Jivno
| Jivno | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′44″ s. š., 14°34′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 431 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,29 km²[2] |
| Katastrální území | Jivno |
| Nadmořská výška | 554 m n. m. |
| PSČ | 373 71 |
| Počet domů | 163 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jivno 34 373 71 Rudolfov obec@jivno.cz |
| Starosta | Pavel Halámka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jivno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535761 |
| Kód části obce | 143464 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jivno (německy Giben) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 2 km východně od Rudolfova a 7,5 km vsv. od Českých Budějovic. Svou polohou na jihovýchodním svahu vrchu Baba v nadmořské výšce 554 m představuje nejvýše situovanou vesnici Lišovského prahu. Žije zde 431[1] obyvatel.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec představuje jednu část, sestávající ze dvou základních sídelních jednotek Jivno a Vyhlídky. Náleží k ní též samoty Na Klaudě a Samoty. Okolí rybníka Mrhal, ležícího jižně od Jivna, je poseto rekreačními chatami.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název pochází pravděpodobně od jívy. První písemná zmínka o Jivně pochází z roku 1378, kdy král Karel IV. zastavil část panství Hluboká s městečkem Lišov a okolními vesnicemi včetně Jivna Janovi z Leuchtenberka. K hlubockému panství pak ves náležela i v následujících staletích, až do konce feudálního zřízení.
V roce 1619 se poblíž Jivna udála bitva mezi stavovskými vojáky a žoldnéři, padlo 70 mužů.
Typickým zaměstnáním zdejších obyvatel byla výroba cihel a tašek pro rozrůstající se České Budějovice; v Jivně bývalo 13 ručních cihelen, od roku 1911 též cihelna parostrojní, provozovaná až do roku 1999.
Od roku 1850 tvořilo Jivno součást obce Hůry, v roce 1891 se stalo samostatnou obcí. Za nacistické okupace byla ves v letech 1943 až 1945 nakrátko znovu nuceně přičleněna k Hůrám, poté opět samostatná až do roku 1961, kdy se stala součástí města Rudolfov. Status obce Jivno znovu nabylo ke dni 24. listopadu 1990, obecní úřad dnes sídlí v budově někdejší školy, zrušené roku 1972.
V roce 2014 schválili zastupitelé obce územní plán Jivna s účinností dne 23. dubna 2014. Jeho projednávání trvalo tři roky a provázely jej spory kvůli lokalitě u Rudolfovského potoka. Občanská sdružení Calla a Náš domov se snažila zabránit tomu, aby územní plán umožňoval stavbu nových rekreačních domů v Rudolfovském lomu. Podle architekta územního plánu Jiřího Brůhy je výsledná podoba územního plánu kompromisem – původně uvažovaná čistírna odpadních vod byla z plánu vypuštěna. Podle jivenského starosty Josefa Makovce zastupitelé vyhověli zhruba polovině připomínek k územnímu plánu.[4]
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- 2010–2014 Josef Makovec
- od 2014 Pavel Halámka
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Vojtěcha z roku 1876 na návsi
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Václav Hlaváč (1870–1942), klimatolog, zahynul v Osvětimi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ KABÁTOVÁ, Veronika. Jivno má územní plán, u Rudolfovského potoka se bude stavět. www.ceskatelevize.cz [online]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jivno na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Jivno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Jivno na webu Selské baroko
