřičtí ze Smiřic, kteří nechali vystavět zámek v renesančním stylu. Stavba probíhala v letech 1608 – asi 1616. Majitel zámku Albrecht Jan Smiřický zemřel v roce 1618.
Po jeho smrti zůstal posledním mužským potomkem rodu jeho bratr Jindřich Jiří († 1630), ten však byl pro slabomyslnost vyloučen z dědictví a o správu rodinného majetku se rozhořel boj mezi jeho sestrami Eliškou Kateřinou a Markétou Salomenou. Eliška Kateřina se na zámku usídlila, přestože zámek měl připadnout její sestře Markétě Salomeně. V roce 1620 do Jičína dorazili královští komisaři, kteří měli majetek Smiřických ve jménu krále Elišce zabavit a vrátit její sestře. Když dne 1. února 1620 sepisovala komise v jičínském zámku inventář majetku, došlo k výbuchu střelného prachu, při kterém zahynulo celkem 41 osob, mezi nimi byla nejen Eliška Kateřina ale i manžel Markéty Salomeny Jindřich Slavata z Chlumu. Zámek byl výbuchem silně poničen, příčina výbuchu nebyla objasněna. V rukou Markéty Salomeny zůstal zámek pouze jeden rok.
Protože Smiřičtí patřili k předákům odbojných stavů, musela Markéta Salomena po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 uprchnout ze země a do smrti žít ve vyhnanství. Většinu zkonfiskovaného majetku Smiřických získal Albrecht z Valdštejna. Albrecht z Valdštejna nechal jičínský zámek přestavět ve stylu baroka se záměrem vybudovat zde hlavní sídlo Frýdlantského vévodství. Architektem přestavby byl Andrea Spezza.
V průběhu let byly k zámku přistavěny konírny, jízdárna a zbrojnice. Poslední úpravy zámku jsou v klasicistním stylu.
V létě roku 1813 pozval kníže Ferdinand z Trauttmansdorffu do jičínského zámku rakouského císaře Františka I. s celým dvorem. V té době pobýval ruský car Alexandr I. v zámku v Opočně a pruský král Fridrich Vilém III. v Ratibořicích. Byl to právě Jičínský zámek, kde se scházeli zástupci jednotlivých mocnářů a kde probíhala jednání o společném postupu proti Napoleonovi.
Zámek v současnosti[editovat | editovat zdroj]
Na náměstí v Jičíně je zámek největší a nejimpozantnější budovou. Má dvanáct arkádových pilířů, dva klasicistní trojúhelníkové frontony. Průčelí na každé straně ukončuje nárožní arkýř. K areálů zámku patří tři nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády, větší východní nádvoří má při dvou stěnách arkády v přízemí.
V části zámku dnes sídlí Regionální muzeum a galerie se 120 000 sbírkovými předměty. Součástí muzea je tzv. Konferenční salónek protinapoleonské aliance z roku 1813. V objektu sídlí dále Městské informační centrum a umělecká škola J. B. Foerstera. Porotní sál zámku je často využíván ke koncertům i dalším kulturním akcím.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KLIPCOVÁ, Barbora. Valdštejnský palác v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2011. 292 s. ISBN 978-80-87486-01-6.
- POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Ćech 1: A-J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s.
- ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2.
- ŠIMON, Jan. Katastrofa jičínského zámku r. 1620. Turnov: V. Kudrnáč, 1901. 42 s. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Jičín na Wikimedia Commons - Interregion Jičín
- Konferenční salónek[nedostupný zdroj]
