Jinonice (zámek)
| Zámek Jinonice | |
|---|---|
 Zámek Jinonice | |
| Účel stavby | |
Zemědělské | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Stavebník | Pavel Michna z Vacínova |
| Další majitelé | Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Praha-Jinonice,  Česko |
| Ulice | Na Vidouli |
| Souřadnice | 50°3′11,83″ s. š., 14°21′22,79″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40303/1-1365 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Jinonice je architektonická památka v pražské čtvrti Jinonice. Objekt si zachoval styl raně barokního velkostatku a je chráněn jako kulturní památka.[1] Jeho adresa je Na Vidouli 1.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně na místě zámku stál dvorec, o kterém je první zmínka již z roku 1088. Tvrz vznikla o dvě století později, ale písemně se poprvé připomíná až roku 1621, když byl Albrecht Pfefferkorn z Otopachu posmrtně odsouzen k zabavení jinonického panství za účast v protihabsburském povstání roku 1618.[2] Tvrz však zanikla a byla objevena teprve archeologickým výzkumem v roce 2018. Výzkum prováděly Archaia Praha a archeologické oddělení Národního památkového ústavu, územní pracoviště Praha, pod vedením Tomasza Cymbalaka. Dvůr byl za třicetileté války zpustošen.
Po odeznění války se osada Jinonice dostala do rukou Pavla Michny z Vacínova. Právě on je zakladatelem zámku. Poté objekt přechází na jeho syna Václava a následně hraběte Jiřího Ludvíka von Sinzendorf, který je však zatížený finančními obtížemi. Po něm získá zámek a dvůr v dražbě Ferdinand ze Schwarzenbergu. Právě na Ferdinanda a jeho manželku Annu Marii von Sulz upomíná alianční erb nad vstupem do objektu.[3]
Později vzniklý hospodářský dvůr a zámeček v roce 1685 přestavěl Jan Adolf ze Schwarzenbergu. V roce 1815 zde proběhly klasicistní úpravy.
Schwarzenbergové zámek vlastnili do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován a v roce 1949 z něho ministerstvo zemědělství zřídilo ČSSS, n.p. Jinonice, v roce 1989 Státní statek hl. m. Prahy, který zde měl kanceláře a provoz.[4] Na začátku 21. století bylo se svolením magistrátu srovnáno se zemí několik památkových objektů (kašna a altán).
Samotný zámecký areál je částečně veřejnosti přístupný, nacházejí se zde restaurace a firmy.
V letech 2006–2007 vestavěla developerská společnost V Invest CZ a. s. do západní části zahrady čtyři nové bytové viladomy v moderním stylu podle návrhu ateliéru DaM, se 74 byty, tzv. projekt Vila Park Jinonice. Historická zeď zahrady je využita k ohrazení tohoto obytného komplexu, které je střeženo bezpečnostní agenturou jako veřejně nepřístupné kondominium.[5] Další byty, mezonetové, mají být umístěny v replikách dvou původních zámeckých budov půdorysu písmene L.[6] Na západní straně s tímto komplexem sousedí čtvrť Botanica Vidoule budovaná společností Skanska.
Pivovar[editovat | editovat zdroj]
Mezi hospodářské budovy patřil pivovar, postavený na jižní straně dvora, jehož roční produkce byla až 14000 hektolitrů piva. Pivovar ukončil provoz roku 1890.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-11]. Identifikátor záznamu 152362 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání František Holec. Svazek VII. Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. 221 s. Kapitola Okoř – hrad, s. 38. Dále jen Holec (1988).
- ↑ KOLAČOVSKÝ, Ladislav. Jinonice – mezi bělohorským rytířstvem a barokními Schwarzenbergy. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Holec (1988), s. 39.
- ↑ Vila Park Jinonice: klienti projevují stále větší zájem o bytové jednotky nad 100 m², Smart Communication, 14. 3. 2007
- ↑ Vila park Jinonice – mezonetové byty[nedostupný zdroj]
- ↑ POLÁK, Milan. Pražské pivovárky a pivovary. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 244 s. ISBN 80-7277-193-0. S. 68
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. S. 297–298.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Jinonice na Wikimedia Commons - Odbor archeologie NPÚ Praha: Archeologický výzkum na Jinonickém zámku. Tomasz Cymbalak, 17.08.2018.
